Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Proč se zřítilo WTC? Požár, spiknutí nebo konstrukční chyba

aktualizováno 
11. září 2001 - Smrtící úder trval v obou případech pouze zlomky vteřin. Dvě letadla typu Boeing 767 narazila v rozpětí několika minut do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Strašlivá agónie se protáhla na 102 minut. Přeživší obyvatelé Dvojčat tak měli alespoň nějaký čas na záchranu. Pak se sedmá nejvyšší budova světa zřítila definitivně.

WTC 11.9.2001

Pět let války proti teroru

Při katastrofě zahynuly téměř tři tisíce lidí.  Jaké byly hlavní technické příčiny kolapsu obou věží? O příčinách pádu Dvojčat se dodnes divoce spekuluje. Oficiální verze je často zpochybňována.

Anatomie katastrofy

Je jedenáctého září 2001 a let 11 letecké společnosti United Airlines váhavým letem (pilotuje jej fanatik Atta) neodvratně směřuje k severní věži označované jako WTC 1. Na palubě je 87 normálních cestujících a pět únosců.

Přesně  v 8:45 místního času naráží stroj do budovy. O osmnáct minut později se opakuje téměř stejná hororová scéna na jižní věži Dvojčat. Náraz letadla však tentokrát sledují milióny televizních diváků v přímém přenosu.

Na palubě umírá 60 cestujících a pět fanatiků.

Teroristé měli vše velmi pečlivě naplánováno. Jelikož obě unesená letadla právě vzlétla z nedalekého Bostonu (cca 4 hodiny jízdy autem), nádrže s leteckým petrolejem byly plné. Palivo se rozstříklo po budově a došlo k výbuchu. Následné požáry pak byly podle některých expertů hlavní příčinou zřícení obou věží. 

Letadlo nárazem doslova přeseklo mohutné ocelové sloupy hlavní nosné konstrukce s roztečí 1020 milimetrů. Podle odhadů jich bylo okamžitě zničeno asi 40. Slabší konce křídel se při nárazu ulomily a otvor, který Boeing ve stěně vytvořil, je tedy o něco užší, než je rozpětí letadla. Okamžitá zkáza postihla přibližně tři poschodí. Poškozena byla část nosného rámu a stropní ocelo-betonové konstrukce. Zcela zničeny byly také některé ocelové sloupy jádra budovy (rozměry jádra 24 x 42 metrů), které nesly téměř veškerá stálá i nahodilá zatížení stropů a podlah budovy až po střechu.

V případě WTC 1 se náraz odehrál mezi 93. a 99. patrem. Do jižní věže vrazil Boeing mezi 77. a 85. poschodím. Počet pater v obou budovách byl 110, věž WTC 1  byla o něco větší než její dvojče WTC 2. Podle některých zdrojů mělo severní Dvojče výšku 412 metrů, podle jiných šplhalo až do výšky 416 metrů.

Základní údaje o WTC

Stavba započata: 5. 8. 1966
Páska přestřižena: 4. 4. 1973
26. 2. 1993 byl na Dvojčata spáchán první bombový atentát
Počet pater v obou věžích - 110
Výška WTC 1 - 412 metrů
Výška WTC 2 - 411 metrů
Počet lidí pracujících uvnitř budovy – 50 000
4046 metrů čtverečních k pronajmutí na každém patře
7 podzemních pater s obchody a podzemní drahou
Skylobby na 44. a 78. patře
Obě věže zbořeny v úterý 11. 9. 2001

Jižní věž byla o necelý metr nižší. Půdorys obou budov byl 63,5 x 63,5 metrů, rozpětí křídel klasického Boeingu 767 je přitom 48 metrů a délka 55 metrů. Stabilita konstrukce Dvojčat musela být tedy nárazy značně oslabena. 

Podle prvních vládních odhadů letělo první letadlo rychlostí 790 km/h a druhé narazilo do WTC rychlostí dokonce 950 km/h. Někteří experti však došli výpočty k jiným, podstatně nižším číslům.

