Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pomohl ze Země vyrvat miliardy barelů ropy aneb Čech na ropné plošině

  0:01aktualizováno  0:01
Katastrofální nedbalost firmy BP dává tušit, že kvůli zisku jde bezpečnost na ropných plošinách často stranou. Podle geodeta Jiřího Prokopa ale některé společnosti pravidla striktně dodržují. Na špici jsou prý plošiny v Severním moři. Na nich hrozí postih už za špatnou chůzi do schodů.

Jestli jste viděli kasovní trhák Armageddon s Brucem Willisem, máte přibližnou představu o životě na ropné plošině. Jako vždy to ale filmaři v mnohém přepískli.

Zatímco film ukazuje těžaře jako bandu individualistů s celou řadou úchylek a bohatou kriminální minulostí, realita je úplně jinde. Na ropných plošinách panuje tvrdý režim a chlapi se záznamem v rejstříku nemají šanci dostat se dál než k příjímacímu pohovoru.

Ropné společnosti si nemohou na plošinách dovolit žádné konflikty. Potřebují zajistit bezpečný plynulý provoz, potřebují spolehlivé lidi. Jen tak můžou vydělávat miliony dolarů za hodinu.

V souvislosti s ekologickou katastrofou na plošině v Mexickém zálivu jsme zahlceni informacemi, kde uhynulo kolik ptáků a jak velká je už ropná skvrna. Jak se ale žije na palubě samotné ropné plošiny a jak to všechno funguje?

Následující řádky vznikly díky našemu čtenáři, který pracuje jako geodet. Už tři roky jezdí od plošiny k plošině, kde tráví i několik týdnů měřením a návrhem nových součástí. Velký dík mu patří hlavně za fantastické fotografie.

Ropná plošina focená z lodi

Ing. Jiří Prokop

Narodil se v Moravských Budějovicích v roce 1981. Po studiu oboru Geodézie a kartografie na VUT v Brně začal pracovat jako geodet nejprve v Česku a později i v zahraničí. "V cizině si hodně cení znalostí českých studentů, jinde ve světě nemají geodeti tak velký přehled jako u nás. V oboru se proto pohybuje hodně lidí z Česka, i v naší firmě je nás víc."

ing. Jiří Prokop

Na plošině tráví někdy i celé týdny, než se podaří vyměřit a navrhnout třeba trasu nového potrubí. Používá se technika za miliony korun, pracuje se s milimetrovou přesností. "V potrubí může být tlak stovek barů a proto na něj musí být naprostý spoleh, aby nedocházelo k nehodám," říká Jiří. Důkladně změřený a chytře vymyšlený návrh navíc může těžařům ušetřit prostor a usnadnit budoucí rozšiřování plošiny.

Model plošiny sestavený pomocí laser scannuVýkres modulu na plošině

Během Jirkovy práce se provoz na plošině klidně úplně zastaví, což se stává jen velmi sporadicky. "Pro všechny zaměstnance je to velká událost, většinou se snaží se vším pomáhat a co nejdříve obnovit provoz. Čas jsou peníze," dodává Jiří.

Dějství první: hledá se ložisko

Aby se mohlo začít těžit, musí se nejdřív najít ložisko. Inzerát podaný v Annonci by nejspíše nefungoval, ropné společnosti proto používají špičkovou techniku a speciální průzkumné lodě.

Hydrografická loď snímající podmořské dno

Taková loď je vybavena přístroji, které na základě odrazu zvuku

Společnosti

Ropných společností jsou stovky. Nejznámějšími jsou Shell, ExxonMobil, Chevron a BP.

vyhodnocují podmořské dno až do hloubky několika kilometrů. Podle složení horniny specialisté odhadují, kde by se přibližně mohla nějaká ropa nacházet. Následuje detailnější prozkoumání oblasti a průzkumný vrt. Pokud je ložisko perspektivní, přicházejí na řadu úvahy nad umístěním plošiny.

Dějství druhé: stavba plošiny

Každá ropná společnost si staví ropné plošiny podle vlastního návrhu. Tvar, velikost a celková koncepce závisí jak na velikosti ložiska, tak na umístění vrtu. V některých případech se vyplatí umístit nad vrt mobilní plošinu, někdy je zase lepší postavit pevnou konstrukci, která vydrží na místě desítky let. Kromě hloubky mořského dna se musí při návrhu zohlednit také povětrnostní podmínky a jak je moře v dané oblasti bouřlivé. Obecně lze ale postavit plošinu kdekoli, existují třeba ropné tankery s flexibilním potrubím.

Ropná plošina Beryl Alpha

Celkem je přibližně deset základních typů plošin a není snadné určit, která z nich je nejpoužívanější. Podle náročnosti trvá stavba pevné plošiny i jeden rok a cena může dosáhnout klidně jedné miliardy korun. Přijde vám to hodně? Ropné společnosti se to vrátí za několik týdnů.

