Pošramocená Enterprise bránila Guadalcanal proti odhodlaným Japoncům

  • 8
Piloti z narychlo opravené letadlové lodě museli zastavit masivní útok Japonců na Guadalcanal. Kdyby jej dobyli, USA by ztratily tisíce vojáků, strategickou pozici a přišly o ostrovní letiště.

Krvavá bitva u Santa Cruz (26. října 1942) skončila potopením Hornetu, sesterské letadlové lodi Enterprise. Samotné "šťastné E" sice zkáze uniklo, nicméně vážně poškozená loď byla vyřazena z boje a musela se stáhnout. Čtvrttunové bomby zničily její palubu. Z trhliny v trupu vytékala do moře nafta... Enterprise se sotva držela na hladině. O čtyři dni později doplula do doků v Numei na Nové Kaledonii. Okamžitě začaly opravné práce. Enterprise totiž teď byla jedinou letadlovou lodí USA v Tichomoří.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Paluba letadlové lodi USS Enterprise

Všichni se pustili do oprav, práce se nezastavovaly ani na noc: "Věděli, že je americké námořnictvo potřebuje. Chtěli se vrátit co nejrychleji na moře, aby mohli pokračovat v boji proti Japonsku," říká William Bodette. James Barnhill, kameraman letadlové lodi Enterprise, vzpomíná: "Zůstali jsme jedinou letadlovou lodí. Námořníci napsali na letovou palubu: Enterprise versus Japonsko."

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Japonci dobře věděli, že Enterprise vyřazená z boje nabízí jedinečnou šanci k důkladnému útoku a hodlali ji využít. Cílem měl být ostrov Guadalcanal, důležitý pro ovládnutí oblasti. Američané zde s Japonci vedli nemilosrdnou pozemní válku ve snaze udržet dobyté Hendersonovo letiště.

Japonský admirál Jamamoto přišel s plánem na definitivní ukončení konfliktu na Guadalcanalu - cílem bylo smést americké jednotky z ostrova. Docílit toho chtěl výrazným posílením pozemních jednotek a masivním ostřelováním amerických pozic. Úžinou mezi Šalamounovými ostrovy mělo připlout k Japonci obsazené části ostrova jedenáct transportních lodí a přivézt na Guadalcanal téměř 7000 japonských vojáků.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Chránit je měla eskorta jedné letadlové lodi, čtyř bitevních lodí, deseti křižníků a třiceti devíti torpédoborců. Některé z těchto lodí byly vyzbrojeny speciálními tříštivými projektily, aby se maximalizovaly protivníkovy ztráty. Kromě napadání amerických námořních sil měly tyto lodě za úkol ostřelovat letiště a další americké pozice na ostrově.

Historik Jonathan Parshall připomíná důležitost této epizody pro zbytek války: "Šlo o hodně. Bylo to vyvrcholení celé bitvy."

Noční bitva

O pět dnů později, v pátek 13. listopadu 1942 po půlnoci, se japonské námořní síly přiblížily ke Guadalcanalu. V noční temnotě se nepřátelské lodě přiblížily na dostřel ke křižníku Atlanta a části amerických sil hlídkujících u břehů.

Parshall přirovnává nastalou bitvu k "rvačce v saloonu" nebo bitvám pirátů. Docházelo k vítězstvím, ale i omylům. Atlantu zasáhla salva z jiného amerického křižníku, která zabila desítky námořníků. Právě křižníku Atlanta se stala bitva osudnou.

Za úsvitu byly vody u břehů Guadalcanalu pokryté naftou, troskami a mrtvými těly. V jedné z nejkrutějších námořních bitev druhé světové války padlo několik set japonských i amerických námořníků včetně dvou admirálů. Během dopoledne proplouval krvavými vodami remorkér a zachraňoval americké trosečníky. Rozzuření námořníci povraždili většinu Japonců, kteří bitvu přežili.

Mezi potopenými loděmi byl i křižník USS Juneau, na jehož palubě zahynula pětice bratrů Sullivanových z Waterloo v Iowě. Tento incident vedl k zavedení směrnice, která nařizovala převelení posledního syna na méně nebezpečné mise - námořnictvo nechtělo, aby některá rodina ztratila všechny své syny.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Enterprise se vrací

Ráno, pátek 13., bylo pro Američany opravdu chmurné. Právě tento den se ale do aktivní služby vrátila USS Enterprise. Po pouhých dvou týdnech oprav se letadlová loď znovu zapojila do války. Japonci s tak rychlým návratem nepočítali a přítomnost 251 metrů dlouhého "ocelového města" je zaskočila. "Věděli, že potopili Hornet, a mysleli si, že Enterprise je poškozená a mimo provoz," říká Roy E. Blood, technik radaru.

Námořníci se připravovali na odvetu: "Pokaždé, když ztratíte přítele, kamaráda – to se ve válce stává – bez ohledu na to, jak moc se snažíte to překonat, se z toho stane vaše osobní věc," říká Bodette. Cíl Američanů byl jasný - zabránit Japoncům ve vylodění tisícových posil na Guadalcanal.

Mezi japonským císařským námořnictvem a Spojenými státy teď už stála jen Enterprise, zbytky jejího operačního svazu a různorodá kolekce bitevních lodí, křižníků a torpédoborců. Po obou bocích Enterprise pluly rychlé bitevní lodě Washington a South Dakota. Vpředu tvořil předvoj půlkruh torpédoborců.

Admirál Kinkaid nechtěl riskovat ztrátu Enterprise, proto ji nechal plout asi 350 kilometrů jihovýchodně od Guadalcanalu, což byla pozice, ze které její letadla mohla napadat japonská plavidla dopravující zásoby na ostrov.

