Minulý týden vtrhl do našich kin nový koprodukční film Anthropoid. Námětem filmu, jak název napovídá, je akce parašutistického výsadku, jejímž cílem bylo odstranění zastupujícího říšského protektora a šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha. Výsadek se uskutečnil 29. prosince 1941 a k přepadu cíle došlo 27. května 1942.
V souvislosti s hodnocením filmu se pak objevila na našem webu drobná výtka k automobilu tuzemského majitele s volantem na levé straně: „Do března 1939 se u nás jezdilo vlevo, až Němci zavedli jízdu vpravo. Do té doby byly všechny volanty napravo. Stařičká dodávka, kterou parašutisté přijeli ve filmu do Prahy, měla řízení nalevo - to se nedalo za pár let okupace změnit.“ (Celý text zde.)
Ale jak to bylo ve skutečnosti? Opravdu v Československu „do té doby byly všechny volanty napravo“? Vždyť i v tuzemských filmech pro pamětníky natočených před válkou můžeme nejedno auto s volantem na levé straně spatřit.
ZajímavostPrvní automobily se zpravidla vyráběly s řízením vpravo, ať už byl v dané zemi provoz levostranný nebo pravostranný. Volanty se poprvé ve větším měřítku objevily na levé straně v roce 1908 (Ford T), aby mohla spolucestující dáma řidiče vystupovat bezpečně na chodník a neskákala do vozovky. Až mnohem později jim došlo, že sedadlo řidiče situované k ose vozovky bude bezpečnější i při předjíždění. |
Na úvod jen zmiňme základní data zavádění pravostranného provozu na našem území. Byl to běh na dlouhou trať. Již roku 1926 se Československo k této změně zavázalo na mezinárodní úrovni, byť s realizací v neurčitém časovém horizontu. Čas plynul a v roce 1931 bylo slíbeno zavést pravostranný provoz do pěti let. Po pěti letech se opět nic nestalo a čas plynul dál. Až v listopadu 1938 vydal stálý výbor Národního shromáždění opatření č. 275, kterým se s platností od 1. května 1939 zavádí jízda vpravo.
Jenže plány trochu nabořil sled událostí. Na území Čech a Moravy, obsazeném 15. března, Němci zavedli jízdu vpravo do 17. března, Praha měla výjimku do 26. března především z důvodu adaptace rozsáhlé tramvajové sítě. Oproti plánům to kvůli Němcům přišlo pouze o šest týdnů dříve, ale v Sudetech se tak stalo samozřejmě ihned po zabrání v říjnu 1938, ještě před vydáním předmětného opatření č. 275. Slovenský stát, který vznikl 14. března, zaváděl jízdu vpravo od 18. března, nejprve v Bratislavě a později v dalších krajích, proces byl dokončen až v roce 1941.
A teď již konečně k těm „nešťastným“ vozům s volantem vlevo. Skutečnost je taková, že pět tuzemských firem vyrábělo auta pro tuzemský trh standardně s volantem nalevo dávno před začátkem války, ať už v daném období všechny typy ze svého portfolia či pouze některé. Z toho tři firmy - Wikov, Praga a Aero - do toho šly z důvodu očekávání rychlejšího příchodu neustále omílané změny. Zbývající dvě - Jawa a Walter - do toho „musely“ jít z důvodu mnohem prozaičtějšího.
Wikov
Prostějovská firma Wikov byla za první republiky naším největším výrobcem zemědělských strojů. V letech 1924 až 1937 produkovala v nevelkých počtech i automobily, přičemž produkce užitkových dobíhala až do prvního válečného roku. Celkový objem automobilní výroby ze uvedené období nebyl nijak závratný, odhadem to bylo kolem osmi stovek vozů osobních a jedné stovky užitkových.
O co menší byl objem výroby, o to větší důraz firma kladla na použití pokrokových konstrukčních prvků. Například od samého počátku byly její vozy poháněny motory s rozvodem OHC (v té době se u nás standardně používaly motory s rozvodem SV) nebo od roku 1930 měly hydraulické brzdy. Maximální důraz byl kladem na kvalitu dílenského zpracování. Wikov si zkrátka výrobu osobních automobilů vychutnával, peníze vydělával na zemědělských strojích. Ne nadarmo tak dostaly automobily Wikov přezdívku český či moravský Rolls-Royce.
Wikov 35
Wikov 35 Kapka
Wikov 40
Když se objevil v roce 1929 (začátek výroby se oficiálně uvádí rokem 1930) Wikov 35, překvapil mnohé umístěním volantu na levé straně. Prostějovští toto řešení zvolili zcela pragmaticky, chtěli, aby jejich zákazníci, kupující si v tom čase auto, byli po technické stránce připraveni na plánované a nevyhnutelné zavedení pravostranného provozu.
