Prozkoumejte sledovací letoun s UFO na hřbetě. Už má i českého pilota

Dokáže sledovat vše od povrchu Země až do stratosféry v okruhu 500 kilometrů. Dokáže řídit vzdušné souboje a nepřítel vůbec netuší, že je sledován. Na jeho palubě může být každý člen posádky z jiné země Severoatlantické aliance. Svého pilota už má i Česko.

Letadla včasné výstrahy a kontroly AWACS (Airborne Warning and Control System) slouží potřebám Severoatlantické aliance od 24. února 1982, tedy téměř 30 let. Stroje mají základnu v německém Geilenkirchenu. Flotilu tvoří 17 letounů Boeing E-3A, které relativně nedávno (2006-2008) prodělaly kompletní modernizaci.

Letoun E-3A AWACS NATO

S touto jednotkou společně operuje letka RAF z Waddingtonu se svými letouny Boeing E-3D.

E-3D Sentry (Royal Air Force) Stroj je typický tankovacím nádstavcem.

Do programu AWACS je vojensky zapojeno 17 zemí NATO. Česko je jako osmnáctý člen těsně před podpisem dohody.

AWACS poznáte snadno podle otáčivé antény - radomu

Typický znak letadel AWACS - radom, neboli kryt otočné radarové antény

UFO na hřbetě

Jen velmi málo vojenských letadel má natolik charakteristickou siluetu, že je pozná téměř každý. Nezaměnitelný vzhled mají letadla AWACS díky radarové anténě ukryté v otáčivém radomu nad hřbetem trupu. Ten tvoří disk o průměru 9,1 metrů a tloušťce 1,8 metru nad hřbetem stroje. "UFO" nesou dva pylony o výšce 3,35 metrů nad trupem.

Letoun má velmi náročnou pilotáž

Díky "UFO na hřbetu" má letoun AWACS velmi náročnou pilotáž

Na palubě stroje bude mít Česko od října svého prvního zástupce, majora Milana Vojáčka. Musí zvládnout velmi náročnou pilotáž včetně startu a přistání.

AWACS se od ostatních letadel liší. Disk radaru se chová jako další křídlo, které změnilo letoun na "dvouplošník". Radom na pylonech také způsobuje změnu proudění kolem směrovky, takže stroj reaguje jinak než normální Boeing. A aby to nebylo málo, radar svou polohou a hmotností změnil také polohu těžiště stroje.

Letouny AWACS NATO na 10. Dnech NATO. V popředí E-3A, za ním stojí E-3D Sentry. Takto spolu je lze vidět jen na nejprestižnějších přehlídkách

Co AWACS umí?

Letoun E-3 běžně působí v operační výšce 30 000 stop, tj. 9 150 metrů. Jeden stroj sleduje vzdušný prostor o velikosti přes 312 tis. km², a to od povrchu až do stratosféry.

Pomalu letící cíle je schopen sledovat v okruhu o poloměru přibližně 400 km (215 námořních mil). Ve střední výšce vidí posádka pro plnění bojových úklolů na vzdálenost kolem 520 km (280 námořních mil). Letadlo AWACS může také operovat v námořním módu, při kterém lokalizuje cíle na moři.

Jedno z pracovišť modernizovaného stroje E-3A AWACS

Pokud systém pracuje v pasívním módu, neprozrazuje úkol letu. Nepřítel proto netuší, že je sledován. Naopak, v aktivním módu může "oslepit" protivníkovo pozorování a monitorování.

Údaje získané pasivním a aktivním sledováním předává digitálními linkami velitelům na zemi a na moři.

Posádka může takticky řídit bojiště ve vzduchu včetně jeho ochrany pomocí tzv. elektronické bubliny. Zvládá také bojové pátrací a záchranné úkoly, průzkum, taktická leteckou přepravu a doplňování paliva ve vzduchu.

Provoz elektronického zařízení a radaru je energeticky velmi náročné. Pro zajištění napájení musí mít generátory výkon 1 MW (1 000 kW)

Členění uvnitř letadla

Přední část letadla tvoří tzv. letová paluba se čtyřmi členy letové posádky. Za ní následují vstupní dveře a paluba pro plnění operačních úkolů. Dále pracoviště, která uspořádáním připomínají kancelář typu open space.

Na operační palubě spolupracuje 12 až 15 členů posádky. V náročných misích je na palubě až 35 lidí (jedna směna pracuje, druhá odpočívá). V zadní části trupu je odpočinková zóna včetně lůžek, kuchyňky a toalety.

