Po nudném létu přichází podzim plný překvapení. Výrobci si všechny novinky nechávali na období mezi zářím a listopadem, aby své produkty udali během velké vánoční nákupní horečky. Na toto období se připravují i obě největší procesorové firmy – AMD a Intel, aby mohly nabídnout zajímavé procesory1 pro bohaté i chudé milovníky počítačů, kteří by rádi zvýšili dosavadní rychlost svého PC.
Letošní podzim bude o to zajímavější, že každý z výrobců bude mít „opravdu horkou novinku“, na kterou se dlouho čekalo – u AMD dokonce 5 let.
Intel Firmu Intel nemusím doufám představovat – jedná se o průkopníka a největší firmu, která se zabývá vývojem a výrobou procesorů a podobných integrovaných čipů. Intel stvořil procesor, jehož jméno zná snad každý – Pentium. Letos uběhlo už deset let od uvedení prvního zástupce této rodiny procesorů (měl frekvenci 60 MHz). Dnešní Pentium 4 je už na hony vzdálené svému předchůdci. Tiká na frekvencích kolem 3000 MHz a je složeno z 55 miliónu tranzistorů.
Na letošní podzim připravil Intel vylepšenou verzi Pentia 4, která nese kódové jméno Prescott2. Tento procesor se od dnešního Pentia 4 s kódovým názvem Northwood bude lišit zejména výrobní technologií3. Northwood je vyráběn 130nm technologií, kdežto Prescott 90nm. Díky dokonalejší výrobní technologii bude jádro procesoru složeno z menších tranzistorů. To má za následek dva klady – menší tranzistory budou moci „tikat“ na vyšší frekvenci a procesor bude vyzařovat menší teplo.
O Celeronu se nemá cenu příliš rozepisovat, poněvadž konkurence nabízí v dané cenové kategorii mnohem lepší poměr cena/výkon. Celeron bude prozatím stále založen na jádru Northwood (se zmenšenou vyrovnávací pamětí druhé úrovně na 128 KB a bez HyperThreadingu). Frekvence Celeronů se bude postupně zvyšovat na 3 GHz.
TIP Technetu: Všem, co se chystají upgradovat, doporučujeme kupovat procesory na nejnižší frekvenci s daným jádrem, protože čím nižší frekvence, tím větší má procesor rezervu. Frekvenční rezerva se hodí především při přetaktování, kdy můžete původní frekvenci zvýšit v řádů desítek procent bez negativních vlivů či vyšších nároků na chlazení. Nejlépe to lze uvést na příkladu: Dnešním hitem je 2,4 GHz Pentium 4. Je založeno na jádru Northwood s 800 MHz FSB. Existuje už sice 3,2 GHz Pentium 4 se stejným jádrem, ale oba tyto procesory mají možnost fungovat na maximální frekvenci kolem 3,5 GHz. Nejdražší 3,2GHz má rezervu jen 300 MHz, kdežto 2,4GHz pracuje 1100 MHz pod své maximální možnosti. Procesory jsou prakticky stejné, jen se liší standardní frekvencí a cenou. U Prescottu se očekává, že půjde přetaktovat na frekvence blížící se 4 GHz.
AMD Světová dvojka ve výrobě procesorů, která se v ČR proslavila zejména levnými procesory Duron a Athlon. Letošní podzim je pro AMD přelomový – uvede 5 let vyvíjený procesor Athlon 64, který je založený na jádru ClawHammer. Díky nové řadě procesorů se také zlevní už tak levné procesory Athlon. Největší naděje vkládá AMD do svého nového procesoru Athlon 64, který bude uveden 23. září na frekvenci 2,2 GHz. Jedná se o první procesor 8. generace, který je v mnoha ohledech revoluční.
Architektonicky sice vychází z původního Athlonu K7, ale na „starou dobrou“ architekturu bylo navěšeno mnoho novinek – tou největší je možnost procesoru pracovat s 64bitovými datovými celky. Co to znamená? Procesor může pracovat s většími datovými celky (tím se zvyšuje rychlost) a daleko větší pamětí (dnešní procesory mohou pracovat maximálně s 4 GB pamětmi, Athlon 64 bude mít limit na 256 TB). Má to ale jeden háček – schopnost procesoru pracovat v 64bitovém módu musí být zvládnuta i softwarově. To znamená, že pokud procesor nebude mít 64bitové programy, tak svůj potenciál nevyužije.
