Uhlí lze spalovat i pod zemí, přečetl si Lenin. A tak to v SSSR vyzkoušeli

Spalovat uhlí ještě pod zemí se může zdát nesmyslné, ale ve skutečnosti může tento postup zpřístupnit i jinak nedostupná ložiska fosilních paliv. Překvapivě stará metoda má ovšem i svá rizika a odpůrce a v praxi se zatím používá a používala jen v omezené míře.

Fotografie v úvodu je z hořícího povrchového australského lomu Hazelwood z roku 2014. Dává představu o tom, kolik energie se může uvolnit zapálením podzemní sloje. | foto: Keith Pakenham/FCA Communities and Communication

V Čechách jsme nechtěli, v Polsku to těžařům vyšlo. Na dole Barbara nedaleko Katowic letos úspěšně skončily zkoušky metody, kterou Češi a české Ministerstvo životního prostředí u nás před třemi lety odmítli. Geologové ve spolupráci s dalšími odborníky do podzemí přivedli kyslík a zapálili část tamní podzemní uhelné sloje. V rámci hledání nového, čistšího způsobu získávání energie z uhlí tu možná bude stát velký provoz za zhruba 650 milionů eur (17,5 mld. korun). O jeho budoucnosti by podle agentury Reuters mělo být rozhodnuto příští rok.

Pokus v Polsku navazuje na poměrně dlouhou tradici. Postup zplyňování uhlí je známý už od 19. století a běžně se používá. Ovšem obvykle na povrchu, tedy ve speciálně připravených kotlech. Pod zem se přesunul až později a v malém měřítku. Nápad přesunout zplyňování pod zem vznikl zřejmě v různých hlavách, z nichž zmiňme alespoň některé známé, jako Dmitrije Mendělejeva. Ve Velké Británii se připravoval i zkušební provoz, který měl vést Nobelovou cenou ověnčený chemik William Ramsay.

Pokus překazila válka, ale stejně pomohl technologii k prvnímu praktickému užití. Článek o chystaném projektu si totiž přečetl ve svém švýcarském exilu jistý V. I. Lenin a nezapomněl na něj. Myšlenka s Leninem nezemřela a na začátku 30. let se Sověti pustili do experimentování s touto metodou. První úspěšný pokus proběhl v roce 1934, a v době po druhé světové válce bylo v SSSR v provozu pět podzemních „spaloven“. Po objevu velkých zásob zemního plynu byla většina z nich uzavřena.

V posledních letech ale zájem o technologii znovu ožívá. Do ověřovacích projektů se investovalo nejen v EU, ale také v Jižní Africe, Austrálii či Číně. Chystá se po desetiletích i projekt v USA. Co je na pohled na tak šíleném nápadu zajímavého?

Hodit sirku nestačí

V principu není proces vůbec složitý. Není k němu zapotřebí žádného speciálního vybavení, do vybraného ložiska se prostě udělají dva vrty: jeden do něj přivádí okysličovadlo, které umožňuje hoření sloje. Lze použít vzduch, ale z technologického hlediska je lepší používat třeba kyslík (hlavně v kombinaci s vodou), protože pak vzniká čistší výsledný produkt. Tím je plyn, který se odebírá z druhého zmiňovaného vrtu. Jde v podstatě o tzv. energoplyn, což je směs oxidu uhelnatého, uhličitého, vodní páry, vodíku, metanu a dalších uhlovodíků. Z energetického hlediska jsou zajímavé hlavně právě uhlovodíky. Plyn unikající z vrtu je nutné ještě zbavit nečistot (do jaké míry, to záleží na tom, jak a v jakém zařízení se má spalovat), a pak ho lze použít jako palivo například místo zemního plynu.

Jednoduché schéma zplynování uhlí pod zemí

Pro svou jednoduchost se zplyňování uhlí používá už od 19. století, ale za tu dobu technologie samozřejmě pokročila. Třeba vhodnou volbou místa a případně i způsobem navrtáním sloje lze zvýšit efektivitu hoření, a tím dosáhnout zvýšení efektivity i snížení množství zplodin ve vznikajícím plynu. Jak ukázaly pokusy prováděné v 90. letech ještě v Evropě, významně může pomoci například vytváření vhodných podzemích „kapes“ přímo v uhlí. Teplota spalování (spolu se složením uhlí) zase výrazně ovlivňuje to, které zplodiny během spalování vznikají a v jakém množství.

Mimochodem, stejné testy potvrdily i to, že při procesu vzniká poměrně velké množství vodíku, který byl donedávna považovaný za odpad. Což ale dnes už rozhodně neplatí: vodík je poměrně žádanou surovinou pro chemický průmysl a navíc se – třeba právě v západní Evropě – uvažuje o jeho využití ke skladování energie. Například k uložení přebytků výroby z větrných elektráren. Má to tu výhodu, že by se mohlo využít stávající infrastruktury: vodík by se mohl skladovat v plynovodech se zemním plynem. I proto je evropský projekt, který proběhl v Polsku, do značné míry zaměřený na studium získávání vodíku touto metodou.

