Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Podvodníci prodávají pozemky na Měsíci. Za cár papíru dáte i pět tisíc

aktualizováno 
Na Marsu, na Venuši nebo třeba na Měsíci, všude tam můžete podle internetových chytrolínů vlastnit pozemek. Za akr zaplatíte něco kolem sedmi stovek korun a dostanete plaketu nebo kus papíru, který má dokazovat, že jste skutečnými majiteli. Podobné podvody mají dlouhou tradici a stále velký úspěch.

Někteří si myslí, že na prodej je úplně všechno. | foto: Koláž - iDNES.cz

Luxusní pozemek na Měsíci v ulici Beverly Hills stojí i 10 000 korun. Levnější předměstí, reprezentované dřevěnou tabulkou a kusem plechu, pak zákazníka vyjde na necelých šest tisíc korun. Aktivita prodejců s blížícím se vánočním trhem pochopitelně značně roste.

Jako recese či tip na drahý dárek je obchod s pozemky mimo naši planetu jistě dobrý. Problém je v tom, že někteří obchodníci s lunárními a jinými kosmickými pozemky se v dokumentech tváří, že pozemek je po zakoupení skutečně váš. Některé e-shopy dokonce tvrdí, že pozemek na Měsíci je investicí, která dojde svého zhodnocení. To je však pochopitelně jen matení zákazníka a hra se slovíčky.

Měsíc ani Mars nejsou na prodej

OSN jednoznačně uvedlo, že pozemky mimo Zemi nelze jakýmkoli způsobem vlastnit.

Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. prosince 1966 byla přijata Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, které se zkráceně říká "Kosmická smlouva".

Ta v ustanovení článku II stanoví, že "kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem". Vychází se z toho, že kosmický prostor patří všem, jak plyne i z ustanovení článku I., kde se píše: "Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles je volný pro výzkum a využívání všemi státy bez jakékoli diskriminace, na základě rovnosti a podle mezinárodního práva a všechny oblasti nebeských těles jsou volně přístupné." Ke Kosmické úmluvě přistoupilo dne 27.1.1967 i Československo a úmluva vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 40/1968 Sb.

Stále platná rezoluce OSN z roku 1966 totiž zní jasně. Nikdo se nemůže stát vlastníkem Měsíce nebo jiné planety. "A právě protože není (nemůže být) vlastníkem, tak jakékoliv dispozice (prodej, pronájem) nemohou mít právní účinky v tom smyslu, že by se někdo další stal vlastníkem nebo nájemcem pozemku na Měsíci," vysvětluje právnička Dagmar Hartmanová.

Takzvaná "investice" do pozemku na jakékoliv jiné planetě se vám může vyplatit pouze v tom případě, že najdete někoho naivního, komu svůj kus papíru (případně plechu) prodáte.

Zloděj křičí: Chyťte zloděje

Do redakce nám dorazila tisková zpráva, kde si český prodejce měsíčních pozemků Lunární ambasáda stěžuje na druhého. Ten prý totiž prodává pozemky neprávem a dokonce je drze ani nemá zaneseny v celosvětové databázi, která nese vznosný název The Lunar Embassy USA (o věrohodnosti tohoto "úřadu" se můžete přesvědčit přímo na jeho stránkách).

Samotný styl tiskové zprávy stojí za povšimnutí: "Web mesicnipozemky.cz nabízí certifikáty Pozemek na Měsíci, které jsou skutečně pouhopouhým cárem nebo kusem papíru, vytisknutým a nezaregistrovaným nikde a to ani v ČR. Taková událost se může stát pouze v České republice," dští tiskovka hněv na drzého konkurenta. "Nikde na světě si toto nikdo nedovolil. Projekt, jakým jsou bezesporu prodeje vesmírných nemovitostí registrovaných u The Lunar Embassy USA, je sledován a dále prověřován různými státy ve světě." Dále e-mail také upozorňuje, že pouze jejich mateřská společnost je uznána vládami vyspělých států. To, jak si níže ukážeme, pouze znamená, že se tyto vlády zřejmě neobtěžovaly odpovědět na jejich provokativní dopis v 80. letech.

Ale v něčem má možná tiskovka pravdu. Tak zřetelné naplnění přísloví "zloděj křičí: chyťte zloděje" je vskutku vtipné. Ostatně, prodej měsíčních pozemků musí být vždy na úrovni vtipu. Kdyby nebyl, byl by nelegální.

Podle Lunarní amabasády prodávají majitelé webu Měsíční pozemky.cz  falešné

Podle Lunarní ambasády prodávají majitelé webu Měsíční pozemky.cz falešné certifikáty. Zřejmě jde o nedorozumění. Už jen proto, že jmenovaný e-shop prodává pozemky na měsíci, nikoliv na Měsíci.

Podvod? Ne, jen vtípek, hájí se český "měsíční ambasador"

"Každý Váš známý může vlastnit svůj pozemek na jiné planetě," tvrdí se na webu lunární ambasády. A vynálezce podvodu podle BBC inkasuje miliony dolarů z celého světa.

