Přestože bankomaty nyní oslavily čtyřicáté výročí své existence, jejich historie sahá až před druhou světovou válku. S myšlenkou přišel ve třicátých letech turecký vynálezce žijíci v Americe, Luther George Simjian. Na svém kontě měl již několik vylepšováků týkajících se fotografie, např. i studiový fotoaparát opatřený zrcátkem, ve kterém portrétovaná osoba viděla, jak bude výsledný snímek vypadat.
Bankomat využívali jen prostitutky a gambleři
V New Yorku dostal Simjan další revoluční nápad - automat, který by umožňoval klientům banky vyřídit finanční transakce bez nutnosti kontaktu s bankéři. Do nápadu se vrhl naplno, zaregistroval celkem dvacet patentů týkajících se tohoto konceptu, a povedlo se mu přesvědčit banku Citicorp (současné jméno), aby projekt ozkoušela. Po půl roce provozu však společnost oznámila, že experiment pro nezájem klientů, a tedy malou využívanost, ruší.
"Zdá se, že jediní lidé, kteří automaty používali, bylo několik prostitutek a gamblerů, kteří nechtěli jednat tváří v tvář s úředníky u přepážky," zapsal si Simjan a vrhl se do jiné oblasti, konkrétně letectví. Na jeho experiment se často zapomíná, přestože dnes je již klientela bankomatů mnohem širší. Dnešní bankomaty jsou mnohem složitější a sofistikovanější, a nemohly by fungovat bez návaznosti na technologie, jakými jsou např. počítačové sítě nebo paměťové a čipové karty. Ale tak je to s většinou vynálezů - navazují na vynálezy předchozí, a ujmout se tak mohou, až když doba uzraje.
Tento článek ale není jen o prvním bankomatu, ale také o přístrojích, které v konkrétních funkcích nahrazují živé prodavače obecně. Říkáme jim výdejní automaty.
Káva z automatu se pro mnoho lidí stala součástí každodenní reality. Automaty na balené nápoje jsou běžnou kulisou chodeb i ulic, a už jsme si zvykli na to, že peníze na nás vyplázne bankomat. Podívali jsme se, jak stará myšlenka automatů vlastně je, a docela nás to překvapilo...
Ani kapička svaté vody zadarmo
První automat všech dob je připisován řeckému matematikovi - Hero z Alexandrie žil v první století po Kristu a zanechal ve svém spise Pneumatice mnoho náčrtků a popisů svých vynálezů. Najdeme zde i nádobu na svěcenou vodu, která po vložení pětidrachmové mince odměnila zákazníka odměřeným množstvím vody.
Vložená mince putovala na jakousi lopatičku, která převážila páku a umožnila tak průtok vody. Poté, co se lopatka dostatečně naklonila, mince z ní spadla, vrátilo se zařízení do výchozí polohy a vody vytékat přestala. Tento pradávný automat je datovaný do prvního století po Kristu, některými, nejspíše mylně, i do třetího století před Kristem. A už tento mechanismus obsahoval většinu prvků, které známe z moderních automatů. Především je zde možnost vložit peníze (minci). Pak jsou zde ověřovací prvky pro zjištění, zda se jedná o požadovanou minci (zde jen velice přibližně, na základě váhy a velikosti). Další komponenta se stará o výdej požadovaného zboží. Celý automat je pak uzavřen do bezpečnostního pouzdra, které chrání zboží před neoprávněným odběrem. U většiny moderních automatů nalezneme všechny tyto prvky, samozřejmě mnohem propracovanější.
V Číně se prý ještě do chudé historie výdejních automatů zařadil další článek - automat vhozenou minci odměnil tužkou. V Anglii se pak počátkem 18. století objevily skříňky s tabákem, které se rovněž otevíraly vloženou mincí.
Žvýkačkami to začalo...
Za první prodejní automaty jsou považovány americké automaty na žvýkačky z roku 1888. Firma Adams Gum Company je rozmístila po železničních nástupištích v New Yorku. Mince v hodnotě jedné penny uvolnila jeden kus žvýkačky "tutti-frutti".
Dalšího rozvoje se automaty dočkaly v o téměř čtyřicet let později, kdy William Rowe vynalezl automat na prodej cigaret. Zároveň se pustil do automatového prodávání dalších druhů drobného zboží - sladkostí a nápojů. Nápoje se v automatech začaly prodávat už v Paříži koncem 19. století. Teprve po druhé světové válce se ale objevily automaty na kávu.
...vším možným to pokračuje
Za více než stoletou historii se v automatech prodával snad každý představitelný produkt. Chtělo se mi napsat "snad každý neživý produkt", nicméně našel jsem zmínku o tom, že existují i automaty, kde můžete koupit (či spíše vyhrát) i živého humra... Takže pro překvapení je tu asi ještě pořád ještě prostor.