Některé typy ropných plošin

Druh plošiny Poznámka Hloubka vody až [m]
Pevná plošina zabetonována do země 500
Volná (mobilní) plošina ukotvena lany 900
Poloponorná plošina nadnášena pontony 3 000
Jack-up vlastní vysouvací nohy 120
Vrtací souprava na lodi u nových vrtů 3 700

Plošiny jsou zároveň největší a nejsložitější stavby, které člověk dokáže postavit. A mohou být i hodně vysoké. V roce 2000 se zařadila plošina Petronius mezi nejvyšší stavby světa, když dosáhla celkové výšky 610 metrů, z toho 535 metrů pod mořskou hladinou. Velikost plošin není z běžné fotografie poznat, impozantní rozměry jsou vidět především při jejich dopravě k vrtu.

Přeprava nohy ropné plošiny Genesis Spar

O připojení k vrtu
Ropa je v podzemí pod velkým tlakem a v první fázi sama tryská ven. Nejhlubší vrty jsou až 9 kilometrů pod mořským dnem. Aby se zamezilo únikům, je vrt do hloubky přibližně 300 metrů zalitý betonem a znovu proražen vrtákem ropné plošiny. Potrubí je díky tomu do země zasazeno co možná nejtěsněji. Ústí vrtu je zakončeno bezpečnostním ventilem, který zamezuje úniku ropy v případě nehody. Až od tohoto ventilu vede k ropné plošině potrubí, kterým tečou i stovky tisíc litrů ropy denně.

Poznámka: Na ropné plošině BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu byl takovýto bezpečnostní ventil poškozen. Nefunkční bylo podle šetření i jeho jištění. K výbuchu plošiny došlo při zvýšení tlaku ve vrtu, který měla obsluha vyhodnotit jako nebezpečí a těžbu přerušit. Podle zatím neukončeného vyšetřování může za nehodu lidský faktor a zanedbaná údržba. Od 20.dubna zatím do moře uniklo nejméně 23 milionů litrů ropy, každý den se číslo navyšuje o 800 000 litrů.

Fáze těžby

V první fázi je ve vrtu dostatečný tlak a ropa teče do potrubí sama od sebe. Pomáhá ji v tom zemní plyn, který ji vytlačuje na povrch. Záleží na konkrétním vrtu, ale většinou to stačí na vytěžení až 20 % objemu ložiska.

Ve druhé fázi těžby už není tlak dostatečný a těžaři musí jít štěstíčku trochu naproti. Ropu buď začnou pumpovat, nebo (častěji) začnou ložisko znovu tlakovat zemním plynem, vodou nebo dusíkem. Přijdou si tak na dalších 5 až 15 % objemu ložiska.

Na třetí fázi dojde jen tehdy, zdá-li se těžba ještě rentabilní. Stojí totiž mnoho energie. Vrt se buď začne tlakovat horkou vodou/párou, nebo se sníží viskozita ropy pomocí chemických přípravků pumpovaných z povrchu. Používají se ale i výbušniny. Lze tak získat dalších 5 až 15 % objemu ložiska.

Celkově se udává výtěžnost vrtu okolo 40 % jeho objemu. Záleží však na mnoha podmínkách, v některých případech lze vytěžit až 80 %.

Dějství třetí: práce na plošině

Když je plošina postavená a schválená pro provoz, začnou se na ni stěhovat pracovníci. V drtivé většině případů jsou to muži, jediné ženy byste možná potkali v kuchyni nebo při úklidu společných prostor.

Zásobování zajišťuje loď, která připlouvá každý den. Vozí hlavně jídlo, vodu a materiál. Energii si plošina vyrábí sama dieselovými agregáty.

Zásobovací loď

V okolí plošin se vždy pohybuje i záchranná loď, která má za úkol pomáhat v případě problémů nebo hašení požáru. Samotní pracovníci se ale loděmi nepřepravují, bylo by to moc zdlouhavé. Používají se helikoptéry, které létají téměř za každého počasí. Nepřekonatelná je jen mlha. "Zvláště při silném větru je přistání na malém heliportu uprostřed oceánu velký zážitek," říká se smíchem Jiří. Najednou lze takto přepravit až 16 pasažérů.

Přistání helikoptéryPřistání helikoptéry

Zajímavě je řešeno WC. Jak správně tušíte, všechno je svedeno do moře.

Posádka je pečlivě vybírána
Některé plošiny jsou plně automatizované a jezdí se na ně pouze dívat údržba, jestli všechno pracuje správně. Pokud se podíváme na běžné plošiny s posádkou, tak se počet zaměstnanců pohybuje okolo 50 až 250 lidí.

