Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Povodeň nemá v Praze šanci. Jak fungují protipovodňová opatření

  20:58aktualizováno  20:58
Praha se brání povodním již několik set let. Aby voda nezatopila příbytky Pražanů, přisypávali například postupně materiál do ulic. Město tak postupně stouplo o něco výše nad hladinu. Nová opatření však mají být efektivnější a dlouhodobější.

Zábrany | foto: iDNES.cz

Velká voda ohrožuje města a vesnice po staletí. Např. v Jesenících nenajdete obydlí našich moudrých předků na rovině, ale vždy rozumně vysoko ve svahu. Jen tam neodnesla povodeň hospodářům jejich stavení a majetek.

Také Praha byla po staletí sužována záplavami. Pražané postupně přisypávali materiál do ulic, aby město bylo o něco výše nad hladinou. Tak zajistili, že je voda při povodni neohrožovala. Proto dnes najdete v oblasti Staroměstského náměstí běžně třípodlažní i vícepodlažní sklepy. Ty nejníže položené byly postaveny jako sklepy, vyšší patra byla původně určena k bydlení. Taková byla obrana proti vodnímu živlu ve středověku. Jakou techniku používáme při povodních dnes? Projdete-li se v těchto dnech po Praze, můžete vše spatřit na vlastní oči. 


Mobilní protipovodňová ochrana chrání Kampu před vodou z Vltavy (31. března 2006)

Ochrana velkých částí města

Budování ochrany Prahy před velkou vodou moderními prostředky začalo v roce 2000 jako reakce na ohromné povodně na Moravě v roce 1997. Byl vybrán mobilní systém od firmy Eko-system, který po instalaci ochránil rozsáhlá území Prahy. Jedná se o takzvaný liniový způsob ochrany.


Liniová ochrana Kampy se dotýká Karlova Mostu

Protipovodňová bariéra má i podzemní část

Protipovodňová ochrana se skládá z podzemní a mobilní části. Pod zemí se nachází mohutné základy pro sloupy. Ty musí být odolné velkým tlakům (pro představu: v hloubce jeden metr pod vodní hladinou působí na jeden metr čtvereční stejně velká síla, jaká působí na závaží o hmotnosti jedné tuny).

V základech pro sloupy (ty se odborně nazývají slupice) jsou zabudovány kryté zděře. Když se sejme jejich kryt, tak se do bajonetových úchytů zasunou šrouby, na které se připevní slupice.


Zděř s odstraněným krytem pro šrouby. Mezi jednotlivými zděřmi je upravený povrch, který zajistí přilnutí těsnění ochranných prvků k podkladu. Takto se zabrání průsakům vody mezi mobilní částí protipovodňových bariér a podkladem.


Sloup je připevněn mohutnými šrouby s antikorozní úpravou, aby po letech skladování bylo vše okamžitě použitelné a neznehodnocené rzí. Ochrana povrchu sloupu je provedena zinkováním. Při mnohaletém skladování , které je velmi pravděpodobné, je takto zajištěna spolehlivost při použití.

Protipovodňová ochrana musí vyhovovat mnoha nárokům. Mezi ně patří rychlá montáž a schopnost těsnit. Jednotlivé prvky jsou z hliníku a mají speciální drážky. Zároveň ochranné desky obsahují výztuhy. Jsou velmi lehké, unese je dokonce i jeden muž. Systém je navržen tak, aby tlak vody zvýšil odolnost proti průsakům.

 
vlevo: Těsnění zabudované ve sloupu využívá tlak vody pro zvýšení odolnosti proti průsakům vody, vpravo: Speciální tvar a zabudované těsnění zajistí odolnost proti průsakům vody.

Přídržný systém dodává celému systému 100% těsnící vlastnosti. Skládá se z dlouhého šroubu matky a úchytky. Šroub se upevní bajonetem do země zabudovaného zámku. Matku je možné dotahovat bez nářadí, pouze rukou. Díky tomu, že jde celý systém povolit rukou, velmi přitahuje sběrače šrotu. Za nevýhodu lze také považovat velké množství dílů. Samotná montáž je pak časově náročnější.


