Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pravda o pirátství aneb Co se RIAA snažila zatajit

aktualizováno 
Hudební cédéčko letos slaví 20. narozeniny. Do zpěvu mu ale není. Prodej nosičů v posledních dvou letech klesá a budoucnost nevypadá nijak růžově. Může za to stáří technologie, piráti nebo čachry hudebních vydavatelství? 'C' je správně...

Technologie stříbřitého kotouče s digitálním záznamem hudby, neboli kompaktní disk, se letos dožívá významného jubilea. První komerční hudební cédéčka byla představena světu již před dvěma dekádami. Takové výročí volá po pořádné oslavě, ale kolem disků, na jejichž povrchu vytváří lámající se světlo fantaskní barevné kreace, příliš veselo není. Hudební průmysl je v krizi, příjmy klesají, nosičů se prodává stále méně. Velké vydavatelské domy svalují vinu na černý trh s nahrávkami a stále aktivnější internetové piráty. Ti především mohou za úpadek kdysi vzkvétajícího odvětví. Nebo je to přece jen trochu jinak?

Proti všem
Americká organizace RIAA (Recording Industry Association of America) bedlivě dohlíží nad dodržováním autorských práv, spojených s především s produkcí největších světových vydavatelství, tzv. Velké pětky: Sony Music, Universal, Warner, EMI, BMG. Čelní představitelkou RIAA je Hilary Rosen, šedá eminence, jež je ztělesněním moci, kterou ve svých rukou organizace třímá. Neúnavně bojuje proti všem elementům, jež by mohly ohrozit pozici hudebního průmyslu. Jejím největším úspěchem je soudní odstavení Napsteru v létě loňského roku.

Hilary pevně věří ve svou věc, pořádá osvětové debaty, před následky pirátství varuje už mládež na školách. Publikuje na webu články o úspěšných zásazích RIAA, o problémech s černou distribucí, o tom, jak trh trpí pod tíhou nelegálního kopírování na internetu. Je pro tvrdé represe proti všem, kdo se podílejí na cirkulaci MP3 souborů po světě, a za zájmy RIAA lobuje i v Kongresu. Vehementně propaguje legální placené hudební knihovny a zároveň si stěžuje, že proti P2P sítím nemají šanci. Tvrdí, že nahrávací společnosti jsou současným stavem věcí těžce poznamenány a nepřipouští jakoukoliv chybu na straně průmyslu.

Řeč čísel
Mezinárodní hudební organizace se laického čtenáře snaží přesvědčit, že za propadem tržeb a počtu prodaných nosičů stojí jen a pouze černý trh, zejména pak jeho nejnovější podoba - internetové P2P sítě, kde lze zdarma sehnat prakticky jakoukoliv skladbu. Neinformovaný člověk by tomu mohl uvěřit, je to přece logické. Jenže argument obhájců volných sítí zní: Internet hudbu prodávat pomáhá! Nejlépe to dokládá situace po spuštění prvního takového systému - Napsteru - v roce 1999. Hudební průmysl zažívá zlaté časy, prodává obrovské množství disků a vydělává neuvěřitelných 14 miliard 651 milionů dolarů! Jak se na tom podílel internet? Uživatelé měli výjimečnou možnost posoudit kvality alba v pohodlí domova ještě předtím, než si jej půjdou koupit do obchodu.

O rok později je ale všechno jinak. Hudba za 12 měsíců ztrácí své pozice, souhrnný prodej nosičů klesá z 14,6 na 14,3 miliardy dolarů. Za rok 2001 už je to dokonce "pouze" 13,7 miliardy - pokles o 4,1 procenta. Hudebních nosičů se v USA prodalo o 10,3 procenta méně: V roce 2000 to bylo 1,08 miliardy kusů, v roce 2001 pak 968,58 milionů kusů. Průmysl zbrojí na válku s piráty. Horečně se investuje do technologií, jež mají zabránit uživatelům v přepalování cédéček, jejich kopírování do počítače a následné nabízení v P2P sítích. Internet podléhá monitoringu, rozbíhají se soudní řízení. V srpnu 2001 je navždy umlčen Napster, stejný osud potká v červnu 2002 unikátní knihovnu Audiogalaxy. Napadáni jsou běžní uživatelé, studenti amerických univerzit, vyšetřování ničí kariéry kadetů námořní akademie, na jejichž počítačích byly nalezeny MP3 soubory stažené z netu. Proč to všechno? Protože se to RIAA hodilo!

