Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Porovnejte výhody a nevýhody digitální a klasické fotografie

aktualizováno 
Stejně jako ortodoxní zastánci digitálních technologií tvrdí, že klasická kinofilmová fotka je mrtvá, zástupci druhé strany na ni nedají dopustit. Pojďte s námi polemizovat nad klady a zápory obou způsobů.

Minulý týden jsme vám přinesli článek porovnávající náklady na fotografii pořízenou klasickým kinofilmovým fotoaparátem a digitálním fotoaparátem (článek naleznete na Technetu zde). Úvaha vzbudila širokou reakci v podobě mnoha příspěvků v diskusním fóru. Dnes vám nabízíme obecnější srovnání výhod a nevýhod digitální, respektive klasické fotografie.

Tvrdit, že film v oblasti fotografie nemá budoucnost je stejně liché, jako když někteří vykřikují, že kytara je mrtvá. Film je sice logicky na ustupu z některých pozic, ale stále si zachovává prim například v umělecké a dokumentární fotografii.  Ve spotřební oblasti kompaktních fotoaparátů již však své místo dlouho mít nebude. Stejně tak, ale nějakou chvíli potrvá než klesnou ceny digitálních pravých zrcadlovek na úroveň analogových, tak aby se mohli masivněji rozšířit. V té chvíli nastane lámání chleba i u nadšených fotoamatérů, kteří dosud používají klasické kinofilmové aparáty. 

Digitální fotografování je za určitých podmínek jistě výrazně levnější než klasická fotografie. Pojďme se však podívat na výhody a nevýhody obou formátů a tím se pokusit odpovědět na otázku, který je pro vás ten pravý.

Digitální fotografie

  • Výhody:

1. Asi nejčastěji kvitovanou výhodou je okamžitá možnost kontroly vyfoceného snímku na displeji fotoaparátu. Každý začínající fotograf, tak má možnost okamžitě kompenzovat expoziční a kompoziční chyby, kterých se dopustil (Pokud je na to dostatek času a snímek lze opakovat.). Navíc jsou ke každému snímku uloženy informace o cloně, času závěrky, ISO, použitém ohnisku, histogram, datum zhotovení atd.. Více o těchto hodnotách se dozvíte v našem speciálu Začínáme s digitálním fotoaparátem, zde.

2. Na druhém místě je výhodná cena za snímek. Exponování na film je děj nevratný. Snímek již z filmového pásu neodstraníte. Paměťovou kartu můžete mazat a formátovat do aleluja. Pokud se tedy fotografie nepodaří můžete je v klidu odstranit a ušetřit místo pro další. Stejně tak po stáhnutí fotografií do počítače, lze kartu vyprázdnit a použít znovu. Cena za jednu exponovanou fotogarfii se tím výrazně snižuje.

3. Nízké provozní náklady. Většina digitálních přístrojů používá dobíjecí akumulátory, takže nákup dalších baterií není nutný. Případně se omezí pouze na pořízení náhradního akumulátoru pro prodloužení aktivity fotoaparátu. Výhody paměťové karty jsou zmíněny v předchozím bodě.

4. Zatímco u kinofilmu musíte nakupovat filmy dle předpokládaného předmětu focení, u digitálu stačí nakalibrovat bílou barvu, změnit citlivost ISO (opět viz speciál Začínáme s digitálním fotoaparátem) a můžete vesele fotit v noci, při umělém osvětlení i za prudkého slunce. Podmínkou je, že fotoaparát tato nastavení umožňuje.

5. Velkou výhodou, ale pouze pro majitele patřičně vybaveného počítače je možnost výběru, editace a zpracování fotografií prakticky zdarma a v klidu domova (Nepočítáme-li ceny počítače, periférií a příslušného softwaru, které však mohou být značně vysoké). Zatímco u analogu je potřeba nejprve film vyvolat, posléze vybrat nejlepší fotografie a ty nechat nazvětšovat, u digitálu, díky počítači tyto kroky odpadají. Další možnosti nabízí technologie (např. PictBridge), která umožňují tisk fotografií na tiskárně přímo z fotoaparátu bez použití počítače (Nevýhodou je menší možnost úprav.).

6. Na jednu dostatečně velkou paměťovou kartu miniaturích rozměrů, se vejde velké množství snímků. Úspora místa i přehlednost jsou jasným plusem digitálního skladování dat.

 
7. Další výhodou, zejména kompaktních přístrojů (pravé zrcadlovky těmito vymoženostmi neoplývají), je jistá přidaná hodnota v podobě zvukového videozáznamu. Případně lze přidat i audio komentář ke každé fotografii.

