Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příští start k Mezinárodní stanici ISS má být v srpnu

aktualizováno 
Každou výpravu raketoplánů doprovází nějaké potíže. Není divu – vždyť je to nejsložitější stroj, jaký dokázal člověk vytvořit. I když tohle víme, každý malér nás vzrušuje a třeseme se o životy a zdraví kosmonautů. Tenhle protiklad je normální.
Příští let raketoplánu k ISS zajistí Endeavour

Příští let raketoplánu k ISS zajistí Endeavour | foto:  čtk

Atlantis STS-117, který v pátek dosedl na Edwardsově základně v Kalifornii, představuje 118. výpravu raketoplánů do vesmíru a současně 21. návštěvu těchto strojů na Mezinárodní stanici ISS. Nepříznivé počasí na Floridě, které zabránilo přistání na tamním letišti, bývá tak často, že to nemohlo nikoho překvapit. Bude však stát 1,7 milionu dolarů, což je účet za dopravu raketoplánu na zádech letadla jumbo z Kalifornie na Floridu.

Atlantis dovezl na stanici další díly této gigantické kosmické stavebnice – nový nosník a dva solární panely. Přitom museli kosmonauti vyřešit náhlý výpadek palubních počítačů, jeho příčina není jasná, nejspíš vadný spínač, ale báječnou improvizací je zase uvedli do provozu.

V záplavě zpráv o napravování různých malérů však zanikla jedna velká premiéra – oprava pláště raketoplánu ve vesmíru. Na zadní části trupu Atlantisu objevili kosmonauti malinkou trhlinku – asi 10 krát 15 cm, zřejmě část izolační hmoty nazvedl silný proud vzduchu. I když se odborníci shodli na tom, že stroj by mohl přistát i s touto dírkou, přesto se rozhodli neriskovat a požádat kosmonauty, aby ji odstranili. Od té doby, co se Columbie rozpadla následkem díry v náběžné hraně křídla během návratu, vypracovali specialisté celou řadu postupů, jak poškození pláště opravovat. A to si teď Danny Olivas během výstupu do prostoru vyzkoušel – lékařskou sešívačkou trhlinku přichytil.

Příště se má vydat do vesmíru raketoplán Endeavour 9. srpna. Do konce roku navštíví ISS ještě další dva raketoplány a jeden ruský Sojuz. Následující rok to bude pět raketoplánů a dva sojuzy, v roce 2009 čtyři raketoplány a dva sojuzy. Pokud by bylo třeba ještě nějaký materiál dovézt na stanici, mohly by se k ní vypravit ještě dva raketoplány v roce 2010. I když se stále počítá s tím, že celá tahle flotila skončí s létáním na podzim 2009.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.