Pravda je jinde
RIAA pompézním honem na piráty umně odvedla pozornost od pravého meritu věci a ještě jednoduše zdůvodnila stamilionové investice do zabezpečení CD, a tím pádem zdražení produktů. "Piráti nás poškozují, musíme se bránit!" Skutečná přičina poklesu prodeje ale tkví někde jinde. Sídlí přímo v hlavních stanech světových labelů a ukrývá se v nahrávacích studiích - která zejí prázdnotou. RIAA dva roky zamlčovala počet nově vydaných alb a zcela účelově uváděla pouze záporná čísla údajně těžce zkoušeného trhu.

Zatímco v roce 1999 bylo v USA vydáno 38.900 nových alb a tržby činily zmíněných 14,65 miliardy, v roce 2001 připadlo na tržby 13,7 miliardy přibližně pouze 27.000 alb! Prodej tedy nepoklesl kvůli pirátům, ale protože bylo vydáno méně hudby - o čemž jsem koneckonců v minulosti již několikrát spekuloval. Počet alb klesl o třetinu, ale tržby jen o 4,1 procenta! Díky dodatečným výdajům na produkci se zvedly ceny nosičů a propad tržeb proto nebyl tak citelný jako pokles počtu prodaných nosičů. V tom je tedy zakopán pes: Hudby se prodává málo, protože jí prostě je málo a navíc je znatelně dražší.

Pirátství má na trh s hudbou určitě také svůj vliv, ovšem jedná se spíše o lisované padělky, než stahování z internetu. Z tradičních sítí (vyjma Direct Connect) těžko stáhnete celé album, zato u stánku koupíte cédéčko za pár korun a bez námahy. RIAA však měla v posledních letech tendenci očerňovat především internet a projevy jejích představitelů v médiích se vyznačovaly neuvěřitelnou schopností až absurdně překrucovat skutečnost. Kupříkladu když průzkum chování surfařů ukázal, že 90 procent z nich díky P2P sítím kupuje víc hudby, RIAA křičela: "To je strašné, 10 procent lidí kupuje méně hudby!" A tak pořád dokola...

Jak dál?
Uveřejnění těchto čísel by mělo otřást základy nějvětších nahrávacích společností i samotné organizace RIAA. Když ne teď, tak už asi nikdy... Na účelné zkreslování skutečnosti by měl pamatovat trestní řád. Labely Velké pětky mohou očekávat, že se zvedne vlna protestů proti jejich cenové politice a pohrdání zákazníky. Všichni bychom byli šťastni, kdyby konec letošního roku znamenal také konec pokoutných praktik nahrávacích společností a začátek reformy trhu s hudbou, v němž by měl hrát prim internet.

Zbožným přáním hudebních fanoušků je, aby namísto několika knihoven s omezenou nabídkou i možnostmi manipulace se staženými daty vznikla oficiální P2P síť, zatížená symbolickým poplatkem, v níž by mohl každý sdílet cokoliv. Nepochybuji o tom, že by to ztrouchnivělému průmyslu vlilo novou energii do žil a i malá částka na jednoho uživatele přinesla ohromné zisky. Průmysl by přece taková služba nestála ani cent na nákladech! Ne ve fyzických nosičích, ale v internetu je budoucnost.

Kompletní přehled vývoje cen a prodeje nosičů v letech 1990 - 2001 spolu s podrobnou analýzou naleznete na serveru Boycott-RIAA.com.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tipy a triky pro Windows 10
Tipy a triky pro Windows 10: jak se znovu dostat k Ovládacím panelům

Nainstalovali jste si aktualizaci Creators Update a nemůžete najít Ovládací panely? Víme, kde je najdete. Ukážeme si také, jak vyvolat příkazovou řádku při...  celý článek

ilustrační snímek
Drží vaše data jako rukojmí? Těchto 107 typů ransomware odstraníte zdarma

Proti některým druhům vyděračského softwaru už se můžete účinně bránit. Antivirové firmy vyvíjejí dešifrovací utilitky, které jsou ke stažení zcela zdarma. Ale...  celý článek

Tablet pro práci i zábavu.
I tablet pomůže sestříhat videa nebo zkontroluje čas strávený na úkolech

S aplikacemi z dnešního přehledu užitečné výbavy pro tablety s Androidem a iOS můžete například sledovat hudební videoklipy, rychleji ovládat vaše mobilní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.