Satelitní snímek ukazuje poničení jaderné elektrárny Fukušima 1 po zemětřesení a tsunami.

Satelitní snímek ukazuje poničení jaderné elektrárny Fukušima 1 po zemětřesení a tsunami. | foto: AP

Policejní vodní děla ve Fukušimě neuspěla. Chlazení pokračuje

  • 131
V poškozené japonské elektrárně pokračuje boj s následky pátečního zemětřesení a tsunami. Obavy z velkého úniku radiace z reaktoru 3 se zatím nepotvrdily, vyhořelé palivo se ale zatím nepodařilo zvládnout.

Kde je největší problém?

Problémová místa jsou především reaktory 3 a 4. U reaktoru 3 stále trvá podezření, že byl narušen ochranný obal a může z něj unikat radiace. Navíc došlo i k požáru v prostoru, kde se ukládá vyhořelé palivo.

Na reaktoru 4 potíže stále způsobuje bazén s vyhořelým palivem. Je zřejmě největším zdrojem radiace v elektrárně.

Co se děje na reaktoru 3?

Zřejmě stále totéž. Z reaktoru začalo v noci 15. března našeho času unikat velké množství páry, a tak se úřady obávaly, že byl narušen ochranný obal. Reaktor se tedy stal prioritou.

Podle tiskových prohlášení japonských úřadu se od té doby nepodařilo žádné narušení obalu prokázat. Stále však tuto možnost nelze zcela vyloučit a reaktor zůstává v centru pozornosti.

Bohužel i proto, že hrozí akutní nebezpečí poškození vyhořelého paliva v prostoru bazénu s vyhořelým palivem, kde je málo vody a teplota nebezpečně stoupá. Japonci se ho během čtvrtka snažili chladit vodou z vrtulníků a pomocí vodních děl.

A co číslo 4?

Největší problém je podobný jako v bazénku reaktoru 3. Vyhořelé palivo vedle samotného reaktoru se kriticky přehřívá. Výpadek chlazení vedl k tomu, že teplota vody v bazénku během úterý a středy přesáhla 80°C. Velká část vody v bazénu se rychle vypařila.

A to je problém. Když vyhořelé palivo není pod vodou, je chlazené jen málo účinně, může dojít k narušení těsnosti obalů (tyčí, které kryjí palivo). Případné požáry či výbuchy pak mohou snáz roznést radioaktivní prvky do okolí.

Navíc, pokud palivo není pod vodou, není "stíněno". To znamená, že radioaktivita je vyšší než u paliva zalitého vodou. Tím se komplikují i snahy o zajištění stálého chlazení samotných reaktorů.

Bazén je také méně chráněn než samotný reaktor. Nemá pevnou tlakovou obálku která by bránila rozšíření radioaktivity.

Proč v reaktoru 4 hoří palivo, když u reaktorů 5 a 6 je v pořádku? V době zemětřesení na tom byly všechny stejně...

Ano, všechny byly odstavené kvůli pravidelné údržbě a výměně paliva. Ale situace s vyhořelým palivem stejná nebyla.

V bazénu reaktoru 4 se chladilo všechno palivo, které předtím reaktor pohánělo. U reaktorů 5 a 6 v bazénu odpočívalo zhruba jen třetinové množství paliva. Naznačují to alespoň údaje Mezinárodní agentury pro atomovou energii a některé japonské zprávy.

V bazénech reaktorů 5 a 6 tak vzniká podstatně méně tepla. Přesto se i ony stále přehřívají a provozovatel elektrárny, společnost Tepco do nich vhání vodu.

Zatím ale zřejmě nehrozí, že by se voda úplně vypařila a tyče se obnažily jako u reaktoru 4. Teplota vody v bazénech reaktorů 5 a 6 byla ve středu večer přes 60°C. Podle posledních zpráv ale stále pomalu stoupá a čerpání vody by tedy mělo pokračovat.

V japonsku už je noc, jak dopadly dnešní snahy o zchlazení reaktorů?

