Jak se ukázalo, internetoví uživatelé vesele stahují hudbu z warezu namísto toho, aby si ji předplatili u služeb Pressplay či MusicNet. Poptávka po P2P programech po zprovoznění těchto služeb naopak nevídaně stoupla! Také vás to nepřekvapuje?
Nedávno uskutečněný průzkum agenturou NetPD ukázal, že zájem o předplatitelské služby hudby na internetu je mnohem menší, než se původně očekávalo. Poptávka naopak stoupla na druhé straně barikády - v prvním lednovém týdnu byly ze serveru download.com staženy 3 miliony! P2P programů sloužících ke sdílení hudby, videa či softwaru.
Že bude zájem o služby nabízející za určitý poplatek (řádově deset dolarů) možnost stažení limitovaného počtu hudebních souborů (řádově desítky) minimální, se ovšem dalo předpokládat. Právě existence a čím dál větší počet aplikací umožňujících stažení hudby z internetu zdarma a v libovolném množství stojí proti masovějšímu rozšíření zpoplatněných služeb. To již zjistily dva on-line hudební poskytovatelé. MusicNet a Pressplay, které již nějaký ten pátek běží, nelegálnímu šíření hudby nezabránily. A nepodaří se to ani Napsteru. Ten byl před několika dny spuštěn pro betatestování. Ač je 
jeho nabídka 110 tisíc skladeb lákavá, ani tento průkopník P2P sdílení si místo na slunci nevybuduje.
Dokud bude stažení hudby z internetu tak jednoduché jako dosud, zřejmě “předplacenky” zaniknou, než si vydělají na chléb. Pressplay v základním programu nabízí za 10 USD možnost stažení deseti skladeb a u dalších tří stovek umožňuje jejich poslech. U konkurenčního MusicNetu je uživatel zase limitován tím, že skladby si může sice poslechnout, avšak nikoli již vypálit.
A Napster? Na trh přijde s prakticky stejnými službami, jaké tu již jsou. Se svou obsáhlou databází možná uspokojí nejednoho audiofila, avšak kdo bude hledat něco “exotičtějšího”, je větší pravděpodobnost, že skladbu či album nalezne za branami výměnných sítí než předplacenek.
Nabídka služeb je tedy sice lákavější, než jakou mají hudební vydavatelé s předraženými CD, na kterých leckdy vydělají mnohem více než autor. Avšak užitná hodnota navíc chybí.
Pro koho jsou tedy vlastně předplacené služby určeny? Díky své silné podpoře (u obou silná hudební vydavatelství; za službou Pressplay navíc stojí Microsoft, MusicNet je pod patronátem RealNetworks) lze očekávat, že časem se naučí “slušní” uživatelé platit a služeb využívat. Určité procento hudebních fandů si raději zaplatí, než aby se vystavovalo restriktivním opatřením, která jsou patrna hlavně na západ od nás. Uživatelé možná ocení služby “navíc” v podobě hudebních databází, aktuálních informací či počátečních lákadel v podobě možnosti stažení zdarma. Dokud tu však bude alternativní a zároveň beznákladný způsob získávání hudby, zřejmě bude mezi uživateli vyhledávanější než zpoplatněná konkurence. V Česku je situace o to složitější, že rychlým připojením k internetu disponuje stále mizivé procento populace.
