Proč nejede pendolino? Protože ho neřídí člověk

  • 168
Záhada na kolejích se jmenuje pendolino. Více stojí než jede a nikdo neví, čím to je. Pokusili jsme se klubko častých poruch rozmotat a zjistit, proč se novým soupravám do Ostravy nechce. Pendolina nejedou ani ve Finsku a navíc v nich šplouchá voda.

V soupravách pendolina kolabuje software a jen v minulém týdnu vlaky čtyřikrát nedojely do cíle. Poslední případ se stal minulý čtvrtek, kdy musely zastavit hned dvě soupravy v jeden den.

Přesná příčina závad zatím není známa. Výrobce, společnost Alstom, má od Ministerstva dopravy ultimátum a pokud závadu neodstraní, jsou České dráhy rozhodnuty vlaky vrátit (více zde...).

Problémy provázely pendolino od začátku. Nasazení do běžného provozu nejprve bránilo nevhodné trakční napájení, které dokonce způsobovalo selhání zabezpečovacího zařízení. Jak uvedla v polovině června MF Dnes, výrobce dostatečně nerespektoval, že na železničních tratích v České republice existují systémy na stejnosměrný i střídavý proud. Problém vyřešil až dodatečně instalovaný kompenzátor. Pak přišly na řadu vzduchové brzdy, které podle České obchodní inspekce plně nevyhovovaly předpisům (více zde).

Pendolino řídí program Atlas

Mozkem pendolina je software nazvaný Atlas. Zajišťuje ovládání i kontrolu provozních, obslužných, informačních, bezpečnostních a palubních systémů.  Komunikuje s bezpečnostním zařízením a volí vhodné naklopení soupravy v zatáčce tak, aby cestující nevypadávali ze sedaček. Stará se i o takové detaily, jako je příjemná teplota uvnitř vlaku za každého počasí. Atlas řídí prakticky vše od rozjezdu vlaku až po jeho zastavení. Pokud tedy zrovna funguje tak, jak má.

Neposlušný systém se dá v případě potřeby obejít. Ve chvíli, kdy automatika selže, obsluha může převzít ruční řízení.  Doslova tedy neplatí, že vlak řídí pouze naprogramovaný počítač. I podle platných zákonů totiž musí soupravu vést strojvůdce.  

Co se děje, když má jedoucí vlak poruchu

Současná selhání softwaru nejsou ničím novým. Podle Ladislava Čermáka ze společnosti ČD Telematika se takovéto výpadky dají v současnosti počítat na desítky. Od drobných závad, které neohrožují provoz vlaku, až po složitější poruchy, které si vyžádají okamžité zastavení soupravy. Právě proto parkuje pendolino častěji "v polích" než ve stanici.

Nejčastější závady se projevují opakovaným selháváním některých provozních funkcí, jako jsou nefungující dveře a vytápění vlaku. Objevilo se také selhání elektronicky řízeného nuceného naklápění soupravy.

Nikdy by však neměla být ohrožena bezpečnost cestujících. Fatální chyba softwaru může v nejhorším případě vést k samovolnému zastavení vlaku. Krizový scénář počítá i s jistým omezením komfortu cestujících, což už si někteří mohli nedobrovolně vyzkoušet na vlastní kůži (více zde...). 

Při vážném selhání ovládacího softwaru nebo jakéhokoliv důležitého provozního celku dojde k okamžitému zastavení soupravy pomocí tzv. rychlobrzdy. Podobně jako v letadlech jsou i životně důležité systémy pendolina mnohonásobně jištěny. Selže-li jeden nezávislý brzdný systém, zastaví vlak záložní rychlobrzda. Stejné řešení využívají všechny rychlovlaky, nejen pendolino.

Proč pendolina nejedou?

Podle Ladislava Čermáka způsobuje současné problémy nedostatečně odladěný software, který se na každé soupravě upravuje za pochodu. Domněnku potvrzuje i fakt, že první souprava, která v ČR jezdila již v polovině minulého roku, jako jediná téměř žádné problémy v současnosti nevykazuje.

Historicky první pendolino na našem území se ve skutečnosti jmenuje 680.003 a během schvalovacího provozu pendlovalo mezi Prahou a Děčínem. I u této soupravy často docházelo k podobným poruchám jako nyní.  Selhával naklápěcí mechanismus i informační systém pro cestující. Postupným vyladěním softwaru se však vše podařilo uvést do bezchybného stavu. 