8. Fotografé přírody nebo paparazziové používající dlouhá „skla“ ocení prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu, díky malým rozměrům čipu. Protože snímací čip je menší než políčko kinofilmu  ohnisková vzdálenost použitého objektivu se opticky prodlužuje (např. u EOS 300D je to 1,6x tj. použijete-li objektiv 300 mm  získáte u digitálu 480 mm).

9. Archivace digitálních snímků (za pomocí počítače a vypalovačky) je podstatně jednodušší než u klasické fotografie.

10. Objektivy i u běžných digitálních kompaktů mívají velmi dobrou světelnost.

  • Nevýhody:

1. Ačkoliv se digitální fotoaparáty neustále zrychlují, časová prodleva mezi stiskem spouště a exponováním snímku je zejména u kompaktních přístrojů, stále značně velká. Zatímco anologový přístroj je po zapnutí ihned schopen fotografovat, digitál potřebuje několik dlouhých sekund aby se uvedl do provozu.

2. Přístroj s vyspělými funkcemi, který v analogu koupíte za cca 6.000 - 15.000 vás v digitálním provedení vyjde na 35.000 - 50.000 a více. POuze přístroje v této cenové kategorii umožňují absolutní tvůrčí volnost stejně jako pravé kinofilmové zrcadlovky (ruční ostření a zoomování, výměnné objektivy, kvalitní optika.....). Každopádně počáteční investice do digitální technologie je větší (samotný přístroj, pam. karty, náhradní baterie) než u analogu. Připočteme-li ke stávajícím nákladům i cenu počítače a nezbytných periférií k úpravě, výběru a archivaci fotografií, dostaneme čísla vskutku nepěkná. Na druhou stranu je potřeba připomenout, že počáteční vysoké náklady se při aktivním fotografování rychle vrátí.

3. Volba citlivosti ISO je významnou výhodou digitálních přístrojů. Zejména však u levnějších kompaktů, při vyšších citlivostech, fotografie doslova trpí šumem. Navíc se často setkáte s přístroji, které nabízí pouze rozsah ISO 50 - 200. Malá citlivost vás pak nutí použít interní blesk, který rychle a zaručeně vyšťaví i plně nabité akumulátory.

4. Velká spotřeba el. energie. Některé digitály jsou doslova žrouti baterek a výrobci moc dobře vědí, proč vyrábějí speciální akumulátorky různé pro každý nový typ fotoaparátu. S dobrým digitálem vyfotíte najednou, za ideálních podmínek cca 100 fotografií (při omezeném použití blesku, LCD displeje a zoomu). S klasickým přístrojem je to však několikanásobně více. Existují samozřejmě i výkonější fotoaparáty, ale i podstatně horší. 


5. Pokud je přístroj vybaven pouze LCD displejem, je při focení na prudkém slunci takřka nepoužitelný (nehledě na to, že zapnuté LCD velmi rychle ubírá sílu bateriím)

6. U digitálu těžko použijete opravdu širokoúhlý objektiv (méně než 28mm) jelikož vinnou malého snímacího čipu se ohnisková vzdálenost objektivu prodlužuje (např.  z širokoúhlého 19. mm objektivu vám EOS 300D udělá 30 mm).

7. U digitálních přístrojů je hloubka ostrosti vždy velká (vinnou malé velikosti snímače). S digitálním kompaktem těžko docílíte rozmazaného pozadí.

8. Opravdu kvalitní černobílou fotografii s digitálem pořídíte velice těžko.

9. Kresba digitálních přístrojů i té nejvyšší kategorie, je horší než u analogu. Zejména světlé plochy často postrádají detaily.

10. Zatímco z jakéhokoliv kinfilmového políčka vytvoříte kvalitní zvětšeninu, u digitálu potřebujete kromě kvalitního objektivu i úměrně vysoký počet megapixelů (a za ty se samozřejmě platí). Pozor však na nepěknou hru výrobců, kteří nesmyslně vybavují obyčejné kompakty s mizernými objektivy pěti, i více megapixelovými snímači, aby tak uměle zvýšili spotřebu paměťových karet a baterií (S rostoucím počtem Mpix roste i velikost v MB a samozřejmě i náročnost na uložení a tím i spotřeba el. energie., viz speciál Začínáme s digitálním fotoaparátem).

11. Životnost světlocitlivých snímačů  je omezená. Digitální přístroje velmi rychle zastarávají jak morálně, tak technicky.

12. Fotografie uložené na jedné paměťové kartě (může se jednat o snímky z celé dovolené) ztratíte nebo vymažete o mnoho snadněji, než zničíte nebo poztrácíte několik desítek filmů. Nehledě na snímky uložené na nevyzpytatelných CD-R nebo dokonce DVD-R médiích (viz článek o bezpečnosti dat na CD).

