Reklama

Přednáška: Sebeodkazování je faul, ale v matematice někdy potřebný

  • 1
Logické paradoxy jsou nejenom zábavné hříčky, ale také odjakživa trápí filozofy a matematiky. Mnoho paradoxů stojí na triku, kterému se říká sebereference: odkazování na sebe sama. Paradoxům se občas předchází tak, že si zakážeme sebereferenci používat. O tom, že se tím někdy zbytečně ochuzujeme, přednášel Matěj Dostál.

Co je to sebereference? Čím je zajímavá, a proč občas vede k paradoxům?Tato přednáška slouží jako jemné přiblížení některých filosofických a matematických problémů, které s sebou nese možnost odkazování se na sebe sama. Ukazuje nejen paradoxy, které lámaly hlavu už starověkým Řekům, jako je třeba paradox krétského lháře, ale i novější paradoxy, jakým je například paradox Bertranda Russela. Tento paradox otřásl na počátku 20. století tehdejšími základy teorie množin.

Ing. Matěj Dostál

V Ústavu informatiky pracuje na Oddělení teoretické informatiky. V uplynulých letech se zabýval například teorií kategorií a Moritovou ekvivalencí algebraických teorií.

Sebereference (sebeodkazování) ale vede často k velmi zábavným paradoxům i v přirozeném jazyce, ať už studujeme věty, které popírají vlastní pravdivost, či slova, která popisují sama sebe.

Kvůli problematičnosti sebereference se jako nejjednodušší řešení jeví zkrátka si ji zakázat používat. Například definice kruhem, což je jen mírně zamaskovaná sebereference, je právem brána jako chybný postup. To znamená, že při definici libovolného pojmu si zakazujeme používat právě definovaný pojem.

Rozcestník

Kde sledovat další přednášky?

Reklama

V přednášce ukážeme, že ale občas existují situace, kdy sebereference v definici nevadí. Naopak nám takové definice umožní velmi elegantně pracovat s jistými nekonečnými strukturami. Tyto metody nachází uplatnění například v moderních přístupech k programování.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

1 příspěvek v diskusi

Další z rubriky Věda

PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz
Reklama