Podle zpravodajství japonské státní televize rozpačitě. Zhruba tucet vodních děl japonské policie, která na místo dnes dorazila, neuspěl. Kvůli nebezpečí radiace pro obsluhu se nedostaly dost blízko k reaktorům. Vodní proud postižená místa vůbec nezasáhl.

Průlety vrtulníků také podle všeho nebyly příliš úspěšné. Celkem se dnes uskutečnily pouze čtyři, odborníci ovšem tvrdí, že aby měli smysluplný efekt, muselo by jich být několik desítek.

Největší úspěch slavila armádní vodní děla. Ta dokázala okolo osmé hodiny japonského času na reaktor č. 3 nastříkat zhruba 30 tun vody. Vodní děla armádních strojů (ne celé vozy) lze ovládat dálkově, a tak mohly přijet blíže bez nebezpečí pro obsluhu (řidiče před radiací částečně chrání kabina).

Zatím není jasné, jak moc zásah zlepšil situaci. Vzhledem k tomu, že v Japonsku už je zhruba půlnoc, výsledky nejspíše budou oznámeny až zítra ráno.

Takže se v areálu elektrárny nedá pracovat kvůli radiaci?

Jak kde. Ale pokud se budou problémy s vyhořelým palivem zhoršovat, mohlo by nakonec dojít k evakuaci celé elektrárny. To stále není vyloučené.

Už se to i jednou stalo. Tisková prohlášení Japonské agentury pro atomovou energii naznačují, že když hladina radiace ve středu ráno japonského času vystřelila nahoru, muselo 50 statečných, jak se říká technikům, kteří v elektrárně pracují, svá pracoviště opustit.

Byl evakuován i společný velín reaktorů 3 a 4, odkud se řídí čerpání mořské vody do prostoru reaktorů. Když radiace po několika hodinách klesla, všichni se do velínu vrátili, aby práce mohly pokračovat. Zatím nejsou žádné zprávy o tom, že by místo museli znovu opustit.

Ovšem v samotné blízkosti reaktorů (minimálně 3 a 4) se lidé pohybovat nemohou a to práce hodně komplikuje. Radiace přímo u reaktorů zřejmě nijak dramaticky nepoklesla z hodnot, které jsme vysvětlovali zde. Dost možná se i zvýšila, ale žádné potvrzení tohoto dohadu nemáme.

Nehrozí osazenstvu nemoc z ozáření?

Zatím se zdá, že naprostá většina je v pořádku. Podle středeční zprávy Japonské agentury pro atomovou energii byl jen jeden člověk ozářen natolik, že musel být odvezen z elektrárny. Další necelá dvacítka pracovníků byla ozářena mírně (radioaktivní látky se jim dostaly do kontaktu s obličejem). Mohli rovnou pokračovat v práci.

Intenzita radiace se mění. Stoupá i klesá. V okolí třetího bloku bylo naměřeno maximálně a krátkodobě více než 400 mikrosievertů za hodinu. Vláda v souvislosti s katastrofou zvýšila pro pracovníky elektrárny, kteří havárii likvidují (tedy i oněm 50 statečným), horní limit dávky na 250 mikrosievertů. Původní byl 100 mikrosievertů. Po dosažení limitu se už pracovník nesmí vrátit do ohrožených prostor. Je tedy velmi pravděpodobné, že v kontrolovaném pásmu elektrárny už nikdy nebudou moci tito lidé pracovat.

Přibývá ovšem běžných zranění, byť většinou lehkých. Několik lidí už skončilo v nemocnici. Největší obavy stále vzbuzuje fakt, že dva pracovníci elektrárny se pohřešují.

Co by pomohlo nejvíc?

Zjevně zavedení obnovení dodávek proudu do elektrárny, i když některá zařízení a infrastruktura mohou být poškozeny natolik, že se je nepodaří připojit nebo rozběhnout. Kdyby se ale podařilo obnovit normální chlazení alespoň v některých reaktorech, technici by se mohli soustředit jen na ty nejpoškozenější části elektrárny.

Japonsko má kromě šesti reaktorů ve Fukušimě ještě 47 dalších reaktorů. Co se děje na nich?

Nic zvláštního. Všechny by podle zpráv dohlížejících orgánů měly být bezpečně vyřazené a situace v nich je normální.