Polské Pendolino nejde schválit pro dvěstěpadesátku v Polsku

Polské Pendolino nejde schválit pro dvěstěpadesátku v Polsku | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Polské Pendolino má moc dlouhý „čumák“ a musí jezdit pomalu

  • 138
Polské Pendolino nebude jezdit 250 km/h ani v Polsku, ani nikde jinde. Chybí potřebná trať. První vůz má navíc příliš dlouhý „čumák“, takže se někdy nevejde na trať. Naši severní sousedé sice hýří optimismem, ale hrozí, že vlak podle plánu na trať nevyjede.

V Polsku právě probíhá několikaměsíční mediální a politická bitva kolem prvního polského rychlovlaku. Zejména se propírá fakt, že vysokorychlostní jednotku ED 250 Pendolino nejde v tuto chvíli v Polsku ani nikde v Evropě schválit podle původně objednaných parametrů, tedy na rychlost 250 km/h s evropským zabezpečovačem druhé úrovně.

Proč nejde polské Pendolino schválit na rychlost 250 km/h

Schvalovací proces pro vlaky je nesmírně nákladný, komplikovaný a časově náročný. Velmi laicky řečeno, nejprve musí být schválen typ vlaku a nakonec ještě každý vyrobený kus na dané infrastruktuře, na které bude provozován. A právě zde je háček, protože její parametry neumožňují schválení na objednanou rychlost.

Fotogalerie: Uvnitř polského Pendolina

Na nejrychlejší trati, na které Pendolino v rámci schvalovacích testů vytvořilo národní rychlostní rekord, je osazen polský národní zabezpečovač a evropský zabezpečovač první úrovně (ETCS L1). Jenže pro schválení jednotky ED 250 je podle smlouvy nutná druhá úroveň.

Aby to nebylo málo, ani nikde v Evropě není trať pro rychlost 250 km/h napájená stejnosměrnými 3 kV, která je osazena evropským zabezpečovačem druhé úrovně (ETCS L2).

Zkoušky jde v Polsku provést na národním zabezpečovači do rychlosti 160 km/h. Momentálně je modernizace prováděna na 200 km/h, takže jde polské Pendolino schválit do této rychlosti, ale na ETCS L1. Pokud bude provedeno zvýšení parametrů tratě, což zatím není jisté, bude možné takzvanou salámovou metodou pokračovat ve schvalování na vyšší rychlost nebo typ zabezpečovače.

Želvím tempem do Varšavy

Deník Gazeta Prawna 24. června 2014 nově upozornil na další problém Pendolina. Podle jeho tří na sobě nezávislých zdrojů je přední část jednotky příliš dlouhá a někdy se nevejde do kolejiště. Souprava měla dvakrát incident, kdy jednou zavadila „nosem“ o sloup ve stanici a podruhé o jedno z zařízení trati.

Portál upozorňuje, že specifikace PKP Intercity byly v tomto ohledu nedostatečné. Čelo vozu proto vyhovuje platným mezinárodním železničním normám  bez ohledu na zvláštnosti polské infrastruktury. Dále uvádí, že aby se předešlo kolizím, bude vlak do Varšavy vjíždět želvím tempem s odkrytou aerodynamickou ochranou spřáhla, která je příliš dlouhá.

Smluvní závazek společnosti Alstom je dodat vlak s maximální rychlostí 250 km/hod. To teoreticky není problém, protože v rámci rychlostních zkoušek v Polsku z listopadu 2013 vlak dosáhl rychlosti 293 km/h, což je nový železniční rychlostní rekord v Polsku.

Alstom také musí vlak vybavit a homologovat pro provoz v rámci polského národního signalizačního systému SHP (navržen na maximální rychlost 160 km/h) a v rámci Evropského signalizačního systému standardu ERTMS Level 2.

Dokončení homologace s SHP systémem a systémem ERTMS L2 bude provedeno v nejbližším možném termínu. Pokud jde o zařízení ERTMS L2, je zapotřebí vhodná polská infrastruktura k provedení závěrečných homologačních zkoušek.

27. listopadu 2013

Vyhrožování, obrovská pokuta a optimismus

Ostré výroky na adresu výrobce Pendolina gradovaly před volbami do evropského parlamentu. Například 16. května 2014 stupňoval polský ministr hospodářství Janusz Piechociński tlak na výrobce a vyhrožoval zrušením kontraktu. A to přesto, že se do řešení problému zapojila francouzská diplomacie a polské ministerstvo dopravy.

Polské Pendolino

Aby Poláci dohnali a předehnali nás, objednal tamní národní dopravce PKP Intercity rovnou dvacítku Pendolin čtvrté generace s maximální provozní rychlostí 250 km/h. Sedm českých Pendolin má maximální konstrukční rychlost 230 km/h s tím, že ze zákona o drahách může v ČR maximálně 160 km/h.

Po volbách se v médiích nejprve vynořily „naschvály“, např. že výrobce nevpustil do vlaků techniky firmy objednané dopravcem, aby ve vozech namontovali bezdrátový internet pro cestující. Pak byly zveřejněny dokumenty, že PKP Intercity a Alstom se před rokem dopředu dohodli na postupném schvalování, kdy Pendolino bude dočasně jezdit maximálně 200 km/h. Na maximální rychlost by byla jednotka ED 250 schválena až dodatečně. Nově se ozývají hlasy, že dopravce by případný spor s výrobcem prohrál.

Do hry opět vstupují politici, tentokrát věcně, tedy bez vyhrožování. Poslanec Stanisław Lamczyk, člen parlamentní komise pro infrastrukturu, ohlásil, že je možné kompromisní schválení na rychlost 250 km/h. Neuvedl ovšem další podrobnosti.

V úterý 6. dubna 2014 měl polský dopravce PKP Intercity obdržet prvních osm schválených jednotek Pendolino. Podle serveru Wyborcza.pl začíná běžet za každou nedodanou (tj. neschválenou jednotku) smluvní pokuta 480 tisíc eur za měsíc. Obří pokuta za osm jednotek tedy představuje více než 100 milionů korun měsíčně.

Na druhou stranu PKP Intecity dosud tvrdil, že projekt má dostatečnou časovou rezervu a že Pendolino začne vozit cestující od nového jízdního řádu, který začne platit v prosinci 2014. Ve středu 18. června 2014 však dopravce poprvé připustil, že letos v prosinci Pendolino nevyjede.

Vyjádření výrobce

Smluvní závazek společnosti Alstom je dodat vlak s maximální rychlostí 250 km/hod. To bylo prokázáno v rámci rychlostních zkoušek v Polsku provedených v listopadu 2013, kdy vlak dosáhl rychlosti 293 km/h, čímž se i zapsal jako nový železniční rychlostní rekord v Polsku.

Smluvní závazek stanovuje pro Alstom vybavit a homologizovat pro provoz v rámci polského národního signalizačního systému SHP (navržen s maximální rychlost 160 km/h) a v rámci Evropského signalizačního systému standardu ERTMS Level2.

Dokončení homologace s SHP systémem a systémem ERTMS Level2 bude provedeno v nejbližším možném termínu. Pokud jde o zařízení ERTMS Level2, je zapotřebí vhodné polské infrastruktury k provedení závěrečných homologizačních zkoušek.