"Tak ze 40 % tvoří posádku inženýři, kteří jsou zodpovědní za chod plošiny. Jsou to třeba elektrikáři, chemici a geodeti. Většinou ale potkáte dělníky, tak z 50 %, kteří dělají veškeré manuální práce. Zbytek zaměstnanců se stará o zázemí, takže to jsou třeba uklízečky, kuchaři nebo hasiči," říká Jiří Prokop.

Bez zajímavosti není ani přítomnost psychologa.

"Po nějaké době může v uzavřeném kolektivu propuknout ponorková nemoc. Není kam utéct, prostory jsou stísněné. Soukromí nemáte ani na pokoji, většinou se spí po dvou v malých kajutách s palandou."

Posádka si tak musí s prostředím poradit a přizpůsobit se. "Většinou jsou to introverti klidnější povahy. Samozřejmě, žádní beránci, jsou to drsní chlapi. Ne nadarmo se jim říká Sea Tigers, tedy mořští tygři. Ale při zemi je drží i výrazné pokuty za porušení kázně, takže konflikty jsou minimální," komentuje charakter dělníků Jiří. "Posádka je většinou hodně kosmopolitní, směs nejrůznějších národností a profesí. Jsou proto také hodně tolerantní."

Sea Tygers

Zlatá klec
Alkohol je striktně zakázaný na plošinách snad po celém světě. O drogách ani nemluvě. Za nižší přestupky hrozí pokuty, které můžou jít i do tisíců liber, za hrubé porušení kázně jede člověk domů. "Pokud nějaká společnost vyhodí pracovníka, může se být jistý, že se na plošinu už nepodívá. Ani u konkurence. Hodně si to hlídají," dodává Jiří.

Čili nedá se opíjet, fetovat, ani se prát... Co tedy dělat ve volném čase? "Plošiny jsou velmi dobře vybavené. Nechybí většinou sauna, posilovna, šipky, kulečník nebo kino. Funguje internet přes satelit. Sice bývá dost pomalý, ale komunikovat se světem jde docela snadno. Akorát jste tam někdy trošku jako ve vězení," dodává s úsměvem Jiří. "Deprese jde na člověka už třeba proto, že nemá na pokoji okno. Většinou jsou všude jenom zdi."

Západ slunce u vrtu v Bruneii

Přísný režim panuje hlavně okolo bezpečnosti práce. Velké nehody z předchozích let dávají tušit, že se ve jménu zisku na bezpečnost často kašle, ale některé společnosti pravidla striktně dodržují. Podle Jiřího jsou na špici ropné plošiny v Severním moři, u kterých hrozí dělníkovi napomenutí už třeba jen za chůzi do schodů bez držení alespoň jednou rukou. Tři napomenutí znamenají cestu domů.

Havárie ropných plošin

"Celkově je ta práce hrozná makačka, hlavně kvůli dlouhým směnám," říká Jirka Prokop. "Běžné jsou směny po 12 hodinách, někdy se naopak přetahuje až na 15 hodin za den. Na oběd je pauza tak půl hodiny."

Každá společnost má vlastní denní režim, ale obecně se začíná okolo šesté hodiny ráno. I kvůli fyzicky náročné práci je zažitý vzorec 2 týdny na plošině a 3 týdny volna na pevnině. Během práce hrozí vážné úrazy, i když se podle skotské statistiky zraní více dělníků na stavbě rodinného domku než na ropné plošině. Ale jak říkal Jiří, Skotové ze Severního moře jsou s bezpečností práce přece jen jinde než zbytek světa...

"Nejhorší jsou na plošinách bouřky. Někdy moře naráží do plošiny takovou silou, že vypadnete z postele. Mořská nemoc není nic neobvyklého. Nepříjemné je také období vrtání do větší hloubky, celá plošina se třese a nemáte šanci usnout," popisuje strasti na plošině Jiří.

Bouře na otevřeném mořiBouře na otevřeném moři

Co tedy lidi láká k manuálně těžké práci, často i nebezpečné, stovky nebo tisíce kilometrů od rodiny? "Peníze. I obyčejný dělník si přijde ročně na 40 tisíc liber, na nejvyšších pozicích berou chlapi až 80 tisíc liber," popisuje situaci Jiří. V přepočtu na naše koruny to dělá přibližně 1,2 až 2,4 milionu korun.

Těžba jede nonstop
Vrtací souprava není v principu nic složitého. Po přibližně stometrových kolejnicích sjíždí do hlubin oceánu osmimetrové duté trubky s průměrem okolo 32 palců (po 300 metrech pak jen 8 palců). Jsou zakončené vrtací hlavou, která už ve vrtu navždy zůstane.