Stejná filozofie tak byla aplikována i u luxusního osmiválce Wikov 70 a také u posledního a nejpočetnějšího typu Wikov 40. Sumarizace výroby osobních wikovů vyráběných ve třicátých letech je následující: Wikov 35, léta výroby 1930 až 1934, vyrobeno 150 kusů, Wikov 70, 1931 až 1932, 3 kusy a Wikov 40, 1933 až 1937, 330 kusů.
Praga
Jako druhá tuzemská automobilka začala standardně situovat volant na levou stranu u svých modelů Praga. Již od sezóny 1932/33 to bylo u typové řady Piccolo, která se vyráběla od roku 1924, ale postupně byla modernizovaná. Podobně, možná s malinkým zpožděním, na tom byla Praga Alfa, typová řada založená už v roce 1913. Další typy, jmenovitě Praga Baby vyráběná v letech 1934 až 1937 v počtu 4200 kusů, Praga Lady - 1935 až 1947 s přibližně 5000 kusy a luxusní Praga Golden - 1935 až 1938 s hrubým odhadem asi 180 vyrobených exemplářů, se vyráběly po celou dobu s volantem vlevo.
Praga Baby
Praga Baby
Praga Lady
Aero
V roce 1934 došlo na jarním pražském autosalonu k představení nového vozu Aero 30 s volantem na levé straně. Bylo to něco zcela jiného než do té doby vyráběná malá lidová vozítka téže značky. Nový typ se vyznačoval o poznání většími rozměry a výkony, především však vynikal elegancí nízké stavby a díky tomu později obdržel přezdívku český Jaguar. Z technického řešení stojí za zmínku především pohon předních kol.
Za další dva roky se objevilo stejně řešené, ale výkonnější Aero 50. Třicítka se vyráběla v letech 1934 až 1947 v celkovém počtu téměř 8 tisíc kusů, padesátek opustilo brány závodu v letech 1936 až 1940 něco málo přes 1 200 kusů.
Aero 30
Aero 30 STW
Aero 50
Jawa
Poněkud odlišným případem je Jawa a její první automobil Jawa 700. Technické řešení, tedy i umístění volantu, bylo dáno licencí. Vzorem byl totiž německý vůz DKW F2 Meisterklasse 701. Jawa 700 se vyráběla v období 1934 až 1937 v počtu asi jednoho tisíce kusů. Následující typ, Jawa Minor, který ve výrobě v roce 1937 nahradil sedmistovku, byl konstrukcí domácí s volantem standardně na pravé straně, ale na přání ji byli ochotni vyrobit i s volantem vlevo.
Z dnešního pohledu by asi bylo logičtější pokračovat s volantem na straně pravé. Ale na druhou stranu je také pravda, že proti zavedení pravostranného provozu zde byly silné hlasy, zejména z oblasti venkova. Ostatně i proto se ta změna neustále odkládala. A tak třeba v Jawě předpokládali, že ještě uteče mnoho vody, než k tomu jednou dojde.
Jawa 700
Závodní speciál Jawa 750 roadster
Závodní speciály Jawa 750
Walter
Jako poslední jsme si nechali podnik Walter. Před první světovou válkou i v letech dvacátých byl automobilkou významnou, pak však docházelo postupně k útlumu a v roce 1936 zde výroba automobilů prakticky skončila. Walter nadále pokračoval v jiném svém oboru, ve kterém byl mnohem známějším a slavnějším - v letadlových motorech.
S volanty vlevo začal v roce 1932 v malém typu Junior, což byl licenční Fiat 508 Balilla. K němu se posléze přidaly i Walter Princ (Fiat 522) a Walter Lord (Fiat 524). Vozy vlastní konstrukce dobíhaly s řízením vpravo.
A to není vše
S volantem vlevo u nás před válkou nejezdily pouze výše uvedené automobily. Další takto řešené vozy se k nám dostávaly ze zahraničí. A nejen ze zahraničí. Také Škoda a Tatra nabízely svým domácím zákazníkům na přání volant vlevo, když takové vozy vyráběly pro export.
Dle informací archivu firmy Škoda Auto nejen že byly dodávány před okupací domácím zákazníkům na přání vozy s volantem vlevo, ale dokonce se vyskytli i zákazníci, kteří po změně chtěli naopak na přání volant vpravo. A když už jsme u té Škodovky, můžeme zmínit třeba prototyp Škody 932 z roku 1932. Tento boleslavský brouk, jak je někdy vůz nazýván, měl také volant vlevo. Na stejné straně ho pak měl jiný prototyp stejného typového čísla z roku 1934.
Vidíme, že obsáhnout problém umístění volantu je stran informací objemově náročné. A tak i v tomto článku toho určitě plno chybí. Tedy v tom lepším případě. A za to všechno se autor čtenářům omlouvá.
Aktualizace: Doplněny informace o automobilech Praga a Walter
|