Programy pro 64bit jsou už běžné ve světě serverů, ale na klasických desktopových počítačích či noteboocích byste 64bitový program hledali jen velmi těžko. Vývojáři sice už s danými možnostmi procesorů počítají, ale bude to trvat ještě léta, než budou 64bitové programy běžné. Athlon 64 je zpětně kompatibilní s 32bit programy, takže ho můžete používat dnes a později se budou možnosti procesoru zvětšovat. Další novinkou je integrovaný paměťový řadič v procesoru. To znamená, že procesor je přímo napojený na RAM. Díky tomu pracuje s pamětmi mnohem rychleji než konkurenční Pentium 4. AMD bude nabízet procesory ve dvou variantách – Athlon 64 s jedním paměťovým kanálem (viz 8) (datová propustnost 3200 MB/s) a Athlon 64 FX s dvěma paměťovými kanály (propustnost 6400 MB/s). Procesor je stále vyráběn 130nm technologií, ale i tak mu byla zvětšena paměť druhé úrovně na 1024 KB. Dále byly už konečně vyřešeny problémy s teplem a na procesor byl instalován ochranný plíšek (heatspreader). V mnoha ohledech AMD dohání Intel, ale kvůli jednoročnímu zpoždění díky problémům s výrobou procesorů už nebude Athlon 64 taková „bomba“, jak se čekalo. Dle prvních specifikacích se soudilo, že nový procesor od AMD smete svými schopnosti a výkonem všechny procesoru Intel z povrchu zemského. Dnes se situace vyvinula tak, že procesor je sice konkurence schopný, ale ne na natolik, aby měl nad Intelem navrch. Procesory AMD jsou pouze natolik výkonné, aby se novým Prescottům vyrovnaly. K tomu má AMD proti Intel dvě nevýhody – nový procesor vyžaduje koupi nové základní desky a přece jen AMD nemá tak zvučnou značku jako Intel, aby mohla prodávat své špičkové procesory za špičkové ceny. Takže když půjde Intel s cenami svých procesor dolů, tak tam musí jít i AMD, ne-li ještě o mnoho níž. Athlon 64 FX na frekvenci 2,2 GHz s dvěmi paměťovými kanály budete moci zakoupit za cenu kolem 19 000 Kč bez DPH. Athlony 64 s označením 3400+ (měly by se svým výkonem vyrovnat Pentiím 4 na 3,4 GHz) budou k dostání za 16 000 Kč bez daně a Athlon 64 3200+ seženete za 11 000 Kč bez daně. Nové procesory od AMD jsou zajímavé, ale určitě bych nedoporučoval je kupovat hned ze začátku, poněvadž dané ceny jsou nadhodnocené a časem stejně spadnou. Mnohem více bych doporučil koupit starší procesory AMD, které jsou už nyní k dostání za skvělou cenu.
Intel Celeron v dnešní době ztrácí smysl, poněvadž AMD má dvě horká želízka v ohni – AMD Athlon 2500+ s jádrem Barton, což je špičkový procesor za 3 000 Kč bez DPH (a je pravděpodobně, že cena půjde ještě níž) a AMD Duron 1,4 Ghz a 1,6 GHz (jádro Applebred), které se cenově pohybují v rozmezí 1 000 – 1 500 Kč bez DPH. Jedná se o nové Durony vyráběny 130nm technologií a přetaktovatelné až na 2,3 GHz. Všechny tyto procesory můžete použít v deskách se Socketem A, které koupíte v každém počítačovém obchodě za cenu od 1 000 Kč.
Technet doporučuje: AMD či Intel? Každá z těchto firem má své příznivce a odpůrce. Já bych volbu nového procesoru nechal na zdravém rozumu a všechny emoce nechal za zády. Za prvé si musíte uvědomit, kolik peněz máte a na co budete potřebovat procesor. Obecně platí, že nemá cenu kupovat procesor, který stojí více než 5 000 Kč bez DPH. Pokud jste šetřiví a budete procesor používat na kancelářské aplikace, Internet, pouštění MP3 a sem tam si zahrajete hru, tak si bohatě vystačíte s Duronem 1,6 GHz. Když vám nebude výkon stačit, tak ho můžete přetaktovat na frekvenci kolem 2 GHz. Pro ty, co chtějí více hrát hry či pracovat s digitálním videm, bych doporučil Athlon 2500+. Pro ty, co nestačí výkon 2500+ a pracují s několika programy najednou či velmi složitými aplikacemi a také samozřejmě hrají hry, tak je skvělou volbou 2,8 GHz Pentium Prescott. Pro příznivce Intel není jiná volba a procesor můžete přetaktovat na frekvence kolem 4 GHz.