Přední část letadla, tzv letová paluba, patří letové posádce. Tvoří ji dva piloti, palubní inženýr a navigátor. Přístrojové vybavení, podobně jako u B-52, je prověřeno testy jaderných zbraní v atmosféře Země (vzhledem k době vzniku konstrukce). Jinými slovy, elektromagnetický impuls (EMP) "budíky" nepoškodí natolik, aby přestaly fungovat.

Paluba pro plnění operačních úkolů

Za kabinou pilotů jsou jakoby oddělená místa paluby operačních úkolů

Pracoviště dále pokračuje ve stylu velkoprostorové kanceláře

Odpočinková zóna

Odpočinková zóna začíná sedadly pro odpočinek posádky. Posádka v nich sedí zády ve směru letu.

Vedle těchto sedadel jsou sklopná lůžka pro odpočinek posádky při zvlášť dlouhých misích

Následuje prostor kuchyňky, toalet a dalčích sklopných lůžek (jsou na druhé straně trupu). V těchto místech jsou také zadní dveře letounu.

Jak vzikal systém včasné výstrahy

Letadla AWACS mají svým způsobem krkolomnou historii. Stroj vznikl úpravou prvního komerčně úspěšného proudového letadla pro transatlantické lety Boeingu 707 (nebylo to první proudové letadlo pro civilní lety nad oceánem). Ten je pro změnu modifikací letadla Boeing 367, kterému se přezdívalo Dash 80. I Dash 80 vznikl evolucí z...

Pro úplnost už jen krátce zmíníme, že Boeing 707 má nákladní verzi C-135, tankovací verzi KC-135 a také prezidentskou verzi Air Force One.

Možná vám připadá, že systém AWACS je ve službě velmi dlouho, podobně jako B-52. Vždyť Boeing 707 vznikl v roce 1955. První specifikace, jejichž upřesňováním letadlo s UFO na hřbetu vzniklo, se datují do roku 1965. Výroba ale probíhala v letech 1977-1991.

Za tu dobu Boeing vyprodukoval 68 kusů. Vyrobené exempláře v nedávné době prošly kompletní modernizací, při které byl v Seatlu zjednodušeně řečeno zcela vyměměn celý interiér. Nové sledovací zařízení zvýšilo výkonnost a zcela zásadně se rozšířily možnosti pasivního sledování, při kterém letoun "neprozradí" účel mise.

Základní technické údaje
Funkce	létající sytém včasné výstrahy a řízení
Výrobce	Boeing
Pohon	4 dvoupropudové motory TF33 Pratt & Whitney 100A
Tah jednoho motoru	93,4 kN
Délka	46,68 m
Výška	12,7 m
Rozpětí	44,45 m
Max. hmotnost	147 429 kg
Rychlost	více než 800 km/h
Palivo	89 610 litů (70 371 kg)
Výdrž v letu	Bez tankování cca 8 hodin (možnost tankování ve vzduchu)
Radarový disk (Rotodome)
Průměr	9,1 m
Tloušťka	1,8 m
Výška pylonů	3,35 m
Otáčení (Rotace)	1 ot./10 vteřin
Sledovaná oblast
Pomalu letící cíle	kolem 400 km nebo 215 námořních mil
Cíle ve střední výšce	kolem 520 km nebo 280 námořních mil.
Letová posádka	2 piloti 1 navigátor 1 palubní inženýr
Posádka pro plnění operačních úkolů	12-19 specialistů (max. 35)
Složení posádky pro plnění operačních úkolů	1 taktický velitel 1 důstojník pro rozdělení úkolů 2 operátoři ochranných elektronických systémů 1 velitel operátorů 1 operátor pasivních systémů 3 přehledoví operátoři 1 komunikační technik 1 systémový technik 1 technik radaru

Organizace systému AWACS

Velitelem je střídavě Američan nebo Němec v hodnosti generálmajora. Zástupcem velitele je vždy příslušník RAF v hodnosti brigádního generála. Tito velitelé jsou podřízeni přímo Vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě

Dnes se letecký systém včasné výstrahy skládá ze dvou operačních složek. První tvoří na základna v německém Geilenkirchen (17 letounů Boeing NATO E-3A. Personál pochází ze zemí, které se účastní na projektu.

Druhá je na základně britském Waddingtonu se 7 letouny Boeing E-3D. Provoz těchto letounů zajišťuje a posádky tvoří výhradně personál RAF.