Obchodníci s mimozemskými pozemky se úzkostlivě vyhýbají otázce, jak to vlastně je s reálnou vymahatelností vlastnických práv, které za nehorázné peníze prodávají. Nemohou totiž s čistým svědomím dát jinou odpověď než takovou, že plakety, osvědčení a smlouvy nemají žádnou hodnotu a rozhodně nemohou sloužit ani k teoretickému vymáhání nějakých práv. Je to přinejlepším vtípek, přinejhorším podvodné jednání.

To ovšem neznamená, že by nemohli využít nejasných pojmů, slovíčkaření, případně převedení otázky do domény hravého zlehčování či futuristického fantazírování. Pěknou ukázkou je odpověď Filipa Rajcharta z Lunární ambasády v rozhovoru pro Českou televizi (z roku 2009). Na redaktorčinu přímou otázku, zda jde o podvod, celkem pohotově odvětil: "Tady je velice jednoduchá odpověď, my přinášíme lidem úsměv (...). Rozhodně nebudu nikomu tvrdit, že si koupil pozemek na Měsíci, protože ho tam nikdo nevyměřil."

"Ale vy říkáte, že prodáváte pozemky na Měsíci," přeruší ho redaktorka.

"No jasně, ale já říkám, že ten člověk si koupil za tisíc korun svůj díl na Měsíci, a jestli za dvacet, za padesát let jeho vnuci zhodnotí tuto listinu, to už nemohu vědět. Ale určitě nějaká šance tam je," přirovnává Rajchart obchod k investici do cenných papírů. I tady jde o matení pojmů. Majitel takové listiny totiž nemá na jakýkoli pozemek na Měsíci větší nárok než kdokoli jiný.

Matení veřejnosti a jejich uvedení na pravou míru

Podívejme se podrobněji na pojmy a rétoriku, se kterými pracují různé společnosti, nabízející k prodeji mimozemské pozemky:

  • "Dokument dosvědčující vlastnictví pozemku na Měsíci/Marsu"
    Nikdo na světě si nemůže osobovat právo na vlastnictví mimozemského pozemku, a nemohou tedy existovat žádné listiny, které by takové právo vymáhaly.
  • "Počítačová databáze vlastníků mimozemského majetku"
    Společnost Lunar Embassy skutečně spravuje "databázi objednávek" a dokonce je možné, že opravdu dává pozor na to, aby jeden kus Měsíce neprodali dvakrát. Ale tato databáze nemá žádnou vypovídající hodnotu. Stejně tak byste mohli prodávat lístky na cizí představení a kontrolovat si pečlivě, abyste nikomu neprodali stejnou sedačku. Stále to však neznamená, že vaše doma vytisknuté lístky mají nějakou platnost.
  • "Deklarace práv je zaregistrovaná u USA, SSSR a OSN"
    Tady už je matení pojmů opravdu na svém maximu. Američan Dennis Hope, který v roce 1980 založil Lunar Embassy, poslal vládám USA a SSSR a také zástupcům OSN dopis o svém záměru prodávat pozemky na Měsíci. To, že na jeho dopis nikdo neodpověděl, považoval za souhlas, kterým se dodnes všechny jeho vesmírné ambasády zaštiťují (více v právní analýze). Je jasné, že absence odpovědi na dopis nedává možnost nárokovat si prodej Měsíce.
  • "Originální dárek a investice do budoucnosti"
    Co se týče originality, je těžké se hádat, ale u investice do budoucna je nutno poukázat na nesmyslnost tohoto tvrzení, které naznačuje, že by snad hodnota těchto dárků mohla v budoucnu stoupnout. Vzhledem k tomu, že se jich dosud prodaly statisíce (podle některých tvrzení mnohem více), vše ukazuje na pokles jakékoli ceny, kterou mohly tyto papíry mít. Nemluvě o tom, že nemají žádnou reálnou spojitost s vlastnictvím pozemků na Měsíci.

Jádro celého byznysu je tedy v tom, aby se prodejce vždy mohl krýt ujištěním, že "jde o vtip". Aby ale zároveň naznačil, že to vtip není, musí neustále tancovat v neurčitých pojmech a náznacích. Americká lunární ambasáda uvedla: "Naši právníci nám poradili (...) abychom pozemky prodávali jako vtipné dárky a vyhnuli se tak žalobám. Měli byste vědět, že to nijak nesnižuje hodnotu vaší objednávky, neboť každá objednávka je zaznamenána v naší databázi. Toto je váš majetek."

Je libo dřevěnou destičku a kus počmáraného plechu za 5 500 Kč?

Je libo dřevěnou destičku a kus počmáraného plechu za 5 500 Kč?

Jak shrnul Virgiliu Pop, rumunský (opraveno) právník zabývající se kosmem: "Musí si vybrat. Buď je to vtip, a pak je legální. Nebo to není vtip, a pak je nelegální." Právě v šikovném kličkování mezi oběma póly tkví zřejmě obchodní úspěch těchto pochybných projektů.