Chcete se dozvědět více?
1, Procesor nebo také CPU (Central Precessing Unit) je křemíkový čip, který řídí všechno dění v počítači. Je to mozek celého počítače. Procesor se skládá z mikroskopicky velkých tranzistorů, které svým zapínáním a vypínáním provádějí výpočty. Frekvence spínání tranzistorů je obecná jednotka, která měří rychlost procesoru. Čím vyšší frekvence, tím vyšší výkon. V dnešní době to však platí pouze už jen u architektonicky stejných procesorů, protože se procesory AMD a Intel architektonicky liší. Např. 2GHz Athlon 64 může být stejně výkonný jako 3,2GHz Pentium 4.
2, Každý procesor má své obchodní (obecné) a kódové jméno (rozlišuje od sebe jádra procesoru). Např. Pentium 4 už mělo několik jader – Willamette, Northwood, letos bude uveden Prescott a příští rok je očekáván Tejas. Jádra jsou si architektonicky velmi podobná, rozdíly jsou pouze v určitých vylepšeních, jako je dokonalost výrobní technologie či velikosti vyrovnávacích pamětí.
3, Výrobní technologie udává, jak široké jsou spoje uvnitř procesoru. Obecně platí, že čím dokonalejší výrobní technologie, tím jsou části procesoru menší a také procesor dokáže dosáhnout vyšší frekvence. Dnešní procesory se vyrábějí 130nm technologií, letos se čeká na 90nm Prescott a do dvou či tří let by se měly objevit 65nm čipy.
4, Instrukce je jeden úkon, který je schopen procesor udělat. Je to například násobení či dělení. Každý procesor má vlastní knihovnu těchto úkonů, které následně používá na zpracování dat. To, v jakém sledu budou instrukce voleny a jaké množství jich bude aplikováno, určuje program, potažmo programátor. Nové procesory se sebou přinášejí nové instrukce, které ulehčují procesoru práci, protože CPU dokáže vykonat složitější program rychleji, když použije nové instrukce. Aby byly nové instrukce využity, je potřeba, aby byly použity v programu, který je procesoru zadáván.
5, Do nedávna bylo běžné, že procesor byl schopen pracovat jen s jedním programem. Při tom však nevyužíval celý svůj potenciál a některé jeho části zůstaly nepoužity. Loni Intel uvedl novou technologii HyperThreading, která umožňuje výkon procesoru dělit mezi více programy a tím také procesor lépe využívat. Tato technologie nemusí mít úplný softwarový základ, ale platí, že čím více jsou programy HyperThreadingu přizpůsobeny, tak více využívají jeho možnosti. Díky HyperThreadingu lze v jednu dobu hrát počítačovou hru a přitom komprimovat video. V dnešní době umí procesory Pentium 4 pracovat s dvěmi programy současně, u Prescottu se díky novým instrukcím práce s dvěma programy ještě zlepší a výkon procesoru bude lépe distribuován. Časem se očekává, u avizovaného procesoru Nehalem (procesor 8. generace od Intel), že procesor bude zvládat práci až se čtyři programovými vlákny současně.
6, FSB neboli Front Side Bus – je to sběrnice či spojení mezi procesorem a čipem, který zajišťuje spojení s pamětmi RAM a grafickou kartou. Frekvence této sběrnice udává rychlost přenosu dat.
7, Přetaktování je neoficiální možnost, jak zvýšit výkon., když se vám zdá, že procesor nestačí. Při reklamaci se bere jako zásah proti záručním podmínkám. Stačí změnit jen pár parametrů v BIOSu a je uvařeno. Přetaktování nových procesorů samo o sobě procesoru nemůže uškodit – buď procesor jede bez chybičky nebo je nestabilní či vám vůbec počítač nejede. Vrátíte-li se na původní frekvenci, tak je vše při starém. Pokud zvýšíte napětí procesoru či zlepšíte chlazení, tak můžete dosáhnout lepších výsledků. Zvyšování napětí však procesor ničí a snižuje jeho životnost, proto to ani nedoporučuji. Každé jádro procesoru má svoji frekvenční mez, která nezávisí na standardní frekvenci procesoru.
8, Paměťový kanál je v případě Athlonu 64 sběrnice, která propouští 3200 MB/s mezi procesorem a pamětmi. Šířka sběrnice/kanálu je 64 bitů, to znamená, že v jednom hodinovém taktu se přenese 64 bitů dat neboli 8 KB dat. Pokus jsou kanály dva, tak je propustnost dvojnásobná.
