Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pád ruské rakety způsobila chybná konstrukce. Rusko se bojí o zakázky

  18:00aktualizováno  18:00
Pád ruské rakety Proton-M 16. května tohoto roku způsobila stará konstrukční chyba motoru. Ta měla na svědomí i další problém, který se odehrál v roce 1988. Oprava prý nebude složitá.

Nosná raketa Proton-M s telekomunikační družicí putuje na rampu. | foto: http://www.interesno.dn.ua

Chybná koncepce pumpy motoru zavinila minimálně dva neúspěšné starty rakety Proton, ale možná má na svědomí i problémy z roku 2014. U nich nebyla jednoznačně určena příčina. Vyplývá to z informací ruské kosmické agentury Roskosmos, které zveřejnila agentura Tass.

Zemětřesení v Roskomosu

Ruský kosmický program je dlouhodobě v problémech. Neúspěšné starty rakety Proton M a zpoždění vývoje nosiče Angara vyvolaly řadu změn ve vedení kosmického programu. S těmi souvisí i ohlášení ukončení odběru „ukrajinských“ raket Zenit.

Oprava chyby má být jednoduchá a nevyžádá si větší náklady. Šéf agentury Igor Komarov však slibuje, že bude připraven plán, který reformuje systém řízení jakosti v kosmickém průmyslu. Někteří lidé již museli odejít, ale asi to nestačilo.

Květnová ztráta rakety Proton M s mexickou komunikační družicí MexSat-1 vyvolala řadu otázek zejména proto, že Roskosmos tuto raketu považuje za jeden z pilířů ruského podnikání na kosmickém trhu. Od první poloviny 60. let jich bylo v různých variantách a verzích vyrobeno přes 390. Po některých neúspěších z poslední doby se Rusko obává o své postavení na celosvětovém trhu s lety do vesmíru.

„Pokud se nám nepodaří okamžitě napravit situaci s produktivitou práce v kosmickém průmyslu, budou lety našich nosných raket a kosmických lodí pro nás brzy dražší než pro naše partnery. Dnes máme 40 % trhu letů do vesmíru, ale s těmito ukazateli můžeme propadnout daleko dozadu a nakonec pozici ztratit,“ prohlásil již dříve ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Nadměrné vibrace

Posledním problémem byl start rakety 16. května z kazašského kosmodromu Bajkonur. Ta zhruba po deseti minutách letu havarovala. Stalo se to krátce před oddělením třetího stupně rakety od části s mexickou družicí MexSat-1.

Proton-M

 „Za neúspěšným startem rakety Proton-M bylo selhání třetího stupně motoru, které bylo způsobeno nadměrnými vibracemi,“ řekl novinářům šéf Roskosmosu Igor Komarov.

Problém s motorem podle kosmické agentury vychází ze zastaralého návrhu, nejde tedy o výrobní chybu. Komarovův zástupce Aleksandr Ivanov vysvětlil, že potíže se týkají rotoru turbočerpadla, respektive jeho hřídele.

Jen několik hodin před zkázou rakety s mexickou družicí nedokázala ruská nákladní loď Progress M-26M, zakotvená u ISS, zažehnout motory, aby upravila dráhu orbitální stanice.

Květnová nehoda Protonu oddálila návrat části posádky z ISS, její odlet byl odložen na 11. června. Na orbitálním komplexu nyní pobývá šest kosmonautů: tři Rusové, dva Američané a italská zástupkyně za Evropskou kosmickou agenturu (ESA).

Neúspěšný Start rakety Proton-M 2. 7. 2013:

Autoři: ,
Témata: Proton-M




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.