Michal Jelínek pracuje jako propagátor produktů pro návrh průmyslového designu ve firmě Autodesk. Oficiálně se jeho pozice jmenuje "solutions architect" pro oblast koncepčního designu. Sám několik let pracoval jako designér v různých rolích a pozicích pro Škoda Auto, Nike, Opel, Citroën, VW a další. Náplní jeho práce je návrh postupů pro designová studia v automobilovém průmyslu obecně nebo v rámci konkrétních produktů.
Výrobci spotřební elektroniky dnes nezdůrazňují parametry výrobku, ale jeho vzhled. Chtějí tím maskovat špatnou kvalitu?
Vůbec ne, naopak. Současné výrobky jsou víceméně zaměnitelné a design je vetšinou jediný rozlišovací prvek. Proto je dnes design mnohem důležitější. Masová výroba se mění a trendem je personifikace. Tedy stále ještě jde o velké série, ale s větší možností individualizace, možností dělat drobné úpravy na přání. Podívejte se třeba na nový Fiat 500. Najdete u něj přes půl milionu možností konfigurace.
Takže se lidé při koupi rozhodují podle vzhledu?
Design není jenom vzhled výrobku, ale je to i jeho ovládání. Na to se často zapomíná. Například MP3 přehrávač Apple iPod je krásný příklad dotaženého vzhledu i ovládání, vše je promyšlené od A do Z. Naproti tomu klasický manažerský mobil s Windows Mobile představuje technicistní řešení.
Ale čím to je, že se na trhu najednou objeví skoro všechny televize černé s podobným designem?
To jsou módní trendy, které se dají trochu předpovídat, podle toho jak se v rozhodovacích pozicích ve firmách mění různé generace lidí. Například generace designérů, kteří ovlivnili průmyslový design v 90. letech, vyrostla na Hvězdných válkách, proto se jí říká Star Wars Generation. Podobně dnešní generaci se říká PlayStation Generation podle herní konzole od Sony. A na jejich designových konceptech je vidět hravost, protože oni nevycházejí jenom z designu konzole, ale jsou ovlivněni i estetikou počítačových her. Každá generace zkrátka zcela změní vnímání jednoho výrobku.
Jednu dobu se téměř nedaly koupit jiné než černé televize, příští rok může být všechno stříbrné...
Barva není zase az takový problém, ta se dá změnit během poloviny produkčního cyklu výrobku. V tomto jsou rozhodující lidé z marketingu nebo vedení prodeje, kteří vìdí, že se na trhu mění poptávka.
Dá se třeba říct, jaké jsou právě teď trendy v průmyslovém designu?
Trendem je rozhodně zjednodušování interakce mezi člověkem a přístrojem, dostává se ke slovu intuitivní ovládání a ovládání pracující s přirozenými návyky a podvědomím. Po stránce estetické se do popředí nepochybně dostává práce s trojrozměrnými texturami a povrchy. Viz třeba telefony HTC Diamond nebo interiér konceptu Citroën Hypnos.
Budou se lišit výrobky zaměřené na muže a na ženy?
V zásadě nevidím důvod, proč by měly, pokud nejde o zboží pouze pro přesnou skupinu, například podprsenky. Ale mezi mužem a ženou jsou rozdíly a ty je třeba respektovat.
A ví designér při návrhu výrobku, podle čeho si lidé vybírají nebo podle čeho navrhuje?
Vetšinou každému návrhu předchází marketingová studie, která analyzuje cílovou skupinu potenciálních zákazníků. Anebo má alespoň zadavatel představu, kdo by si chtěl budoucí výrobek pořídit.
Zejména starší lidé mají problém s ovládáním přístrojů. To je také úloha designu?
Určitě. Například na univerzitě ve Stuttgartu pracují studenti v rámci diplomové práce na vozidle pro starší generaci. Snaží se dopátrat, v čem by mělo být jiné ovládání a jak by měl vypadat interiér, aby se starším lidem lépe ovládalo. Jak z nás budou senioři a bude nás víc, bude design pro seniory stále důležitější.
Myslíte, že budou třeba speciální výrobky pro seniory?
Když se výrobek dobře navrhne, není to třeba. Například mojí babičce je 78 let a na mobilním telefonu si stále vyťukává čísla z papírku. Ale když jsem jí dal do ruky iPhone, za chvíli ho uměla ovládat a prohlédla si všechny fotky, co jsem tam měl. To je příklad přístroje, u jehož návrhu někdo přemýšlel.
Zabývá se návrhář také tím, jak se co používá a co už je v tomhle ohledu vymyšlené?
Jistě. Ergonomie je neoddělitelnou součástí procesu návrhu.
Jsou věci s dobrým designem dražší?
Proč by měly? I věc se špatným designem musel někdo navrhnout a jeho práci někdo zaplatit. Ačkoliv výrobek s dobrým designem může vyvolat větší poptávku a dát tak výrobci prostor pro zvýšení ceny a tím i jeho zisku.
Jak se za posledních patnáct dvacet let změnil průmyslový design?
Na designéra mají nesporně velký vliv používané nástroje. Když kdysi člověk kreslil rukou, musel dopředu myslet na to, jak bude později dělat řezy. Musel se tudíž zabývat tvorbou dokumentace, která omezovala čas na samotnou tvorbu. Pak přišly počítače bylo náhle možné každý tah vrátit zpět, a tak i více riskovat. Před 15 lety nebylo možné vyjádřit energii a dravost BMW 1 a dostat toto do výroby. Díky tomu je dnešní design rozhodně hravější a svobodnější.
Jak tedy dnes produktový designér pracuje?
Ukažme si to na příkladu designu počítačové skříně. Návrhář dostane technický model krabice s prvky, které musí zachovat – tj např. umístění jednotky DVD, tlačítek, základní desky ap. Toto otevře v CAD systému v počítači a přes technická data pak může začít volně skicovat a tvořit. Výsledná ilustrace slouží ke komunikaci s klientem či vedením, které vede k rozhodnutí, jakým směrem se návrh bude ubírat. Díky kombinaci 3D technických dat a estetického kritéria kresby lze již v rané fázi ověřovat proveditelnost návrhu. Mimochodem, kresba je stále nejdůležitějším komunikačním nástrojem mezi designérem, konstruktérem a klientem, a právě proto dává většina profesionálních návrhářů přednost práci v programu Autodesk AliasStudio, který jako jediný umožňuje pracovat od kresby do datového 3D modelu v jednom konzistentním prostředí. Přitom je schopný sdílet data s většinou technických CAD aplikací, ať už je to Autodesk Inventor nebo konkurenční řešení.
Pokud je klient s těmito návrhy spokojen, nastává fáze přípravy prototypu či nefunkčního modelu, pro které jsou nezbytná povrchová data, jež jsou opět vytvořena ve stejném systému a předána dále. Například do dílny, kde poslouží jako podklad k NC obrábění.
Další možností je tvorba virtuálního prototypu, na kterém je možné nasimulovat nejen funkčnost, ale třeba i způsob montáže. Ale to je již otázka pro někoho jiného.
