Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Provizorní řešení, které bude létat 90 let. Uvnitř létající pevnosti B-52

aktualizováno 
Měl být jen dočasným řešením, ale zřejmě bude létat ještě za 35 let. Dokáže klást námořní miny i vypustit střely s plochou dráhou letu. Sloužil ve Vietnamu a během studené války držel pohotovost pro případ jaderného útoku. Legenda jménem B-52.

Bombardér B-52 | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Letošní, jubilejní desátý ročník Dnů NATO nabídl zcela mimořádný zážitek - strategický bombardér B-52. Díky tříleté práci organizátorů se Mošnovské letiště stalo teprve třetím místem na území států bývalé Varšavské smlouvy, kde legendární B-52 přistálo. Poprvé v dějinách České republiky.

Bombardér B-52

Bombardér B-52 na Dnech NATO

Stroj je ze základny Barksdale ve státě Lousiana a patří k 93. bombardovací squadroně. Tato jednotka má bohatou tradici sahající až do roku 1917, kdy byla ustanovena. Je zařazena do U.S. Air Force Reserve, rezervních sil amerického letectva. Je jedinou rezervní jednotkou, která má letouny B-52 ve výzbroji.

Bombardér B-52

Bombardér B-52

Před příletem B-52 museli organizátoři vybudovat zcela novou provizorní komunikaci o délce 400 metrů. Jinak by nemohli obří stroj na ploše letiště umístit na pohodlný dohled všech návštěvníků. Letoun totiž zabere celou šíři betonové plochy. A kola křídel byla dokonce až na trávníku.

Bombardér B-52

Běžná letadla, kterými například letíte na dovolenou, mají standardní podvozek s příďovou nohou. B-52 toto řešení nemá, místo něj najdete na přídi dva páry kol.

Podívejte se na video z přistání letounu

Takzvané zatažení letounu na místo také nebyla jednoduchá záležitost. B-52 má totiž atypický podvozek. Kvůli obrovskému rozpětí křídel by se nad travnatou plochou ocitly i motory a mohly by nasát nečistoty. Proto letoun nemohl zajet na místo na "nahozených" motorech, ale musel tam být dotažen.

Největším problémem před příletem B-52 bylo nakonec tzv. ojátko (zjednodušeně oj), které je nutné k zatažení letounu na místo pro statickou ukázku.Toto klíčové zařízení dovezl speciální kamion USAF z Velké Británie.

Bombardér B-52

Podvozek Stratofortess v obležení fanoučků

Ve výzbroji amerického letectva v současnosti najdete tři druhy bombardovacích letounů: univerzální B-52 a k tomu mnohem mladší, čistě bombardovací stroje B-1B Lancer a B-2 Spirit. Létající pevnost B-52 své mladší sourozence přesto překonává.

Bombardér B-52

Kabina pilotů B-52

Stratofortess vyniká levným provozem, údržbou, spolehlivostí i schopností podstoupit modernizace na nové generace zbraňových systémů. Výhody mladších konstrukcí bombardérů spočívají zejména v jejich neviditelnosti radarem (technologie stealth), v případě B-1B pak ještě v nadzvukové rychlosti.

Bombardér B-52

Ovládání motorů

90 letounů B-52 je ve službě už 50 let

B-52 Stratofortress, těžký strategický bombardér, je asi neznámější vojenské letadlo na světě. Zní to neuvěřitelně, ale nejstarší B-52 mají 55 let, nejmladší pak "jen" 48.

Pro pořádek, první specifikace na nový strategický bombardér, ze kterých následně vznikla B-52, se datují do listopadu 1945. Stroj se začal vyvíjet v roce 1948, vyráběl se v letech 1955 až 1962, kdy z montážních linek sjelo 744 kusů, z nichž dodnes slouží 90.

Bombardér B-52

Prostor zadní střelecké věže je zaslepen

Hlavním znakem strategických bombardérů druhé světové války byly střelecké věže. Proto má B-52 zadní střeleckou věž, ve které byl dokonce v jednom období namontován rotační kanon Vulkan. Další tři kanony tehdy byly ukryty ve vysouvacích střeleckých věžích. Dnes se stroj brání především pomocí radioelektronického boje. Jeho přístroje vytvářejí jakousi elektronickou bublinu kolem, která letadlo s posádkou chrání.

Bombardér B-52

Vytažené mohutné vztlakové klapky jsou společně s dvojicemi motorů typickým znakem B-52

Strategické bombardéry B-52 byly původně navrženy s šípovým křídlem pod úhlem 20 ° a turbovrtulovými motory. Nakonec však dostaly křídlo pod úhlem 35 °, čtyři dvojice proudových motorů a zařízení pro tankování za letu.

Bombardér B-52

Vstup pro posádku

Účel stroje vyplývá z jeho názvu - stratosférická pevnost. Proto bylo původním určením pro B-52 bombardování nepřítele z vysokých výšek a to včetně jaderného.