13. Za extrémních povětrnostních podmínek si s digitální zrcadlovkou nezafotíte.

14. Pro jistou skupinu zákazníků, kteří používají jednorázové fotoaparáty, nemá digitální technologie zatím odpovídající alternativu.

15. Setkáte se i s názorem, že digitály svádí k bezhlavému cvakání a přispívají k devalvaci fotografie. S tlačítkem "delete" také často mohou zmizet i snímky z historického hlediska hodnotné.

Analogová - klasická fotografie

  • Výhody:

1. Velmi nízká cena špičkových přístrojů vhodných i pro začátečníky (např. Canon EOS 3000 nebo EOS 300V za cca 5.000 - 12.000 Kč ). Výsledky s těmito fotoaparáty se dají směle srovnávat s výsledky dosažitelnými těmi nejdražšími digitálními zrcadlovkami (např. Canon 1D nebo Nikon D2H cca 110.000 až 170.000 Kč).

2. Pokud použijete širokoúhlý objektiv, ten zůstane opravdu širokoúhlý.

3. Speciální filmy ( s vyšší citlivostí ISO 400, 800, 1600) pro dané světelné podmínky jsou k dostání v širokém výběru. Navíc jejich zrnitost je výrazně nižší než u digitálních kompaktů při stejné citlivosti.

4. U klasických fotoaparátů lze libovolně pracovat s hloubkou ostrosti (viz speciál Začínáme s digitálním fotoaparátem) a lze jednoduše docílit i velmi malé hloubky ostrosti. Digitální kompakty něco takového vůbec neumožňují a i u pravých digitálních zrcadlovek může být hloubka ostrosti problémem.

5. Filmová zrcadlovka vám nezestárne.

6. Spotřeba baterií je značně menší než u digitálu. Nestane se vám, aby plně nabitý přístroj za dvě hodiny vypověděl službu, tak jak je to u digitálu bohužel běžné.

7. Vhodně uskladněný, vyvolaný film, stejně jako fotografie vyvolané klasickým postupem mají velmi dlouhou životnost. Na rozdíl od fotografií uskladněných na CD nebo vytištěných na fotopapír.

8. S kvalitní filmovou zrcadlovkou si zafotíte i na severním pólu.

  • Nevýhody:

1. Provozní náklady jsou vysoké. Nákup filmů, jejich vyvolávání a následné skenování, nebo zvětšování vybraných fotografií stojí peníze. Na běžné fotografování však stačí jeden druh filmu.

2. Od vyfocení shlédnete snímek nejdříve na vyvolaném negativu. Na digitálu jej vidíte hned.

3. Cesta k hotovému obrázku (ať už fotografii nebo elektornickému obrazu na monitoru počítače) je složitější než u digitálu.

4. Na extrémní světelné podmínky je potřeba se vybavit jiným druhem filmu.

5. Výroba identické kopie negativu je obtížná. Digitální fotografii rozmnožíte o mnoho jednodušeji a bez ztráty kvality.

6. Uskladnění negativů vyžaduje optimální podmínky aby nedošlo k jeich degradaci.

Jistě zde nejsou vyjmenovány všechny klady a zápory obou technologií. Přístup každého fotografa je jiný a co pro někoho může být nevýhodou, to druhý uvítá nebo přejde bez povšimnutí. Spor mezi příznivci digitálu a kinofilmu bude zřejmě tak dlouhý jak dlouho obě technologie budou koexistovat vedle sebe.

 
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Umělá kaskáda na říčce v německých Alpách. Canon 5D Mark III, Canon EF...
Rady, jak fotografovat vodu. Dejte si pozor, aby to nebyla nuda

Pokud vás nebaví fotit lidi a fotka krajiny se samými kopci vám připadá statická, je tu téma, které vás může oslovit svoji lehkou dynamikou a hravostí – focení...  celý článek

Fotografie zvlněných zelených kopců a modrého nebe v kalifornské Sonomě se...
„Blaho“ zná díky Microsoftu celý svět. „Měl jsem si říct víc,“ ví fotograf

Výchozí pozadí systému Windows XP zná každý. Optimistická krajina s modrou oblohou není montáž, jak se může zdát, ale fotografie pořízená na klasický film....  celý článek

Dominik Nekolný nad řekou Vltavou. Snímky pořízená kamerou GoPro Hero 5.
Triky na kole BMX. Podívejte se, jak natáčí nejnovější kamera GoPro 5

Do redakce dorazil nejnovější přírůstek z rodiny GoPro s pořadovým číslem 5. Na reklamních videích vypadá obraz dokonale, ale jak je tomu ve skutečnosti?...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.