Technologie se považuje v Evropě za „čisté spalování uhlí“. Pokud se plyn využívá k výrobě elektřiny, je podstatně méně znečišťující než klasická povrchová těžba a spalování plynu v průměrné dnešní elektrárně: podle pilotních projektů vzniká při zplyňování uhlí zhruba o čtvrtinu méně skleníkových plynů, o tři čtvrtiny méně oxidů dusíku a o 95 procent méně sirných sloučenin. Není to úplně korektní srovnání, protože zcela nové uhelné elektrárny jsou účinnější a méně znečišťují, ale zdá se, že technologie je v podstatě dosti šetrná a má potenciál úspory ještě zvýšit.

Když pomineme ekonomickou stránku věci, která závisí hlavně na místních cenách energie, nevýhodou může být zejména nebezpečí pro životní prostředí, tedy znečištění podzemních vod a případně i těsně podpovrchových vrstev půdy. Nejlepším řešením se zdá jednoduše přesun do větších hloubek, odkud se případné znečištění na povrch může dostat jen těžko, ideálně prý zhruba od 800 metrů níže.

Samozřejmě, nic není zadarmo a bez nevýhod. Provoz například vyžaduje vodu, a to v poměrně velkých objemech, takže je nevhodný pro oblasti, kde jí je nedostatek. Geologové musí soustavně sledovat kvalitu podzemní vody, její tlak v okolních horninách a tak dále, protože zplodiny z hoření a jiné znečišťující látky z uhlí se mohou při nevhodném zacházení šířit velmi snadno do geologického okolí spalovací komory. Riziko je tedy přítomné neustále, a nelze ho nikdy přestat brát na lehkou váhu.

Menším, protože dobře předvídatelným problémem by měl být i pokles půdy nad vypálenou slojí. Nasvědčují tomu i zkušenosti ze dvou malých a mělkých pokusných „podzemních generátorů“, které fungovaly v Čechách v 60. letech minulého století na lokalitách v severních Čechách (zpráva o výsledcích v PDF zde). Na nich se mimo jiné ukázalo, jak moc závisí efektivita hoření i vliv na prostředí na konkrétních geologických podmínkách, především na propustnosti hornin v okolí. První hořící sloj (Bořislav u Teplic) tak například na dva roky znehodnotila nedaleký pramen, ze druhé (Březno u Chomutova) dokonce kvůli vysoké propustnosti sloje plyn unikal do okolí.

Kdo ho bude chtít

Není divu, že u nás i ve vyspělých zemích jsou podobné pokusy mírně řečeno „kontroverzní“. Větší zkoušky s výhledem na přechod do plného provozu probíhají kromě Polska víceméně jen v řídce osídleném (rozhodně proti Evropě) australském Queenslandu. Běží podle provozovatelů poměrně úspěšně už od roku 2012 zkoušky na dvou lokalitách, ale tamní regionální vláda zatím odmítla schválit přechod pilotního provozu do komerčního kvůli údajnému úniku spalin do okolí.

Záležet bude zřejmě hlavně na dostupnosti energií v budoucnosti. Podzemní spalování by mělo podle názoru většiny geologů umožnit využít i zásoby uhlí, které se tradičním způsobem jednoduše využít nedají – což je drtivá většina všech známých uhelných slojí. Zhruba 85 procent z nich se tradičními technikami těžit nedá, ale podzemní zplyňování uhlí by mohlo zpřístupnit velkou část v nich skryté energie. Některé země jsou na tom lépe, některé hůře, ale u velkých zemí (Čína, Indie) se poměr využitelných a nevyužitelných zásob blíží světovému průměru. V Evropě by se pomocí zplyňování daly například využít ohromné zásoby uhlí skrývající se pod Severním mořem.

Zastánci technologie se však spíše domnívají, že by mohla uspět v rozvojových částech světa. V místech, kde je poměrně těžké sehnat investiční kapitál, se líbí jeho v principu poměrně nízké investiční náklady. Odpadá stavba samotného elektrárenského kotle, zapotřebí je „pouze“ na separaci zplodin z plynu a provoz na jeho spalování či distribuci do míst spotřeby.

Článek byl převzat z magazínu Svět plný energie a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 57 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Z letadla vypouštějí chemikálii do mraků. Takto v Emirátech vládnou dešti

v diskusi je 12 příspěvků

19. března 2024  10:40

Spojené arabské emiráty ve spolupráci s americkým Národním výzkumem atmosféry již třetí dekádu...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 19 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 57 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...