Stažení prvků přídržným systémem zvýší odolnost ochrany proti nežádoucím průsakům.


Bajonet šroubu pro úchytky

Jedinečná řešení na Žofině

Palác na Žofině je dosud jediný objekt v Praze, který má vlastní ochranu před velkou vodou. Při jeho ochraně bylo zvoleno hned několik unikátních technologií. To proto, že po povodni v roce 2002 odmítly pojišťovny Žofín pojistit. Bylo výhodnější vybudovat technologický unikát, který je navíc levný a jednoduchý.


Technologické zázemí Žofina bylo sužováno vysokou hladinou spodní vody, která ho často zaplavovala. Průsak spodní vody udržuje mnoho výkonných čerpadel. Ta jsou umístěna pod budovou takzvaným šachovnicovým způsobem.

Zvláštnosti Žofina

Ostrov Žofin byl naplaven Vltavou při povodni v 18 století. Proto má hladinu podzemní vody téměř totožnou s hladinou Vltavy. Dříve, pokud stoupla hladina řeky oproti normálu o pouhých 50 centimetrů, docházelo k zaplavování podzemí, ve kterém je technologická část budovy. Je zde umístěna vzduchotechnika, kotelna, šatny pro účinkující, sklady, prostě vše, co běžný návštěvník neuvidí a co Žofín nezbytně potřebuje ke svému chodu. Například pokud je v paláci mnoho lidí, tak se i v zimě zapíná chlazení vzduchu. Příčinou je teplo, které takzvaně nadýchají lidé. To je někdy větší, než teplo potřebné pro vytápění.

Pokud by nebyla učiněna opatření proti průsaku spodní vody (práce probíhaly za plného provozu), tak by zvýšená hladina vody z Vltavy v podzemí paláce ničila zařízení v ceně desítek milionů již nejméně 11 dní. Palác by musel být uzavřen až do provedení nákladných oprav. Zároveň zvolená protipovodňová opatření musí respektovat stavební technologie předků. Základy budovy jsou natolik odolné vodě, že naopak nesmí nikdy vyschnout.


Slupice a membrány jsou velmi nenáročné na skladovací prostory. Ochrana pro celý palác v délce téměř 300 metrů se nachází v podzemním skladu o délce 12 metrů, šířce 2 metry přímo na Žofině. Hloubka skladovacích prostot je dva metry. Běžný návštěvník ostrova ani netuší, co je pod jeho nohama uskladněno. Na obrázku je sedm membrán a osm slupic. To, co vypadá jako plot, je postavená membránová ochrana. Odpadá nutnost dopravy na místo, systém je okamžitě k dispozici.

Stěny sahají až do hloubky patnácti metrů

Kolem budovy dodavatel Podzimek a synové za plného provozu budovy budoval jílocementové stěny do hloubky 12 až 15 metrů. Kolem inženýrských sítí byla použita technologie mikropilot. Při samotné výstavbě ochrany proti horní vodě se nasunou slupice (speciální sloupy) do otvorů, takzvaných zděří. Membrány z nerezového plechu tlusté 1,5 milimetru se zasunou do zámků ve slupicích a vše se pojistí speciální úchytkou.

Předností řešení je minimální počet těsnění a tím i větší spolehlivost. Také se manipuluje s minimálním počtem dílů což zlevňuje a hlavně zrychluje montáž. Také není možno prodat membrány jako šrot, protože nerez se nevykupuje. Pokud se začne ochrana před povodní budovat např. 8 hodin 25 minut, tak je zabezpečení Žofina připraveno k použití pět minut po jedenácté.


Nerezové membrány z Podzimkovy strojírny jsou napínány tlakem vody jako plachty plachetnice. Jejich funkčnost byla ověřena nejprve na modelu 1:1 ve skutečných podmínkách.