Karel Pacner o podvodu s Měsícem

Když ve druhé polovině 60. let ohlásila americká letecká společnost PanAm, že začíná registrovat zájemce o výlet na Měsíc, brali jsme to jako žert. Za registrační lístky nic nechtěla a my jsme věděli, že je to součást jejího marketingu, snahy po zvýraznění.

Avšak prodej pozemků na Měsíci je něco jiného. Je to podvod, který vychází z toho, že zájemci neznají zákony a tímto majetkem chtějí nejspíš pojistit své děti či vnuky. Je to neférový útok na peněženky zájemců. Stejně jako u českých firem, které vyvážejí důchodce na výlety a potom po nich chtějí, aby si kupovali za přemrštěné ceny nepotřebné věci.

Historie obchodů s mimozemskými pozemky

Snaha prodávat mimozemské pozemky není ničím novým. Němec Martin Jürgens tvrdil, že už roku 1756 pruský král daroval jeden lukrativní pozemek jeho předkovi. Další lidé jednoduše zkusili poslat zápis do katastru nemovitostí (či jeho národní obdoby), který by z nich udělal vlastníky Měsíce nebo jeho části.

V 50. letech začal Robert R. Coles z New Yorku prodávat parcely na Měsíci. Jako bývalý ředitel planetária rozhodně věděl, jaké pozemky jsou žádané. Coles dokonce v roce 1962 poslal telegram prezidentovi USA, aby ho informoval, že sonda Ranger 3, pokud přistane na Měsíci, poruší jeho vlastnická práva, a on bude vymáhat škody. Sonda však Měsíc minula (snad nikoli kvůli tomuto telegramu).

Zakladatel "Měsíční ambasády" poslal dopisy USA, SSSR a OSN. To, že mu nikdo neodpověděl, vzal jako signál, že má skutečné právo prodávat Měsíc.

Opravdový věhlas prodeji pozemků na Měsíci zajistil až americký podnikatel Dennis Hope, když v roce 1980 založil firmu Lunar Embassy Commission, prapůvod "impéria" měsíčních ambasád. "Byl jsem bez práce a zrovna jsem se rozváděl. Přemýšlel jsem, co dělat. Kdybych tak měl velký majetek. Koukám z okna, vidím Měsíc a říkám si: hele, tam je velký majetek," vzpomíná Dennis Hope v dokumentu BBC (Moon for Sale).

Dennis Hope, zakladatel Lunar Embassy, ukazuje mapu Měsíce, na jehož povrchu

Dennis Hope, zakladatel Lunar Embassy, ukazuje mapu Měsíce, na jehož povrchu prodává od roku 1980 pozemky lidem z celého světa a vydělává tak miliony dolarů

Možná Hope ani nevěděl, že řada odvážlivců vznesla na Měsíc nárok už před ním. Jeho akcím nelze upřít jistou nadšeneckou naivitu, i když spočítáno měl všechno, a to jak po stránce finanční, tak po stránce mediální. Hope požádal o vlastnická práva Měsíce (nepodařilo se nám dohledat, s jakým výsledkem, je možné, že zkrátka nedostal odpověď), poté poslal (bez odpovědi) dopisy vládám USA, SSSR a sekretariátu OSN, aby je zpravil o svých úmyslech. Svou značku si také nechal registrovat (nikoli patentovat) u US Copyright Registry Office. Jak podotýká právník Pop, je možné, že byl Hope o zákonitosti svého počínání pevně přesvědčen.

Hope dále rozdělil viditelnou část Měsíce (přivrácenou stranu, zřejmě proto, že je o ni větší zájem) na tři miliony pozemků, které začal prodávat. Nejprve v supermarketech, později přes internet. Cena za jeden pozemek byla ze začátku 15,99 dolaru, k tomu 10 dolarů poštovné a 1,16 dolaru tzv. "měsíční daň". Do roku 2000 prodal pozemek více než 60 tisícům lidí.

Dobrým zvykem, který láká pozornost médií, je darování pozemků slavným osobnostem, čímž se pochopitelně ambasády chlubí a odvolávají se na důvěryhodnost celebrit.

Později začal Hope svou působnost rozšiřovat a dávat "licenci" pro prodej zástupcům v zemích mimo USA, což je i případ české pobočky. Tyto dceřiné "ambasády" platí část peněz zpět do ústředí za zanesení do "oficiální" databáze.

Mapy Měsíce a Marsu (Lunární ambasáda)

Mapy Měsíce a Marsu (Lunární ambasáda)

Původně malý experiment je dnes slušně vydělávající byznys. Americká měsíční ambasáda se nestydí nabízet i velké pozemky o velikosti města (za 25 tisíc dolarů, tedy necelých 580 tisíc korun) nebo kontinentu (13 milionů dolarů, zhruba 250 milionů korun). Jsou chápaví a dají vám možnost splácet tuto nehoráznou sumu celých 40 let, pokud tedy na začátku zaplatíte 10 procent.

Nakonec však nelze nevzpomenout na slova astronauta Buzze Aldrina: "Pokud lidé touží po certifikátu, který říká, že jim patří kus Měsíce, a jsou ochotni za to zaplatit, pak dostanou opravdu jenom ten certifikát."





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.