Bombardér B-52

Dlouhá křídla musí mít kvůli vysoké hmotnosti vlastní podvozkové kolo

V současné době se bombardér používá pro různé druhy misí ve všech operačních výškách, včetně letů ve velmi malé výšce nad terénem. Letouny byly nasazeny například ve Vietnamu, v obou válkách v Zálivu či ve válce v Afghánistánu. Vždy byly ceněny pro svou spolehlivost, robustnost, vytrvalost, dlouhý dolet a vysokou únosnost různých druhů výzbroje.

Bombardér B-52

Kamera pro monitorování prostoru pumovnice

"Provizorní" B-52 bude možná létat i za 35 let

Pokud si myslíte, že se jedná o stroj na konci životnosti, velmi se mýlíte. O vyřazení B-52 ze služby se ani po 50 letech neuvažuje. Naopak, americké letectvo plánuje používání těchto letounů až do roku 2040 či 2045 (stroj by byl ve službě úctyhodných 85 až 90 let).

Bombardér B-52

Dvojice motorů Pratt & Whitney TF33-P-3/103

Tvůrci B-52 měli zkušenosti z druhé světové války a díky tomu vznikla nadčasová konstrukce stroje, charakteristická zejména robustností, výkonností a také schopností prodělat postupné modernizace a renovace. V době vzniku však byla konstrukce B-52 považována za provizorní a počítalo se, že letouny budou už během šedesátých let nahrazeny. Nestalo se tak.

Bombardér B-52

Všimněte si detailů lopatek - běžně nejsou vidět

B-52 drží rekord pro nejdelší vzdálenost uletěnou během jediné bojové mise. Dne 16. února 1991 letěl B-52G ze základny Barksdale v Louisianě, natankoval ve vzduchu, udeřil na cíle v Iráku a vrátil se domů. Cesta trvala 35 hodin a byla dlouhá 14 000 mil (cca 26 tisíc km). V bojové misi zatím nikdo neletěl dál.

Bombardér B-52

Pumovnice, ve které mohou být klasické bomby, střely s plochou dráhou letu i nejsilnější atomové zbraně - vodíkové bomby

Výzbroj a nosnost letounu B-52 tvoří jeho jedinečnost. Kromě klasických leteckých pum pro kobercové bombardování je také schopen nést jaderné zbraně. V době studené války tyto stroje neustále držely jadernou pohotovost pro případ nutnosti okamžité odvety.

Bombardér B-52

Pracoviště bombometčíka a důstojníka pro elektronický boj

V bojových misích jsou letouny schopny plnit velmi rozdílné úlohy z různých výšek. Mohou dokonce pokládat námořní miny. Střely s plochou dráhou letu či jiné inteligentní zbraně tvoří samozřejmý náklad letounu.

Bombardér B-52

Zařízení Lantirn - umožňuje létat v malých výškách a přesné navádění zbraní na cíl

Výčet dalších vlastností, jednotlivých modifikací nebo užití B-52 by vydal na knihu. Proto zmíníme už jen úlohu v programech NASA pro testování experimentálních letounů.

Základní technické údaje
Posádka 5
Funkce členů posádky pilot
druhý pilot
bombometčík
navigátor
důstojník pro elektronický boj
Rozpětí 56,39 m
Délka 48,56 m
Výška 12,29 m
Hmotnost prázdného letounu 83 914 kg
Maximální vzletová hmotnost 221 353 kg
Nosnost 32 000 kg bomb
Objem paliva 181 m3
Rezerva 30 m3
Pohon 8 dvouproudových motorů
Pratt & Whitney TF33-P-3/103
Tah jednoho motoru při vzletu 75,64 kN
Akčí rádius (bojový poloměr) 7 210 km
Maximální dolet (předávací) 16 330 km
Počáteční stoupavost 31,85 m/s
Maximální rychlost 1017 km/h ve výšce 7250 m
Dostup 15 000 m (50 000 stop)
Poměr tah/ hmotnost 0,31
Nosná plocha křídla 371,61 m²
Max. plošné zatížení 595,6 kg/m²

Bombardér B-52

Takto vidí piloti vstup do bombardéru B-52. O patro níž je pracoviště bombometčíka a důstojníka pro radioelektronický boj.

Možná působí ručičkové přístroje a katodové obrazovky v kokpitu B-52 trochu zastarale. Jenže praktické zkušenosti s jadernými výbuchy v atmosféře Země prověřily odolnost těchto systémů vůči EMP (elektromagnetické pulsu). Ultramoderní zobrazovače by ve skutečné jaderné válce nejspíš přestaly fungovat.

Bombardér B-52

Autor na místě kapitána B-52 si osobně vyzkoušel jedno z pěti vystřelovacích sedadel





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špehovat vás může i zvukový systém.
Špehovat vás doma může i hudba. Improvizovaný sonar se trefí na 18 cm

Soukromí dnes může být narušeno snadno. Zvyšuje se množství senzorů všeho druhu a stále více z nich je připojených k internetu. Některé dokážou více, než...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.