Achillovou patou je vyústění Čertovky do Vltavy

Mlýnský náhon, který je znám pod názvem Čertovka, je také chráněn proti průniku povodňové vody z Vltavy. Již v první polovině dvacátého století byl vybudován její tabulový uzávěr v plavební komoře na Smíchově. Odtud nebezpečí povodně nehrozí. Až povodeň v roce 2002 odhalila Achillovu patu Čertovky. Tou je její vyústění do Vltavy.

Od jara roku 2005 je vyústění Čertovky ochráněno pojízdným tabulovým uzávěrem ze strojírny Podzimek. Ten se v případě potřeby vysune. Je to pod zemí skrytý obr o hmotnosti 52 tun, který je dlouhý 23,5 metru a vysoký 4,9m. Jeho odolnost lze zvýšit mobilním hrazením na celkovou výšku 7,87 metru.


Tabulový uzávěr Čertovky je navržen tak, aby zcela těsnil až při plném tlaku. Ve skutečnosti dokonale však těsní i při menším tlaku. Přesto hasiči odčerpávají vodu Čertovky v množství 1 600 l za minutu, protože do náhonu prosakuje podzemní voda (31. března 2006).

Kampa je chráněna také dvojitou hradbou mobilních ochran.


První linie ochrany Kampy se nachází hned u Vltavy.


Druhá linie mobilní ochrany Kampy plní svou ochrannou funkci poté, kdy níže položená první linie je pokořena přírodním živlem. Při výšce vody, které je schopna odolávat, musí obsahovat pomocné vzpěry.

Ochrana Holešovic a Libně

Před Pražskou tržnicí je nově opravené nábřeží. V průběhu jediné březnové noci (přesně 29. března 2006) se změnilo k nepoznání. Policie uzavřela dopravu, přijela auta s označenými kontejnery. Vysokozdvižné vozíky vyložily obsah. Na každé paletě byl plán systému Eko-system, kde bylo zakresleno úplně vše. Pracovníci sundali čepičky sloupů zábradlí. Objevila se čísla, napsaná červenou barvou a připravené šrouby. Po chvíli vznikla Holešovická protipovodňová zeď.


Holešovická ochranná zeď používá dvě délky ochranných polí. Čepičky sloupů zábradlí při budování protipovodňových zábran využili hasiči jako stupínek.

U Libeňského přístavu chrání Libeň unikátní vrata a výkonná čerpadla. Je zde také vybudována pevná ochrana před podvodní. Na rozdíl od Čertovky je Rokytka říčka, která ústí do Vltavy.


Protipovodňová vzpěrná vrata by po svém zavření vytvořila pro vodu z Rokytky přehradu, která by zaplavila Libeň.


Po uzavření vrat musí mohutná čerpadla vodu z Rokytky čerpat do Vltavy.

 

Jak se budovala protipovodňová ochrana v Praze

  • Rok 2005
    Čertovka
    Libeň
  • Rok 2004
    Pohřební ústav
    Radotín - Penny Market
    Malá Strana - Kampa
    Lighthouse
    Karlín - Libeň
    Čertovka
    Výtoň, Podolí, Smíchov
    Podjezd pod tratí
  • Rok 2003
    Rudolfinum
    Sovovy mlýny
  • Rok 2002
    River City of Prague
    Malá Strana - Hergetova cihelna
    Bubenské nábřeží
  • Rok 2001
    Polyfunkční budova, ul. Pobřežní
    Stanice metra Křižíkova a Florenc
  • Rok 2000
    Masarykovo, Smetanovo a Dvořákovo nábřeží
    Alšovo nábřeží
    Administrativní budova Karlín
    Stanice metra Palmovka a Malostranská
    Budova BIS
  •  

    Přečtěte si také:

    Autor:




    Hlavní zprávy

    Fiat Ducato 35 L2H2 3.0CNG 28TKM
    Fiat Ducato 35 L2H2 3.0CNG 28TKM

    r.v. 2011, naj. 28 000 km, CNG + benzín
    309 900 Kč (s DPH)

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.