Po několika stovkách metrů je výsledné potrubí poměrně pružné a ve vrtu je proto různě zakřivené. Pokud totiž vrták narazí na něco tvrdého a sjede po hornině jiným směrem, potrubí se mu přizpůsobí a zakřiví se spolu s ním. Délka takového zkrouceného vrtu pak může dosáhnout až 15 kilometrů.

Ropná plošina Beryl Alpha

To byl zjednodušený popis principu, praxe je ale daleko složitější. Vrtací souprava je špičkové zařízení s desítkami senzorů, všechno je řízené počítačem. O vrt samotný se často starají roboti dálkově ovládaní z operačního centra na plošině. Ať je nová technologie jakkoli drahá, vydělá si na sebe během velmi krátké doby.

Jedna plošina má několik tzv. slotů, tedy potrubí, kterými čerpá ropu

Jednotky

barel = 159 litrů
tuna ropy = 7,33 barelů
cena za barel 70 USD

z různých míst ve svém okolí. Mohou být od plošiny vzdálené i několik kilometrů a v praxi jich bývá zavedeno až 25. Denní těžba je kolem 200 tisíc barelů ropy na průměrné plošině, ty největší ale vysají až ohromujících 500 tisíc barelů za den.

Surová ropa se částečně rafinuje, tzn. odstraní se nečistoty jako kamínky, voda a různé plyny. Podle druhu plošiny pak putuje buď do vlastního zásobníku, nebo rovnou do přistaveného tankeru. Až 80 % plošin ale ropu pumpuje potrubím zase dál, a to i na vzdálenost stovek kilometrů. Na pevnině pak následuje zpracování třeba na benzin, transport na benzinovou pumpu a spálení ve vaší Škodovce. Kromě dopravy je však ropa velmi důležitá také při výrobě plastů a chemikálií.

Dějství čtvrté: umírající plošina

Plošina může žít desítky let, i když čím starší je, tím horší je její technický stav. Slaná voda dokáže časem rozežrat prakticky každou kovovou součást.

Koroze kovových částí

Jakýkoli vrt se ale postupně začne vyčerpávat a pokud už není těžba ekonomicky výhodná, musí se celá plošina odstranit. Když je mobilní, přeruší se ukotvení a odveze se za pomoci remorkéru jinam. Jestli je ale pevná, měla by se rozřezat a odvést. Píši měla by, v tomto kroku totiž panují určité rozpory. Podle některých informací totiž ropné společnosti nechávají plošiny raději potopit, což vyjde levněji.

V ložisku vždy zbývá nějaká ropa, nikdy se nevytěží všechno. Těžaři proto vrt zakonzervují a nechají odpočívat. Až přijdou novější technologie nebo se cena ropy zvedne natolik, aby bylo rentabilní používat terciální metody těžby, přistaví se nová plošina a všechno začne zase od začátku.

ropa

Za celé dvacáté století vysáli těžaři z ropných polí přes 900 miliard barelů ropy. Dnes je to už hodně přes 1000 miliard barelů, jen za rok se jich ze Země vytěží přibližně 28 miliard.

Pokud bychom vzali veškerou vytěženou ropu a rozlili ji po parkovišti velikosti České republiky ohraničeného zdí, dosahovala by výška hladiny více než dvou metrů.

V historii těžby černého zlata došlo k mnoha haváriím s velkými ekologickými škodami. Asi nejznámější je havárie tankeru Exxon Valdez z roku 1989, kdy uniklo přímo na pobřeží Aljašky 41 milionů litrů ropy. Deepwater Horizon se postupně tomuto číslu přibližuje.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mitchum hrál geniálně psychopaty i tvrďáky
Mitchum hrál geniálně psychopaty i tvrďáky ve westernech

VIDEO 6. srpna 1917 se v Bridgeportu ve státě Connecticut narodila filmová legenda Robert Mitchum. V mládí boxoval a z boxu si odnesl charakteristický křivý nos po...  celý článek

Jeden z prvních přírodních parků vznikl před 100 lety
Před 100 lety začal vznikat jeden z prvních přírodních parků v USA

VIDEO Před 100 lety se poprvé sešla komise organizace Cleveland Metropolitain Parks. O pár let později začala spravovat přírodní území v okolí amerického Clevelandu....  celý článek

Jak se rozhoduje o veřejných zakázkách popsal Leo Hurwicz.Narodil se před 100...
Ekonom Hurwicz se narodil před 100 lety. Sestavil obrácenou teorii her

VIDEO Před 100 lety se narodil ekonom Leonid Hurwicz. Se dvěma svými kolegy sestavil obrácenou teorii her známou jako teorie návrhu mechanismů. Za ni obdrželi v roce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.