Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Středa 23. července 2014. Libor

KVIK: Sekunda navíc rozhodila linuxové servery. Brýle odhalí emoce v krvi

  8:36
Sekunda, o kterou se prodloužila sobota, nadělala starosti některým nepřipraveným administrátorům. Obarvené brýle prý dokážou pomoci odhalit emoci skryté v barvách. A rybáři musí investovat stále více úsilí pro nalovení stejného množství ryb.

Linuxové servery měly údajně problém se sekundou navíc | foto: Profimedia.cz

Brýle, které vám pomohou nahlédnout do srdcí druhých

Až uvidíte někoho, kdo má na nose brýle s obroučkami O2Amp, dejte si na něj pozor. Bude totiž vědět, co si myslíte a jak se cítíte. Nebo si to alespoň bude myslet. Skeptik by mohl namítnout, že jde jen o obarvené sluneční brýle, ale Tim Barner a Mark Chngizi uvádějí, že takto chtějí upozornit na "převratnou skutečnost", totiž že lidské oko má vnímání barev optimalizováno pro rozpoznávání emocí. Toto rozpoznávání ovšem hůře funguje v nepřirozeném osvětlení. Obarvené brýle by naopak měly umožnit snazší rozpoznání.

Mark Changizi v rozhovoru pro Forbes uvedl, že schopnost rozpoznávat emoce podle prokrvení obličeje a okysličení krve je lidem vlastní a přirozená. Jeho brýle pouze měřitelné změny v barvě rozpoznávají a kvantifikují. Například fialový odstín značí vztek (nebo podlitinu), zatímco žlutá barva ukazuje na šok (nebo ztrátu krve) a zelená na strach.

Výzkum nevedl jen k výrobě nespolehlivých sci-fi brýlí, ale i k rozvoji hned tří technologií aplikovatelných v medicíně, sloužících k analýze žil přes kůži, analýzu traumat pomocí vizuálního měření hemoglobinu v krvi a detekci okysličenosti v krvi.

Brýle slouží ke zdůraznění (amplifikaci) rozdílů v barvách a jejich snadnému zobrazení. Vývojáři předpokládají, že najdou využití především mezi lékaři. Ti je upotřebí při rychlém odhalování některých symptomů: "Je to, jak kdyby měli pacienti průhlednou kůži," shrnuje Changizi.

Přestupná sekunda zamotala hlavu serverům

Sobotní noc byla o sekundu delší než je obvyklé, kvůli vložení přestupné sekundy, o kterém jsme psali zde. I když jsem v našem článku uvedli, že přestupná sekunda nikdy nezpůsobila žádné vážnější problémy, v noci ze soboty na neděli jisté problémy přece jen způsobila. Podle serveru Buzzfeed byly postiženy například FourSquare, Yelp, LinkedIn, Gawker nebo StumbleUpon, potíže hlásila i Mozilla. Jádro problémů bylo na linuxových serverech, na kterých běžely aplikace v Javě (např. Hadoop). Bez malého poštouchnutí od programátorů si s přechodnou sekundou nedokázaly takové servery příliš poradit.

KVIK - Rychlé zprávy

Quick - Kvik - Rychle

Prudce populární slovíčko KVIK jsme vybrali pro jeho stručnost, unikátnost a okamžitě pochopitelný význam. Odkazuje na české citoslovce "kvik" i anglické "quick", první symbolizuje stručnost, druhé rychlost.

Slůvkem KVIK v titulku označujeme články složené z rychlých krátkých aktuálních zpráv a odkazů.

Ne všechny zmíněné služby potvrdily, že jejich výpadek byl spojen s přestupnou sekundou, ale časová shoda je přinejmenším nápadná. Na druhou stranu, víkend byl pro provozovatele náročný i z jiných důvodů. Část amerického východního pobřeží zasáhla silná bouře, která způsobila velký "black-out". Bouře zasáhla i Virginii a způsobila velký problém cloudové službě Amazonu, na které údajně běží celé procento Internetu. To zase vedlo v důsledku k výpadkům služeb jako Netfix, Pinterest, Heroku nebo Instagram.

Přestupná sekunda tedy mohla být v některých případech poslední kapka. Kdo měl čas a svědomitě se na ni připravil (vědělo se o ní půl roku předem), neměl nejspíše s přechodem problém. Mimochodem, jak na to se můžete poučit u Googlu (u čeho na internetu ovšem ne). Na jeho blogu najdete text o tom, že servery Googlu se s přestupnou sekundou vypořádávají postupně: celý den přičítají milisekundu k milisekundě, až se nasčítá na celou sekundu.

Rybáři se na úlovek nadřou stále více

Těžko objektivně posoudit, jaký je dnes stav rybích populací ve světových mořích. Ale i když odmítneme pesimistické dohady, zřejmě na tom nebudou nejlépe. Nepřímo tomu nasvědčuje i práce, kterou v časopise Fish and Fisherie vydali pánové Reg Watson a Daniel Pauly z univerzity v Britské Kolumbii s kolegy. Ti nepočítali ryby pod vodou, ale především jejich rybáře a jejich úlovky. S pomocí údajů od Spojených národů a některých dalších dozorových orgánů získali údaje (samozřejmě ne úplně přesné) o celkovém úlovku a také výkonnost rybářské flotily v posledních desetiletích. Nejde přitom jenom o výtlak rybářských lodí, ale pokus o určení jejich výkonnosti: tedy třeba výkonnosti motorů (takže lodě pokryjí větší plochu) a rybářského vybavení (kolik ryb jsou schopni pochytat najednou). Autoři došli k závěru, že světová rybářské flotila je zhruba desetkrát výkonnější než před 60 lety. Asijská dokonce 25krát.

Graf ukazuje, kolik ryb rybáři uloví na jednotku výkonu svých lodí (zeleně,

Graf ukazuje, kolik ryb rybáři uloví na jednotku výkonu svých lodí (zeleně, síla linii vyznačuje míru nejistoty). Jak je vidět, v posledních desetiletí je trend takový, že v posledních desetiletích o stejný úlovek musí rybáři více "bojovat". Zároveň také výrazně stoupá plocha k rybolovu využívaných moří (vyznačně červně, v procentech)

Co je ale zajímavější, v posledních letech se rybářské lodi na své úlovky velmi nadřou. Porovnání celkového odhadu úlovku a výkonnosti flotily dospěli autoři k závěru, že na jednotku "rybářského výkonu" v prvních letech 21. století připadala jen polovina úlovku z roku 1950. Rybáři si dnes zřejmě musí mnohem více snažit, aby sebe (i nás ostatní) uživili.

Vzhledem k tomu, že se dnes ekonomicky využívá většina světového oceánu, nejsou to zrovna dobré zprávy pro milovníky pestré stravy.





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.