Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První civilní kosmonaut Sovětského svazu Konstantin Feoktistov zemřel

  0:02aktualizováno  0:02
Strávil 24 hodin ve volném kosmu. Byl prvním nevojenským kosmonautem Sovětského svazu a jediný nestraník. Konstantin Feoktistov, významný konstruktér kosmonaut, zemřel v sobotu ve věku 83 let.

Slavný kosmonaut se dostal i na známky

Úmrtí oznámila ruská média s odvoláním na mluvčího ruské vesmírné agentury Roskosmos.

Feoktistov se narodil v roce 1926 ve Voroněži. Byl to první kosmonaut, který nebyl vojákem. Od svých kolegů kosmonautů se lišil také tím, že nebyl členem komunistické strany. Stal se tak prvním, a za celou historii Sovětského svazu jediným, bezpartijním účastníkem kosmických letů.

Za druhé světové války sloužil Feoktistov v rozvědce sovětské armády a byl několikrát zraněn. Byl dokonce zajat Wermachtem a měl být zastřelen. Ocitl se před popravčí četou, ale pouze jedna kulka mu škrábla krk a Feoktisov se dokázal dostat zpět ke svým. Po válce vystudoval technologickou univerzitu v Moskvě a potom pracoval ve vědecko-výzkumné oblasti.

V roce 1964 byl vybrán do týmu kosmonautů a ve stejném roce letěl do vesmíru. Feoktistov tvořil spolu s Vladimirem Komarovem a Borisem Jegorovem posádku prvního skupinového letu, který se uskutečnil v první kosmické lodi série Voschod. Při tomto letu se sovětští kosmonauti poprvé vypravili do kosmu bez skafandrů, pouze ve sportovním oblečení. Za odvahu při tomto letu byl Feoktistov vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.

Potom se až do roku 1990 podílel na koncipování kosmických lodí Sojuz, Progress a vesmírných stanic Saljut a Mir. Od roku 1990 přednášel na vysoké škole.

Po Feoktistovovi je pojmenován jeden kráter na odvrácené straně Měsíce, i jedna ulice a škola v jeho rodné Voroněži.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.