Vyšetřovatelé zatím chystají obvinění ze zneužívání informací v obchodním styku a porušování povinností při správě cizího majetku. Za tyto trestné činy dává soud až osm let vězení.
„Nemám žádnou oficiální informaci o zahájení trestního stíhání, nikdo mi nic nesdělil,“ odmítl reagovat devětatřicetiletý ministr z Unie svobody. Ze stejných důvodů mlčí i další politici. Obvinění se vztahuje k Mlynářovu záměru z roku 2003 vytvořit zvláštní internetové stránky pro veřejnou správu.
Ministr kvůli tomu tehdy nařídil státní příspěvkové organizaci Testcom, aby si založila dceřinou společnost Testcom servis. Firmu to stálo 7,5 milionu korun, které musela dát na základní jmění. „Neoprávněně se tím odčerpaly peníze z rezervního fondu. Postup lze nazvat bez přehánění tunelováním,“ tvrdí bývalý zaměstnanec Mlynářova úřadu Milan Novák. Patří do skupiny lidí, kteří případ předali policii.
Mlynářovi kritici jsou přesvědčeni, že webové stránky klidně mohl dělat původní Testcom. Vůbec se podle nich nemusela zakládat nová firma a převádět do ní miliony. „Cílem bylo průhledně oddělit výzkumnou a podnikatelskou činnost Testcomu, a to včetně financí,“ hájí se Mlynář.
Jenže transakce se nelíbila ani ministru financí Bohuslavu Sobotkovi. Označil převody peněz za porušení rozpočtové kázně.
Prvním polistopadovým politikem za mřížemi se stal někdejší ministr financí Ivo Svoboda z ČSSD, jehož letos v únoru poslal soud definitivně na pět let do vězení za krach mělnické Liberty. A obvinění teď čelí exministryně zdravotnictví Marie Součková kvůli kauze Diag Human.
Mlynářův problém je v tom, že státní instituce smějí zakládat pouze akciové společnosti - a to ještě s posvěcením vlády.
Příspěvková organizace, jako je v tomto případě Testcom, naopak nesmí založit společnost s ručením omezeným. Ani kdyby jí to nařídil přímo ministr.
Vladimír Mlynář argumentuje tím, že Testcom zas tak státní vlastně není, protože z velké části hospodaří s vlastními penězi a obejde se bez státních dotací. V tomto případě měl ministr navíc spojence, jenž se v založení nové firmy také angažoval: šéfa Testcomu Dušana Chmelíčka, bývalého ředitele České televize.
Státní zástupce Jan Karabec zatím neprozradil, zda hodlá Chmelíčka také obvinit. Aby Mlynář předešel sporům, už loni v květnu firmu Testcom servis úplně zrušil a její aktivity převedl zpět na mateřský Testcom. „Vklad 7,5 milionu korun jsme připraveni převést zpět,“ řekl Chmelíček.
Ministr obvinění už dříve označil za hanopisy a snůšku lží. „Tato snaha je nicméně, zdá se, úspěšná a moje obrana téměř nemožná,“ řekl Mlynář.
