Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hodně nečekaný pohled. Vědci učinili myš průhlednou

aktualizováno 
V kalifornských laboratořích dokázali upravit myší tělíčko tak, aby bylo v podstatě průhledné. Jde o vylepšení již vyzkoušené techniky použité u jednotlivých části těla. Měla by sloužit k poznání anatomie v přesnějším měřítku.

Pohled na tělo „průhledné myši“ shora (A) a zespodu (B). Úplně vpravo (C) je záběr na mozek zvířete, které bylo po usmrcení týden v osmiprocentním roztoku ředidla. | foto: Yang et al., Cell

Nahlédnout přímo do těla bez skalpelu v ruce je starý sen biologů. Kromě různých zobrazovacích metod (rentgen, magnetická rezonance), které mají své nevýhody, se vědci pokoušejí získat pohled do nitra živočišných těl i přímo ve viditelném spektru.

Některé postupy pro částečné zprůhlednění tkání byly vyvinuty už v 19. století (například díky Werneru Spalteholzovi) a používají se dodnes. Jejich obvyklou nevýhodou je, že poškozovaly upravované tkáně, a tak výsledný preparát neposkytoval vždy přesný obraz toho, co se v těle skrývá.

Příprava podkladů pro nový atlas. Mozek se krájí přístrojem zvaným mikrotom na...

Příprava podkladů pro velmi podrobný atlas lidského mozku. Orgán se krájí přístrojem zvaným mikrotom na 20 mikrometrů silné plátky.

Anatomové tyto a další nedostatky podobných metod samozřejmě běžně řeší vytvářením modelů pomocí „destruktivních metod“. Zkoumanou tkáň obvykle nařežou na velmi tenké plátky a z nich vytvoří podrobný model.  

Ale „průhlednost“ má nesporné výhody, a proto stále pokračují snahy o vylepšení používaných metod. V minulém roce například tým ze Stanfordské univerzity v Kalifornii v článku pro časopis Nature předvedl metodu nazvanou CLARITY, která umožnila vytvořit „zprůhlednit“ myší mozek (článek s placeným přístupem zde). Vědci do něj sice nemohou nahlédnout během života zvířete, ale aspoň mají k dispozici průhledný a neporušený preparát, na kterém mohou také ověřovat například průběh mozkových drah.

Vlevo je myší mozek v běžném stavu, vpravo ošetřený rozpouštědlem podle metody...

Vlevo je myší mozek v běžném stavu, vpravo ošetřený rozpouštědlem podle metody CLARITY, která umožňuje nahlédnout do mozku bez zásahu skalpelem (či mikrotomem).

Účinku bylo dosaženo experimentováním s různými dávkami a různě dlouhým „louhováním“ v rozpouštědlech, která uvolní lipidy (tj. tuky) na buněčné membráně. A to včetně krátkého pobytu v elektrickém poli, které zrychlilo působení chemikálií. Metoda měla zatím ovšem značná omezení. Není možné ji například používat na tak velký orgán jako lidský mozek, protože používaný gel by se nedostal k hlouběji uloženým buňkám (tým už pracuje na vylepšení postupu, a tedy i „zprůhlednění“ celého lidského mozku).

Nyní už jsme o krok dále. Na jiném kalifornském pracovišti v Pasadeně dokázali metodu CLARITY „vyladit“ natolik, aby učinili průhledné celé tělo myši (článek vyšel v časopise Cell, přístup je placený). Základem bylo, že rozpouštědlo rozšířili v  celém těle zvířete (samozřejmě mrtvého) jeho krevním oběhem. Během dvou dnů se staly průhledné svrchní vrstvy buněk, během dvou týdnů téměř celé tělo. Průhlednost není dokonalá, ale i tak dává možnost nahlédnout hluboko do těla, včetně některých vnitřních orgánů.

3D vizualizace nedotčené ledvinové tkáně myši

3D vizualizace nedotčené ledvinové tkáně myši

3D vizualizace tkáně myších pohlavních tkání

3D vizualizace tkáně myších pohlavních tkání

Vědci z těla nakonec odstranili velké kosti, na které nemá postup žádný vliv, a zůstávají tedy neprůhledné. Velká část tkání si díky přirozené pevnosti buněk a strukturální podpoře kostry (alespoň do jejího odstranění) zachovala svou trojrozměrnou podobu.

Autorům se tak naskytla možnost prohlédnout si detailně stavbu mnoha částí těla, které jinak v neporušeném stavu vidět jednoduše nejsou. Mohou tak získat například v podstatě nezkreslenou trojrozměrnou představu, jak se v těle šíří některé důležité látky.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.