Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Průvodce podvodním chlazením - kolik druhů existuje a které je nejvhodnější?

aktualizováno 
Vodní chlazení nabírá na popularitě a bezpochyby mu patří budoucnost. Jaké jsou aktuální trendy v této oblasti? Kdy využijete chlazení pasivní, aktivní a kdy nám s udržením nízké teploty může pomoci sama příroda?

Svět pomalu upouští od větráčků a pasivních chladičů, přednost dostává voda. I na Technetu jsme se chladičům na bázi kapaliny několikrát věnovali. Tentokrát vám přinášíme ucelený pohled na několik zajímavých technologií, z nichž některé mají velkou šanci prosadit se i v budoucnosti.

Pohled do minulosti - chlazení suché
Klasické řešení, přetrvávající již drahně desetiletí. Konzervativní suché chlazení využívá chladícího boxu se studeným vzduchem. Princip lze jednoduše vysledovat pomocí teplotního čidla na motherboardu. Po vložení komponent a uzavření dvířek je zahájen poces, při němž klesá teplota uvnitř boxu. Procesor je za několik málo minut ochlazen natolik, že je možné z něj získat téměř dvojnásobek nominálního výkonu. V případě potřeby je možné komponenty přesunout z chladícího do mrazícího boxu. Procesor pak může pracovat až na trojnásobné frekvenci. Odborníci však nedoporučují používat mrazící zařízení po dobu delší než dvě hodiny. Při teplotě pod -20°C totiž může dojít k zamrznutí tranzistorů a vlivem roztažnosti až k explozi obalu procesoru.

Klasické suché chlazení

Předchlazování
Než odborníci objevili aktuálně využívané způsoby vodního chlazení, svého času se experimentovalo i s tzv. předchlazováním. Je to nenáročná procedura, při níž je základní deska nejprve ošetřena speciálním roztokem, který na ní vytvoří nevodivý film. Board je následně podroben lázni v proudící ledové vodě, po níž vydrží výkonné Pentlium pracovat až třicet minut zcela bez chlazení. Od této technologie se ale poměrně brzy upustilo. Technici totiž zjistili, že montáž desky do skříně po vyjmutí z lázně zabere více než dvacet minut - čili prakticky nemá smysl počítač vůbec zapínat.

Předchlazování

Vodní chlazení pasivní
Nejjednodušším způsobem, jak ochladit kýžené komponenty pomocí H2O, je pasivní chlazení. Experti shledali, že aplikace vodního chladiče jen na procesor je zbytečným plýtváním drahocennou technologií. Zatímco CPU si hoví v chládku, ostatní čipy a komponenty sužuje velké horko. Základem pasivního chlazení je opět nevodivý film. Na rozdíl od předchlazování je však celá deska ponořena ve studené vodě permanentně. Při pokusech byl tento systém otestován s vynikajícími výsledky, avšak zatížení systému bylo jen krátkodobé. Uživatelé v praxi přišli na jeden dosti podstatný problém: Během dvou hodin se teplota tekutiny v nádobě srovnala s okolím, po čtyř- až pětihodinovém provozu, v závislosti na výkonu procesoru, začalo docházet k nadměrnému ohřevu vody. Po reklamaci stovek odvařených desek bylo vývojovými laboratořemi doporučeno pasivní režim nepoužívat pro dlouhodobou práci.

Pasivní vodní chlazení

Vodní chlazení aktivní
Mnohem spolehlivějším prostředkem, který odvádí teplo z klíčových částí PC, je aktivní vodní chlazení. Jedná se o drobnou modifikaci pasivní verze, která využívá výdobytku předchlazování - proudící vody. Je tak zajištěna konstantní teplota chladící kapaliny a uživatelé mohou pracovat prakticky neustále. K dispozici je vysoký výkon, záporem je vysoká spotřeba vody.

Aktivní vodní chlazení

Když člověk nemůže, příroda pomůže
Jaro je v plném proudu, každým dnem se otepluje víc a víc, počasí napovídá, že máme odhodit bundy a kabáty. Uchladit procesor v horkém počasí ale není žádná legrace. Třicet stupňů ve stínu se dá hravě vydržet na louce s piknikovým košem plným dobrého jídla a pití, co si však počne chudák notebook? Moudrá příroda si ale umí poradit v každé situaci. Stačí najít rybník, potok či říčku a přemístit k vodnímu zdroji celou společnost i s výpočetní technikou. Pak již není problém aplikovat vodní chlazení přírodní cestou. Dalo by se říci, že tato metoda nemá jedinou chybku. Nestojí vás ani korunu a výkonu máte co hrdlo ráčí. Jeden zápor se však přece najde - v zimě to moc praktické není...

Chlazení přírodní cestou

Vybrali jste si?
Na cesty je chlazení přírodními zdroji naprosto ideální. Pro co nejvyšší výkon v domácích podmínkách by bylo nejvhodnější aktivní vodní chlazení se speciální nádrží a čerpadlem, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám kapaliny. Ale co naplat, ze sedmého schodu je stejně nejlepší!

(aprílová zpráva)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Odolné USB paměti v testu
Dokážete svou nešikovností zničit USB „flashku“? Zkusili jsme, co vydrží

Co se stane, když „flashku“ s daty upečete, zmrazíte, vyperete v pračce nebo hodíte z okna druhého patra? Vyzkoušeli jsme to za vás.  celý článek

Logo PCI Express.
Připravuje se pátá generace PCI Express. Jeho rychlost nikdo nevyužije

Minulý týden se konala speciální konference, která se zabývala rozhraním PCI Express. Nové rozhraní najdeme v počítačích nejpozději za dva roky.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.