Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přednáška: Sebeodkazování je faul, ale v matematice někdy potřebný

  11:25aktualizováno  17:50
Logické paradoxy jsou nejenom zábavné hříčky, ale také odjakživa trápí filozofy a matematiky. Mnoho paradoxů stojí na triku, kterému se říká sebereference: odkazování na sebe sama. Paradoxům se občas předchází tak, že si zakážeme sebereferenci používat. O tom, že se tím někdy zbytečně ochuzujeme, přednášel Matěj Dostál.

Co je to sebereference? Čím je zajímavá, a proč občas vede k paradoxům?Tato přednáška slouží jako jemné přiblížení některých filosofických a matematických problémů, které s sebou nese možnost odkazování se na sebe sama. Ukazuje nejen paradoxy, které lámaly hlavu už starověkým Řekům, jako je třeba paradox krétského lháře, ale i novější paradoxy, jakým je například paradox Bertranda Russela. Tento paradox otřásl na počátku 20. století tehdejšími základy teorie množin.

Ing. Matěj Dostál

V Ústavu informatiky pracuje na Oddělení teoretické informatiky. V uplynulých letech se zabýval například teorií kategorií a Moritovou ekvivalencí algebraických teorií.

Sebereference (sebeodkazování) ale vede často k velmi zábavným paradoxům i v přirozeném jazyce, ať už studujeme věty, které popírají vlastní pravdivost, či slova, která popisují sama sebe.

Kvůli problematičnosti sebereference se jako nejjednodušší řešení jeví zkrátka si ji zakázat používat. Například definice kruhem, což je jen mírně zamaskovaná sebereference, je právem brána jako chybný postup. To znamená, že při definici libovolného pojmu si zakazujeme používat právě definovaný pojem.

Rozcestník

Kde sledovat další přednášky?

V přednášce ukážeme, že ale občas existují situace, kdy sebereference v definici nevadí. Naopak nám takové definice umožní velmi elegantně pracovat s jistými nekonečnými strukturami. Tyto metody nachází uplatnění například v moderních přístupech k programování.

Autor:


Témata: matematika


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce)
Srdce se neumí samo uzdravit. Vědci otestovali, proč. Zatím na myších

Srdeční sval patří k těm, které se velmi pomalu regenerují. Američtí výzkumníci se rozhodli zjistit, proč tomu tak je. V časopise Nature publikovali své...  celý článek

Čung Lin Wang předvádí základ technologie nanogenerátorů elektřiny: drát, ve...
„Modrá energie“ po čínsku: mořská elektrárna, kde proud vzniká třením

Čínská laboratoř experimentuje s konceptem mořské elektrárny, ve které se energie vyrábí třením. Autoři doufají, že časem by mohla tato technologie posloužit...  celý článek

Pohled na bílého trpaslíka Stein 2051 B a pět tisíc světelných hvězd vzdálenou...
Hubbleův teleskop potvrdil teorii relativity. Znovu a u jiné hvězdy

Skupina vědců na stárnoucím Hubbleově teleskopu dokázala poprvé pozorovat u jiné hvězdy než našeho Slunce ohyb světla v důsledku působení gravitace. Je to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.