Enterprise měla poškozený jeden ze tří výtahů, a proto bylo prakticky nemožné udržet ve vzduchu všechny stíhačky a bombardéry. Právě plné letecké síly ale byly potřeba. Proto admirál Halsey poslal některá letadla na Hendersonovo letiště na ostrově.

-
Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Přední hydraulický výtah o nosnosti 7,7 tun se staral především o dopravu přistávších letadel do podpalubí. Při jeho poškození byla narušena plynulost provozu, zbylé dva výtahy nestíhaly dopravovat letadla na palubu a z paluby.

Roj přemístěných letounů čítal devět Avengerů a šest Wildcatů. Cestou se jim povedl nečekaný výkon - napadli poškozenou japonskou válečnou loď Hiei (bitevní třída Kongo), kterou další nálet z Enterprise posléze potopil. "Byl to nečekaný výkon, protože naše torpédové bombardéry byly strašně pomalé," komentuje to James Barnhill. "Potopení této bitevní lodi bylo připsáno nám. Byla to první bitevní loď, kterou Enterprise potopila."

Potopit lodě i s tisíci vojáky na palubě

Největší nebezpečí v tuto chvíli pro Američany představovaly japonské transportní lodě, ve kterých na Guadalcanal mířilo přinejmenším sedm tisíc vojáků. Tyto posily by byly pro Američany smrtelně nebezpečné.

Vzdušný úder měla provést kombinovaná skupina složená z osmi střemhlavých bombardérů Dauntless doprovázených Wildcaty desáté perutě pod velením Jima Flatleyho.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Některé lodě konvoje už byly poškozeny díky předcházejícímu útoku, a tak nebylo těžké určit jejich polohu. V 16:15 dorazily stíhačky a bombardéry na dohled k lodím: "Měli jsme nasazeny kyslíkové masky, letouny byly plně vyzbrojené, všechno bylo zkontrolováno. V podvěsech jsme měli čtyřistapadesátikilogramové bomby a mířili jsme přímo ke konvoji," vybavuje si pilot Bruce McGraw, který seděl za kniplem bombardéru.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Hned, jak se pustili do útoku, se na ně vrhla japonská zera. To ale McGrawa tolik neznervózňovalo. Bylo jich jenom pět a američtí střelci číslo brzy snížili. Ani protiletadlová palba mu vrásky nedělala - lodě nebyly nijak zvlášť vyzbrojené a svou palbu musely roztříštit mezi více cílů. Horší pro něj bylo zjištění, že mu nefungují aerodynamické brzdy. Pro střemhlavý bombardér je to znepokojivá zpráva.

"Tato letadla létala při střemhlavém letu rychlostí přes 460 kilometrů v hodině i s vysunutými aerodynamickými brzdami," objasňuje problém Alan Pietruszewski z TopGunu. "Pokud jste klapky neměli, letěli jste střemhlav mnohem vyšší rychlostí, takže jste museli shodit bombu dřív, abyste mohli střemhlavý let bezpečně vybrat. Když jste ale přesto chtěli mít jistotu, že zasáhnete cíl, končili jste střemhlavou fázi letu mnohem níž a v mnohem vyšší rychlosti. Tím jste se dostali blíž k zemi a při vybírání letu na posádku působilo větší přetížení." 

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Pohled z ocasu bombardéru SBD Dauntless - je vidět půltunová puma, vrtule i cílová loď.

McGraw letěl dolů v sedmdesátistupňovém úhlu a odolával obrovskému přetížení. I přes rizika se Texasan rozhodl pokračovat v náletu: "A tak jsem padal s poškozeným letadlem bez brzdících štítů téměř pět tisíc metrů a dosáhl jsem maximální možné rychlosti. Takhle rychle jsem ještě nikdy neletěl. Vzduch svištící kolem kokpitu měl takovou rychlost, že to úplně řvalo. Něco takového jsem ještě nikdy neslyšel."

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Tisíc metrů nad mořem McGraw pouští bombu a okamžitě začíná vybírat let. Povede se mu to teprve desítky metrů nad hladinou. Ve stejnou chvíli vybuchuje uprostřed japonské transportní lodi jeho půltunová puma. McGrawův střelec na zadním sedadle ještě cestou zpět pokropil kulometem palubu nepřátelského torpédoborce a piloti se vrátili na ostrov. Jejich nálet byl úspěšný, dvě transportní lodě byly zničeny. Pět jich ale pokračovalo dál.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Bylo nutno uspořádat další útoky. Na ty už se ale Japonci lépe připravili a neobešly se bez těžkých bojů a ztrát na životech.

Letadlová loď Enterprise (5. díl)Letadlová loď Enterprise (5. díl)Letadlová loď Enterprise (5. díl)Letadlová loď Enterprise (5. díl)Letadlová loď Enterprise (5. díl)

Více v dnešním díle dokumentu Letadlová loď Enterprise 

Spolupracujeme s Českou televizí

Dokumentární seriál Letadlová loď Enterprise

Dokumentární série Letadlová loď Enterprise, v originále Battle 360°, pochází z produkce amerického kanálu History Channel. Ten ji v premiéře vysílal od února loňského roku a vykazoval velmi úspěšnou sledovanost, první epizoda dosáhla sledovanosti 1,8 milionu diváků.


Pátý díl seriálu Letadlová loď Enterprise, který nese název Sama proti Japonsku, uvede Česká televize dnes, tedy 19. května, od 20:00 na prvním programu.