Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přístroje českých inženýrů míří do kosmu

  15:18aktualizováno  15:18
Evropský vesmírný výzkum přilákal řadu českých vědců, kteří se aktivně zapojili do jeho projektů a přinášejí i vlastní návrhy. Díky nim Česko pomáhá například se zkoumáním geomagnetického pole Země nebo při dálkovém výzkumu planet.

Přístroje českých vědců pomohou se zkoumáním vzdálených planet | foto: NASA

Čeští badatelé vedle zmíněných projektů spolupracují třeba i na vývoji extrémně přesných atomových hodin a dalších. 

ESA

Organizace pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií byla založena v roce 1975 a vystupuje jako rovnocenný partner jiných významných vesmírných agentur, jako je americká NASA, japonská JAXA či ruská ROSCOSMOS. Česká republika ročně přispívá Evropské kosmické agentuře částkou přes 250 milionů korun.

Česko přitom do Evropské vesmírné agentury (ESA) oficiálně vstoupilo před dvěma a půl lety, za tu dobu se čeští vědci podíleli na 39 projektech.

Akcelerometry pro měření dráhy družic

Například do projektu družic SWARM, které mají měřit geomagnetické pole Země, budou experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha dodávat takzvané akcelerometry. To je zařízení, které pomůže přesně změřit dráhy družic.

"Vývoj první generace akcelerometrů začal u nás už ve druhé polovině 80. let a dnes patří české vědecké ústavy ke světové špičce v jejich vývoji a konstrukci," upozornil Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která zprostředkovává spolupráci s ESA.

Tři družice by měly být vypuštěny příští rok, na projekt je vyhrazeno celkem 90 milionů eur (přes 2,1 miliardy korun). Za úkol budou mít měření magnetického pole Země a procesů, které se v něm odehrávají.

Doposud byly časové oscilace geomagnetického pole vypočítávány z měření prováděných pouze ze Země.

Neutrony ukáží vodík na planetách

Odborníci z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT zase pro ESA vyvíjí prototypy detektorů neutronů (termín dokončení projektu je 30.11.2011).

Ve spolupráci s Českým metrologickým institutem pak provádějí kalibraci a testování neutronových detektorů a sond. Těch, které již existují, i těch, které se zatím vyvíjejí.

Vedle toho testují účinky záření na mikrokomponenty.

"Detektory neutronů jsou základním nástrojem při hledání materiálů s vysokým obsahem vodíku, zejména vody, a uplatňují se v dálkovém planetárním průzkumu. Kromě toho neutronová měření s vysokou citlivostí v kombinaci s měřením rentgenového a gama záření slouží ke zpřesnění analýzy složení horniny, což je možné použít ke studiu povrchové geologie a evolučního vývoje planet," vysvětlil Zdeněk Vykydal z ústavu ČVUT.

Superpřesný čas

Na projektu, který se zabývá přenosem přesného času mezi pozemními stanicemi a Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, zase pracuje tým z jaderné fakulty Českého vysokého učení technického. Profesor Ivan Procházka je totiž jedním z průkopníků metody přenosu prostřednictvím laserových pulsů.

Kosmická laboratoř umístěná na stanici ISS má sloužit k testování nových typů extrémně přesných atomových hodin.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.