V širších souvislostech se proto Čermák domnívá, že uvedení ostatních souprav do provozu bylo velmi unáhlené. Neproběhlo totiž u nich ono ladění softwaru. Nasazení pendolin do provozu k datu 11. 12. 2005 má všechny příznaky termínu splněného za každou cenu.

Hypotézu s nedokonalým softwarem podporuje i bývalý ministr dopravy Petr Moos. Řídící software Atlas zastřešuje jednotlivé systémy pendolina, které však pracují na různých platformách. "To může vést ke kolizím mezi nimi," vysvětluje Moos.

Bývalý ministr dopravy zároveň vylučuje variantu, že současné problémy by mohly být způsobeny odlišnými trakčními systémy. Ty již byly vyřešeny nainstalováním kompenzátorů, které nežádoucí rušení eliminují.

Aleš Ondrůj z tiskového oddělení Českých drah k problému stojícího pendolina uvedl, že v žádném případě poruchy nijak nesouvisí s bezpečností provozu vozidel, jiných účastníků silničního provozu nebo samotných cestujících. "Jedná se o dětské nemoci, nikoliv o něco, co by souviselo se schvalovacím procesem, vlivem na zabezpečovací systémy apod.," upřesňuje charakter závad Ondrůj.

Celá situace se momentálně řeší a výrobce pendolina, společnost Alstom, má úkol co nejrychleji stanovit příčiny a umožnit Českým drahám uvedení vlaku pendolino do plného provozu. "Řešení očekáváme v horizontu dnů," dodává Ondrůj.

Porouchaná pendolina jsou v těchto dnech pod dohledem expertů Alstomu, kteří se je snaží urychleně uvést do provozu. Za každý den, kdy vlaky stojí, totiž nabíhá výrobci nemalé penále. Podle Lidových novin označil zástupce společnosti Alstom současné problémy za běžnou závadu, která se může vyskytnout u každého podobně složitého produktu.

Stejné problémy mají i pendolina ve Finsku

České soupravy však nejsou podle Ladislava Čermáka jediné, která mají problémy. S podobnými potížemi se potýká i pendolino ve Finsku. Naproti tomu v Itálii  je používán jiný typ vozů a závada se na nich neprojevuje. Na Apeninském poloostrově je používáno více druhů rychlostních souprav a našemu pendolinu je nejpodobnější typ ETR 470 Cisalpino z roku 1996. Z něj model pro Českou republiku vychází.

V soupravách pro ČD byly samozřejmě provedeny nutné regionální úpravy. Jiný je i design vlaku. České pendolino se od italského liší také schopností provozu na trakčním systému 25 kV/50 Hz AC. Stejné napětí používají i ve Finsku. Ve většině západní Evropy se používá 15 kV/16,7 Hz AC, v samotné Itálii pak 3 kV DC (stejné napětí se používá i na severu Čech). 

Pozor na šplouchající vodu

Závěrem jedno upozornění. Až budou pendolina opět v provozu, nikdy si nekupujte místenku blízko toalety. Podle informací jednoho z cestujících je totiž v tomto místě zřetelně slyšet šplouchání vody ze zásobní nádrže.

Základní údaje o pendolinu

  • Počet souprav vlastněných ČD: 7
  • Výrobce: ALSTOM Ferroviaria
  • Rok výroby: 2003 až 2005
  • Počet vozů soupravy: 7
  • Kapacita soupravy: 331 míst (+2 pro invalidy) - z toho v 1. třídě: 105
  • Šířka: 2,8 m
  • Celková délka: 185,3 m
  • Celková váha: 377,5 t
  • Počet motorů: 8
  • Celkový výkon motorů: 4.000 kW
  • Nejvyšší rychlost: 230 km/h
  • Materiál skříně: hliník
  • Přečtěte si více o problémech pendolina:

  • AKTUÁLNĚ: Příběh vlaku Pendolino
  • Pendolino: rychlovlak, který nemůže jet tak rychle
  • Alstom dostal na opravu pendolin čas do 31. ledna
  • Vrátíme pendolino výrobci, připustil Šimonovský
  • Šimonovský pohrozil, že pendolina vrátí
  • Dráhy vypnuly diskusi, není to prý kvůli pendolinu
  • Kvůli vadnému softwaru stála další dvě pendolina
  • ČD se omluvily za poruchy pendolina a zlevnily
  • Pendolino potrápilo cestující, stálo a netopilo
  • Výhled z kabiny rychlovlaku Pendolino na cestě mezi Ústím nad Labem a Děčínem. (6. května 2005)