Automaty mohou být založeny buď na principu "vhodíš - dostaneš", a nebo na důvěře ve férové jednání. Tak je tomu například u některých zahraničních automatů na noviny. Poté, co vhodíte minci, získáte otevřením skříně přístup nejen k výtisku, za který jste si zaplatili, ale i k celému balíku dalších výtisků. Provozovatel spoléhá na to, že si vezmete jen tolik, za kolik jste zaplatili. K tomu, že něco takového může fungovat, příspívá kromě svědomí zákazníků také fakt, že málokdy je přínosné vlastnit více než jeden výtisk týchž novin.
(Ne)bezpečnost automatů
Většinou ale prodejce zákazníkům tolik nedůvěřuje a automat je tak jakýmsi sejfem otvíraným mincí. Každému kupujícímu vypadne jen to, co si zakoupí, a zbytek je skryt v zamčeném prostoru, pokud možno vandalům odolném.
Konstruktéři se také musí vypořádat s podobností některých mincí. Dříve to byla tříkoruna, která se tolik podobala německé marce. V posledních letech zase prodejcům dělaly starosti thajské mince, které nacházely ve svých automatech namísto požadovaných Eur. Desetibáhtová mince je totiž velice podobná minci dvoueurové. Mnoho automatů na základě tohoto rozšířeného podvodu přestalo dvoueurovky přijímat.
Automaty ale mohou ohrozit zdraví člověka, a nemáme nyní na mysli stres z nevrácených drobných nebo nevolnost z prošlé bagety. Studie z roku 1988 ukazuje, že automat může vážně poškodit lidské zdraví nebo dokonce život, a to především pádem. Ono to vlastně není až tak překvapivé, když si uvědomíme, co vlastně automat dejme tomu na nápoje je. Velké těžké kovové těleso s vysoko položeným těžištěm (láhve musejí být nahoře, aby měly odkud padat).
Stačí, když se tento stroj nepatrně nakloní, obvykle v důsledku kopance nebo úderu, a převáží se. V horším případě přímo na člověka, který jej obsluhoval. Bylo zaznamenáno několik úmrtí a těžkých zranění, vždyť takový plně naložený automat může vážit skoro půl tuny.
"Chceme dolarovou minci"
Stresové situace může způsobit mnoho věcí, když přijde na výdejní automaty, je to často buď nevydání požadovaného zboží, nebo odmítnutá platba.
Možná jste také zažili, že spirála, která měla vyhodit vámi požadovanou pochutinu, ji pouze povysunula, ale neupustila... Následuje nadávání, cloumání automatem a snaha se k zaplacenému zboží dostat. Tento problém je poslední dobou řešen tak, že ve spodní části je laserem sledováno, zda zboží skutečně vypadlo, pokud ne, zákazníkovi jsou vráceny peníze.
Odmítnutá platba se týká především bankovek. V Americe proto dokonce vznikla asociace pro dolarovou minci - Coin Coalition. Její tažení za zavedení dolarové mince ovšem úspěšné nebylo.
Japonské automaty
To v Japonsku podobné problémy nemají. Od roku 1967 zde existuje mince nominální hodnoty 100 jenů, a tak je nákup v automatech velice snadný a oblíbený. V Japonsku tak najdeme mnoho neobvyklých automatů. Vezměme kupříkladu jídelní automaty, kde se dá pořídit takřka jakékoli jídlo - automaty zde někdy plní funkci restaurací rychlého občerstvení a jsou spojeny s kuchyní, která je zásobuje čerstvými pokrmy.
Kromě toho lze v japonských bankomatech údajně pořídit všechno možné: baterie, čerstvá vajíčka, pornografické materiály (dokonce velice bizarní fetiše, např. použité kalhotky), airsoftové pistole, fotoaparáty a filmy... Na každých 23 obyvatel Japonska připadá jeden výdejní automat. Automaty už dokonce pomáhají v recyklaci - pokud vrátíte plechovku do koše, automat vám vrátí drobné.
Pokud zrovna má dostatek mincí. Rozloučím se tedy anglickým příslovím: "Change is inevitable, except from a vending machine."
Odkazy
Zájemcům doporučuji odkazy, obsahující mj. zajímavé fotogalerie.
-
Automaty na Wikipedii.org (anglicky)
-
Historie automatů a žvýkaček (anglicky, některé údaje sporné)
-
Fotografie zajímavých automatů v Japonsku (anglicky)
-
Reklama, kde účinkuje automat na nápoje (beze slov)
-
Dítě uvězněné v automatu na hračky (anglicky, BBC)
-
Vyhrajte živého humra (anglicky)
-
Automaty (anglicky)
-
Staré výdejní automaty (anglicky)
-
Staré automaty (anglicky)
-
Historie automatů (anglicky)
