Kapka mléka dopadající na rozpálený kov (Harold Eugene Edgerton)

Kapka mléka dopadající na rozpálený kov (Harold Eugene Edgerton) | foto: mit.edu

První blesk zmrazil spálené mléko (2. díl)

  • 12
Blesk přinesl světlo do fotografií z nočního New Yorku a umožnil zachytit oku neviditelné věci. Přesto jsou chvíle, kdy se blesk k dokreslení situace nehodí. Osmdesát let blesku ve fotografii.

V minulém díle jsme zjistili, že fotografovat s bleskem mohlo být nejen velice obtížné, ale i vcelku nebezpečné. Odpálení bleskového prášku probíhalo zapálením, a někdy nezůstalo jen u něj.

Přestože již v 19. století experimentoval Fox Talbot s elektrickými výboji, které by umožnily osvětlit fotografovanou scénu a zachytit její obraz, dotažení se tato idea dočkala až v třicátých letech 20. století.

Laboratorní blesky

V roce 1927 získal na MIT magisterský titul Harold Eugene Edgerton. V rámci své následující diplomové práce, pro kterou zkoumal synchronní motory, používal stroboskopické záblesky pro přesnější fotografii - nerozmazanou, krátký čas záblesku "zmrazil" pohyb.

Výkop

Jeho kolega Charles Stark Draper jej prý přivedl na myšlenku fotit stejným způsobem i všední předměty. A tak se stroboskop, silný zdroj světla, do té doby používaný jen v laboratořích, dočkal použití v experimentální, a později i umělecké fotografii.

Harold E. "Doc" Edgerton

Kromě krásných fotek dopadajících kapek zmrazil Edgerton také rozprskávající se balonek naplněný vodou nebo průnik střely jablkem. Protože blesk poskytoval záblesk světla o délce přibližně tisíciny sekundy, umožnil zachytit okamžiky, které by lidskému oku splynuly. Problémem byla zcela jistě synchronizace - série výstřelů v laboratořích a jejich žádosti o nové a nové dodávky jablek určitě budily pozornost...

Průstřel

Nukleární fotografie

Edgerton mimochodem také vyvinul tzv. repatronickou kameru, s pomocí které pořídil fotografii zachycující výbuch jaderné bomby. Expoziční doby klesaly až k časům kolem deseti nanosekund. Na takovou fotografii pochopitelně nepotřeboval žádný blesk, samotná exploze poskytla světla více než dost. Na tomto armádním projektu pracoval Edgerton od roku 1940.

Výbuch atomové pumy

Spolu s albánským fotografem Gjonem Milim se pustili do dalšího kreativního experimentu s bleskáním. V roce 1937 experimentovali se zachycením několika fází pohybu pomocí několika rychle po sobě následujících záblesků. Docílili tak velmi zajímavých efektů.

Výbuch atomové pumy

Backhand


Reportér s policejní vysílačkou

Možná nejznámějším fotografem, který ukázal význam blesku pro reportážní fotografii, byl Američan Arthur Fellig, známý pod pseudonymem Weegee. S pomocí blesku si doslova posvítil na temné stránky nočního New Yorku. Weegee byl roku 1938 jediným americkým civilistou, který směl používat odposlech policejního vysílání. Dostal se tak vždy ve správný čas na správné (nebo spíše špatné) místo - místo činu.

Weegee - Arrested for bribing basketball players, 1942
Weegee - vražda (1944)


Používal tehdy celkem běžné vybavení - fotoaparát Speed Graphic 4x5, clonu nastavenou na f/16 a závěrku na dvousetinu sekundy, a pochopitelně blesk. Docílil tak velké hloubky ostrosti, což mu umožnilo fotit bez větší přípravy. To bylo ostatně potřeba, s bleskem tehdejší doby nestačilo jen čekat na nabití, bylo potřeba vyměnit žárovku - ty byly na jedno použití.

WeeGee

Blesk na jedno použití

Jak jsme již zmínili, blesky synchronizované se závěrkou již umožňovaly velice přesné načasování a tedy i krátké expoziční časy. Žárovka však byla použitelná jen jednou. Sklo se potahovalo plastikem, aby v případě, že žárovička explodovala, nedošlo ke zranění.

Začátkem 60. let vylepšil Kodak svoje fotoaparáty tím, že je vybavil jakýmsi zásobníkem těchto žároviček. Podobně, jako pistolník nemusí nabíjet po každém výstřelu, tak také fotograf měl k dispozci více záblesků. Konkrétně čtyři. Celé zařízení bylo umístěné v krychli, jejíž vnitřek se vždy po odpálení blesku (a žárovky) pootočil o 90 stupňů a byla tak hned připravená další žárovka. Zařízení se jmenovalo Flashcube, tedy blesková kostka. Jiný systém, Flipflash, byl "zásobníkem" až na desítku fotografických výstřelů.

Flashcube

Dnešní blesky používají xenonové lampy - trubice je naplněná xenonem a náhlé vybití elektrického náboje o vysokém napětí vyvolá intenzivní záblesk světla, trvající asi jednu tisícinu sekundy. Většina dnešních fotoaparátů má takový blesk zabudovaný. Fotograf ovšem nedá dopustit na blesk externí, případně raději fotí bez blesku. O tom snad zase jindy.

Odkazy:

Tentokrát pro vás mám docela dost odkazů - o ty fotografie bych vás totiž nerad ochudil. Fotografům přeji pěkné světlo.