Pět měsíců po soudním nařízení zákazu služby pro výměnu souborů po síti Napster přišla společnost Real s předplatitelskou nabídkou hudby přes internet. Služba Real One je ovšem zpoplatněna na rozdíl od výměnných sítí jako Napster, Kazaa, Direct Connect či Morpheus.
V pondělí tak byla započata nová éra v prodeji hudby přes internet. Zákazník – předplatitel – má za necelých 10 amerických dolarů měsíčně možnost z databáze Real One stáhnout 100 hudebních souborů v komprimovaném formátu a dalších 100 si poslechnout ve streamované podobě. Mezi více než 75 tisíci tituly, které lze stáhnout, jsou zastoupena taková jména jako R.E.M., The Coors, Red Hot Chilli Peppers, Britney Spears, Robbie Williams a mnoho
dalších. Aby ne, když služba spolupracuje se všemi prestižními vydavatelstvími.
Růžky začíná vystrkovat také společnost Tiscali. Ta, jako první v Evropě, oznámila abonentní – předplatitelské služby digitálních nahrávek. Zahájení této služby se plánuje již na polovinu prosince. Zda ovšem bude dodrženo, je otázkou. Příkladem je Napster. Ten svoji – nikoli předplatitelskou, ale výměnnou - službu musel utlumovat. Po soudních přelíčeních přišlo filtrování skladeb, odpojování stávajících uživatelů a nahrazení Napsteru další verzí, která již nepodporovala soubory MP3… Až nakonec Napster skončil úplně. Spojením s hudebním nakladatelstvím BMG mělo být započato komerční nabízení skladeb již o letošních prázdninách. Toto datum bylo následně přesunováno stále dál. Nyní je známo, že Napster svoji službu dříve než na jaře nespustí.
Navíc jen málokdo (snad kromě tvůrce a investora) očekává od Napsteru návaznost na úspěchy z dob minulých. Jakmile „odpadne“ jeden program na stahování souborů, nahradí jej deset dalších a uživatelé by se k Napsteru, byť je ve stahování souborů dosud nepřekonán, vraceli jen stěží. A to i tehdy, kdyby přetrvávala možnost stahovat soubory bezplatně. Natož 
za peníze.
Ale zpět k Tiscali. Služba by měla nabídnout uživatelům rozsáhlou knihovnu hudebních nahrávek i videoklipů od rozličných vydavatelství. Poskytnuta by měla být bezpečná distribuce nahrávek, MP3 soubory budou nahrazeny ošetřeným formátem WMA a zabezpečení obstará 
technologie DRM. Ta ovšem byla již jednou prolomena – jistému programátoru se nelíbilo, že si skladby uložené v tomto formátu nemůže přehrát na počítači s absencí internetu. Microsoft vzápětí oznámil, že se s prolomením počítalo a nová úroveň zabezpečení je již připravena. Nabízí se otázka – jak dlouho zůstane soubor WMA netknut?
Tiscali nabídne podobný obchodní model jako Real One – uživatel/předplatitel bude moci stáhnout určitý počet nahrávek na svůj počítač či do přenosného přehrávače. Možný bude také streaming nahrávek – ty budou uloženy do osobního seznamu uživatele. Seznam, respektive nahrávky v něm budou ovšem časově „ošetřeny“ – po určité době platnosti je již nebude možné přehrávat.
Výše předplatného se bude pohybovat na zhruba 5-10 USD měsíčně.
Najdou podobné služby vůbec uplatnění?
Další otázka je nasnadě – pro koho jsou jmenované služby vlastně určeny? Odpověď je, alespoň v současné době, jednoduchá. Pro našince určitě ne. Brzdou je především pomalé připojení k internetu a náklady na něj. Stahovat jeden hudební soubor po modemu půl hodiny jistě službě na popularitě nepřidá.
Cena tak vysoko stanovena není. Ovšem dokud budou existovat alternativní způsoby výměny 
či získávání souborů, nebudou mít sebelepší předplatitelské služby v našich končinách úspěch. Jinak tomu může být na západ od nás, kde se rychlé připojení k webu stává pomalu standardem. Cena nahrávek tamější kapsy zatíží jen minimálně a podíl warezu je o dost nižší než v Česku.