Oheň dokončil dílo

Oheň se rychle šíří. Takzvaný komínový efekt způsobuje, že Dvojčata (stejně jako všechny ostatní mrakodrapy) velmi dobře hoří. Tisíce lidí prchají z budov pryč. Přesně v opačném směru se dovnitř vrhají první záchranáři. Zdviž nejezdí a požáry se výtahovými šachtami rychle šíří do okolních částí budovy. Někteří lidé si ještě ani neuvědomují, co se stalo, a strnule čekají na svých místech. Patra nad místy nárazů obou letadel jsou naprosto odříznutá. Útěk odsud je nemožný. Žár, podle Agentury pro mimořádné události a Americké asociace stavebních inženýrů, dosahuje místy až 1093 stupňů. Nezbývá než čekat na smrt nebo se jí vydat vstříc skokem z okna. Instalované protipožární zařízení nemohlo podle odborníků v žádném případě vzdorovat tak nenasytnému ohni. Navíc bylo v horních patrech nárazem obou strojů zcela vyřazeno z provozu.

Názory na to, co bylo přesnou příčinou zhroucení obou věží, se liší.


Podle profesora D. J. L. Kennedyho z Kanady se vlivem požáru (žár vyzařoval energii tří až pěti gigawattů, běžná jaderná elektrárna přitom produkuje asi jeden gigawatt) zhroutily ocelové sloupy jádra a stropní konstrukce nad místem nárazu tak ztratila oporu.

Ocel vlivem stoupající teploty ztratila únosnost. Vzniklý dynamický ráz vyvolal přetížení čítající až 36násobek váhy horní části budovy. Následoval dominoefekt, při kterém se celá věž během několika sekund sesula k zemi.
 
Zpráva výše citované agentury zdůrazňuje, že oba mrakodrapy obdivuhodně vydržely náraz letadel a přenesly váhu zničených nosných pilířů na ostatní.(více zde...)

Tuto domněnku potvrzuje i hlavní projektant ocelové konstrukce WTC Les Robertson. Kvalitní ocelový skelet systému tube in tube (doslova: trubka v trubce) dal tisícům lidí dostatek času k útěku ze zničené budovy.

Požár za to nemohl. Za vším byla závažná konstrukční chyba

Profesor Thomas W. Eagar a jeho žák Christopher Musso z odborného časopisu JOM tvrdí, že požár nemohl být v žádném případě příčinou zhroucení věží obchodního centra. I kdyby ocelové sloupy ztratily polovinu ze své únosnosti, což by nastalo při teplotě 650 stupňů, stále by měly dostatečnou pevnost a budova by se nezhroutila.

Ve své analýze také zpochybňují předpokládanou teplotu ohně (přes 1000 stupňů), která prý nemohla být tak vysoká vzhledem k typu hoření a vlastnostem leteckého paliva.

WTC 11.9.2006

WTC 11.9.2006

WTC 11.9.2006


Důvodem zřícení věží byla podle profesora Eagara závažná konstrukční chyba. Ocelové připojení průvlaků spojující vnější sloupy budovy s jejím jádrem (viz výše) nebylo podle obou vědců obaleno ochrannou vrstvou betonu. Ta měla konstrukci chránit právě v případě požáru. Spoje však žár nevydržely a povolily. Lze však mluvit i o štěstí, protože není jisté, zda by budovy zůstaly stát, i kdyby spoje chránil beton. Pokud by i tehdy došlo ke zřícení, Dvojčata by se pravděpodobně nezhroutila do sebe, jak k tomu ve skutečnosti došlo, ale spadla by na některé z okolních budov a napáchala tak další škody.

Zatím není jasné, zda se ona konstrukční chyba vyskytovala již v projektu, nebo zda byla celá budova špatně postavena. Tak jako tak, pochybností okolo zřícení slavných Dvojčat je stále mnoho. Od těch nejfantasknějších, jejichž autoři operují se spiknutím tajných služeb a s řízenou demolicí budov, až po ty střízlivější, které pouze upřesňují nebo doplňují oficiální verzi. Vzhledem k přístupu americké vlády a její současné politice se však nelze domnívat, že by byly tyto spekulace v blízké budoucnosti nějakým uspokojivým způsobem vyvráceny.

Mohlo by vás zajímat:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.