Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přednáška: Sebeodkazování je faul, ale v matematice někdy potřebný

  11:25aktualizováno  17:50
Logické paradoxy jsou nejenom zábavné hříčky, ale také odjakživa trápí filozofy a matematiky. Mnoho paradoxů stojí na triku, kterému se říká sebereference: odkazování na sebe sama. Paradoxům se občas předchází tak, že si zakážeme sebereferenci používat. O tom, že se tím někdy zbytečně ochuzujeme, přednášel Matěj Dostál.

Co je to sebereference? Čím je zajímavá, a proč občas vede k paradoxům?Tato přednáška slouží jako jemné přiblížení některých filosofických a matematických problémů, které s sebou nese možnost odkazování se na sebe sama. Ukazuje nejen paradoxy, které lámaly hlavu už starověkým Řekům, jako je třeba paradox krétského lháře, ale i novější paradoxy, jakým je například paradox Bertranda Russela. Tento paradox otřásl na počátku 20. století tehdejšími základy teorie množin.

Ing. Matěj Dostál

V Ústavu informatiky pracuje na Oddělení teoretické informatiky. V uplynulých letech se zabýval například teorií kategorií a Moritovou ekvivalencí algebraických teorií.

Sebereference (sebeodkazování) ale vede často k velmi zábavným paradoxům i v přirozeném jazyce, ať už studujeme věty, které popírají vlastní pravdivost, či slova, která popisují sama sebe.

Kvůli problematičnosti sebereference se jako nejjednodušší řešení jeví zkrátka si ji zakázat používat. Například definice kruhem, což je jen mírně zamaskovaná sebereference, je právem brána jako chybný postup. To znamená, že při definici libovolného pojmu si zakazujeme používat právě definovaný pojem.

Rozcestník

Kde sledovat další přednášky?

V přednášce ukážeme, že ale občas existují situace, kdy sebereference v definici nevadí. Naopak nám takové definice umožní velmi elegantně pracovat s jistými nekonečnými strukturami. Tyto metody nachází uplatnění například v moderních přístupech k programování.

Autor:


Témata: matematika


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Chronologická sekvence vývoje geneticky upravených lidských embryí z dílny týmu...
Vědci opravili DNA lidského embrya. Ale „Homo GMO“ zatím nehrozí

Na univerzitě v Oregonu proběhl první americký pokus s úpravou DNA lidského embrya pomocí moderních nástrojů genetického inženýrství. Ale byť výsledky byly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.