Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili smrtící jed, zatím proti němu není obrany. Detaily tají

aktualizováno 
Kalifornští lékaři objevili nový typ jedu vyráběného bakteriemi, raději však po poradě s úřady nezveřejnili, jak ho bakterie vyrábí. Je to poprvé, co nějaký stát rozhodl, že zamlčí přesné znění úseku DNA.

Bakterie Clostridium botulinum, která - jak je jasné už z názvu - produkuje botulotoxin. | foto: Profimedia.cz

Po 40 letech vědci objevili nového člena skupiny asi nejprudšího jedu známého lidstvu. Mikrobiologové Jason Barash a Stephen Arnon našli ve stolici kojence napadeného bakteriální infekcí nový typ botulotoxinu. Ten sice známe hlavně z kosmetických zákroků, ale jinak je to jed nebezpečný i v mikroskopických dávkách. Dospělého člověka může zabít jen pár miliardtin gramu této látky.

Své pozorování oznámili ve vědeckém časopise Journal of Infectious Diseases (studie je po zaplacení dostupná odsud), ale bez řady důležitých údajů. Proti novému jedu totiž neexistuje protilátka, a tak nebude zveřejněn přesný popis způsobu, jak látka vzniká.

Smrti v bolestech a malé smrti pro krásu

Botulotoxin je vyráběn některými bakteriemi, nejznámější z nich je Clostridium botulinum. Je to jed napadající nervovou soustavu. V důsledku jeho působení do svalů neputují nervové vzruchy a svaly se přestanou hýbat (blokuje vypouštění acetylcholinu, který tyto buňky používají ke komunikaci). Při otravě to vede k ochabnutí svalů a řadě různých projevů, až po celkovou paralýzu a smrt v důsledku zastavení dýchacích svalů.

Křišťálová lupa

Ale kvůli tomuto účinku jsou tyto látky i prospěšné a používají se v kosmetice i medicíně. Mohou pacienty zbavit obtížných křečí nebo jim vyhladit vrásky tím, že znehybní sval, který vrásky způsobuje.

Nákazy bakteriemi vyrábějícími botulotoxin nejsou příliš běžné. Někdy k nim může dojít v jídle, zranitelnou skupinou jsou také malé děti - tak jako v případě popsaném v nové práci. Ty totiž ještě nemají v trávícím traktu dostatek jiných bakterií, které by konkurovaly škodlivým mikroorganismům, a zabránily tak jejich prudkému růstu, a proto u nich je infekce nebezpečnější a může mít velmi závažný průběh (v tomto případě nebylo zveřejněno, zda dítě přežilo).

V tomto konkrétním případě byla ovšem jedna zvláštnost. Mikrobiologové v odběrech objevili neznámou podobu botulotoxinu. Do letošního roku bylo známo sedm typů, označovaných písmeny A až G, a nová podoba jedu tak dostala logicky označení botulotoxin H.

Struktura botulotoxinu A

Struktura botulotoxinu A

Vědci především zjistili, že proti němu nemáme obranu. Botulismus (tj. otrava botulotoxinem) se léčí jediným způsobem: podáním protilátek. Ty se vytvářejí podobně jako jiná séra, tedy především v těle zvířat, kterým jsou podávány malé dávky jedu. Na nový botulotoxin H ovšem žádná ze známých protilátek nezabírá. Objevitelé se ji pokusili vytvořit v těle pokusných králíků, ale zatím neuspěli.

Když se vědci podívali podrobněji na bakterie, které tento nový jed vytvořily, zjistili důvod. Ta část DNA, na základě jejíchž instrukcí bakterie jed vytváří, je zcela jiná než genetické instrukce pro výrobu ostatních typů botulotoxinu.

Přichází cenzor

Tedy to nám alespoň říkají a nám nezbývá než jim věřit. Přepis genetického kódu zveřejněn nebyl, i když jinak je v tomto časopise zveřejnění těchto údajů naopak podmínkou publikace. V textu doprovázejícím studii vedení časopisu vysvětluje, že důvody jsou především bezpečnostní. Jed, proti kterému není protilátka, nepatří do rukou veřejnosti. Zvláště když je tak prudký, že by ho stačilo (při "ideální distribuci") pár kilogramů na vyhubení celého lidstva.

Podle "cenzorů" si lze představit, že by botulotoxin byl zneužit k teroristickému útoku. Ostatně japonská sekta Óm Šinrikjó se v 90. letech pokoušela tuto látku vyrobit a použít, ale naštěstí její členové nebyli dost dobří mikrobiologové (více najdete zde).

K zabití stačí malé dávky a látka také nezamoří zasaženou oblast na dlouho. Bakterie, které jed vyrábí, nesnášejí kyslík (jsou anaerobní) a jed se na vzduchu rychle rozpadá.

Do jisté míry znepokojivé ovšem je, že rozhodnutí nezveřejňovat detaily padlo podle dostupných informací zřejmě přímo v americké státní správě bez konzultace s odborníky zvenčí. Vláda USA má pro případy podobných hrozeb Národní vědeckou expertní radu pro biologickou bezpečnost, ale její členové o článku nevěděli až do jeho zveřejnění (na rozdíl třeba od případu zveřejňování informací o tzv. "pandemické ptačí chřipce" vyvinuté v laboratoři).

Zákaz jde samozřejmě proti běžné vědecké praxi sdílení výsledků a jejich ověřování různými skupinami a laboratořemi. Právě tato kontrola výsledků je základem vědeckého pokroku. V tuto chvíli však není jasné, jaké budou skutečné dopady zákazu na další zkoumání nového jedu, a potažmo tedy i hledání protilátek.

Například mikrobiolog Siouxsie Wiles na svém blogu upozorňuje, že bez genetické sekvence nemohou vědci zjistit, zda se nově objevený botulotoxin vyskytuje u bakterií běžně, nebo šlo o zcela ojedinělý případ. Nemohou tedy ani říct, jak velkou představuje hrozbu pro veřejné zdraví.

Biolog Stanislav Mihulka z Jihočeské univerzity na serveru Osel.cz zase poznamenává, že zákaz může poškodit výzkum botulotoxinu jako celku, protože málokterému vědci se bude chtít dělat práci do šuplíku. Aby ne, něco takového rozhodně nesvědčí odborné pověsti a může to být problém i pro grantové agentury a další poskytovatele financí.

Na druhou stranu, podle informací rádia NPR by měla být veřejnosti zatajená data dostupná na vyžádání pro vědce, kteří chtějí pracovat na protilátce. Ale ďábel se skrývá v detailech: troufnou si například vědci žádat o přístup k citlivému výzkumu, který evidentně pečlivě sleduje vláda USA? Bude jim to stát za potíže, které by s tím mohli mít?

To se teprve uvidí. V tuto chvíli ani není jasné, jak dlouho bychom mohli čekat na objev léku proti jedu a také zda tím celý příběh skončí. Když existoval jeden dlouho neobjevený botulotoxin, velmi pravděpodobně budou existovat i další.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.