Mezi klienty naporcovaný Hawker 400XP na pražské Ruzyni v zatím mírném, ale

Mezi klienty naporcovaný Hawker 400XP na pražské Ruzyni v zatím mírném, ale ošklivém počasí konce roku 2011 | foto: Matouš Lázňovský, Technet.cz

Podívejte se, s čím létají po turnajích Kvitová a Berdych

  • 53
Letadla se dnes nekupují jen po kusech, ale také po dílech. Podívejte se, jaký kousek si pořídili čeští tenisté.

Dnešní letadla jsou příliš drahá i pro většinu miliardářů. Běžnou součástí leteckého trhu je porcování soukromých letadel.

Viditelným příkladem je společnost NetJets Europe, která se zaměřila v posledních dvou letech na expanzi do východní Evropy. V létě 2011 "podepsala" mezi své klienty Petru Kvitovou a Tomáše Berdycha.

Čím se čeští tenisté proletí? Oba si pořídili podíl na nejmenším dostupném typu, Hawkeru 400XP. Šesti- nebo osmimístný letoun (jsou dvě verze) je určen pro lety po kontinentální Evropě. Má výdrž do dvou, maximálně do tří hodin letu rychlostí mezi šesti a sedmi sty kilometry za hodinu.

Hawker 400XP stojí podle veřejných údajů zhruba necelých osm milionů dolarů (údaj je nepřesný i proto, že výroba byla letos přerušena, zřejmě do roku 2013). Jedna šestnáctina, což je nejmenší možný podíl, tak vychází zhruba na necelých deset milionů korun. Výsledek je samozřejmě spekulativní, NetJets své ceny nezveřejňuje.

Společnost má v portfoliu i stroje s velkým doletem, za ty se připlácí. Pořídit si lze i Gulfstream 550, který má dolet kolem 10 tisíc kilometrů, vůbec největší mezi "bizjety". Vyjde nejméně na zhruba sedmkrát tolik (kolem 55 milionů dolarů). Podíl by tak vyšel podle stejné logiky na něco přes padesát milionů korun. I mezi letadly pro bohaté jsou si některá rovnější.

Dělený tryskáč obrazem

NetJets chtějí i přes tuto cenu posilovat segment dlouhých letů. Mají mimo jiné objednaný typ Gulfstream 650 s doletem kolem 13 tisíc kilometrů, který by mohl být k mání už příští rok.

K protinožcům to není, ale...

Co za ty peníze tenisté (a nejen oni) mají? Na Australian Open si sice musí pořád zřejmě kupovat letenku, po evropských turnajích už mohou létat bez ohledu na letové řády.

Provozovatel jim za jejich šestnáctinu ceny slíbil, že jim rezervuje stejnou část teoretického letového provozu letadla. Kdo dopředu ví, že bude létat více, může si koupit samozřejmě větší díl. Při uzavírání smlouvy se vychází z empiricky ověřeného faktu, že většina soukromě vlastněných tryskáčů prostojí největší část svého aktivního života na letištích.

Let si mohou zákazníci objednat zhruba půl dne předem, provozovatel jim garantuje, že pro ně bude připravené letadlo. Ne přímo to jejich, ale jiné letadlo o stejné "velikosti kabiny" (podle tohoto ukazatele se určují kategorie). Stroje se v podstatě neliší vzhledem. Nemají-li klienti paměť na imatrikulační čísla, zřejmě si nevšimnou, že neletí ve vlastním.

Taková je obvyklá podoba "dělení" letadel. Společnost ovšem nabízí už také obdobu telefonního kreditu. Nabízí se po hodinách, ne minutách. Dvacet pět hodin vás vyjde nejméně na necelých 116 tisíc eur, tedy zhruba 2,9 milionu korun převedeno dnešním kurzem.

Miliardáři sobě

Společnost má v Čechách zatím jen několik desítek klientů. Už zhruba dva roky říká, že by ráda číslo zvýšila na několik stovek. To se ale zatím zřejmě nepovedlo, protože nepůsobí z Prahy trvale.

Možná k tomu přispívá fakt, že má tuzemskou konkurenci. Dělené soukromé tryskáče nabízí také ABS Jets, která patří skupině J&T, a tedy Patriku Tkáčovi. Od roku 2004 nabízí podobné služby i firma Grossman Jet Service, patřící do skupiny společností vlastněných Karlem Komárkem.

I když český trh zatím raketově neroste, v segmentu "dělených tryskáčů" bude zřejmě i v dalších letech živo. Společnosti doufají, že získají i ty, kteří by normálně neuvažovali o koupení letadla, ale rádi (a často) létají první třídou.

Některé společnosti z oboru se mohou stát organizacemi srovnatelnými se středně velkými aerolinkami. Evropská pobočka NetJets má například přes 160 letadel, skoro tisíc pilotů a vlastní školicí středisko v portugalském Lisabonu.