Spolupráce s ČTČlánky o průlomových letech do vesmíru vycházejí ze seriálu dokumentů BBC "Space Race", které Česká televize vysílá pod názvem "Závody v dobývání vesmíru". Třetí díl - Boj o přežití - můžete zhlédnout v úterý 14. srpna od 20:00 na ČT1. |
Rusové i Američané již mají rakety a oběma velmocím se krátce po sobě povedlo vypustit do vesmíru i družici. V obou případech stihl Koroljov pokořit pomyslný milník dříve a jeho americký protějšek, německý vědec Von Braun, potýkající se s nedůvěrou americké vlády, byl až druhý. Oba muže, kteří sní společný sen o letu do vesmíru, nyní čeká další závod na pozadí studené války - kdo dostane do vesmíru prvního člověka. A co je neméně důležité, kdo jej vrátí živého zpět na zem. To, co Koroljovovi prošlo s Lajkou, by mu neprošlo s člověkem v raketě - vesmírné závody se staly velkolepým divadlem pro tisk i veřejnost.
Příprava na let do vesmíru probíhala v SSSR v několika rovinách. Zatímco probíhaly testy raket, zodpovědní soudruzi vybírali skupinu lidí, z jejichž řad se bude rekrutovat první kosmonaut. "Kandidátovi by mělo být tak třicet. Měl by měřit pod sto sedmdesát centimetrů a vážit méně než sedmdesát kilogramů," shrnuje požadavky vrchní konstruktér. "Co je ale nejdůležitější – měl by to být člověk s širokým úsměvem." Poslední požadavek je v žertu míněn jen na půl, je jasné, že pokud se let podaří, stane se z navrátivšího se muže symbol úspěchů SSSR.
Adepti, vybraní po celé zemi, jsou podrobováni extrémním zátěžovým testům: vysoké teplotě, tlaku... Někteří zkoušky málem nepřežijí.
Z užšího výběru dvaceti kandidátů už vybírá komise i na základě vystupování, a v neposlední řadě kádrového posudku. Konečně se selekce ustálí na šesti mladících. Každý z nich se může stát prvním člověkem ve vesmíru, tréninku se účastní společně.
Koroljov to nemůže vědět jistě, ale skutečnost je taková, že před Američany je hodně napřed. Jeho raketa R7 je schopná mezikontinentálních letů (a stejně tak i letu na oběžnou dráhu).
Amerika představuje své kosmonauty
Zatímco Sověti hledají kosmonauty tajně, Američané uspořádají tiskovou konferenci. Byl spěšně vytvořený Národní úřad pro letectví a vesmír (ano, přesně tak, NASA), Robert R. Gilruth na tiskové konferenci 5. dubna 1959 představil novinářům sedm mužů, kteří byli vybráni, aby se připravovali na let do vesmíru.
Budoucí kosmonauti se účastnili (spolu s médii) zkoušek nové rakety Atlas, která je má, jak NASA doufá, vynést do vesmíru, a která také, jak doufá armáda, bude odpovědí na ruskou mezikontinentální balistickou střelu.
Ale raketa krátce po startu vybuchne. Zklamaní konstruktéři se tak museli soustředit na poslední možnost, kterou narychlo mohli sehnat - na starou vojenskou raketu Redstone.
Wernher Von Braun, hlavní konstruktér, v aerodynamickém tunelu zjišťoval, jaké úpravy bude na této raketě potřeba vykonat, aby mohla sloužit ambicióznímu letu člověka do vesmíru. Zkoušky se konají opět za přítomnosti novinářů, kteří mu opět připomínají, jakou úlohu sehrál v nacistické armádě: "Je to stejná raketa jako ta, kterou jste postavil pro Německo?"
Problémy musí řešit především na raketě. Vyžádá si 800 konstrukčních úprav, a i pak dosáhne jen asi desetinové síly ve srovnání s R7. To na vynesení člověka do vesmíru stačí jen stěží. A v těchto starostech jej rozhodně nepovzbudí zpráva, že Rusové pro sebe vydobyli další prvenství...
Měsíc dobyt a zbaven tajemství
Přesně na dobu Chruščevovy návštěvy v USA naplánoval Koroljov svůj další triumf - jeho sonda Luna 2 přistála na zemské družici. Sovětský vůdce to komentuje: "My jsme vás porazili na Měsíci, vy jste nás porazili ve výrobě párků."
O tři týdny později dosahuje Koroljův tým dalšího triumfu - sovětská družice pořizuje obrázky odvrácené strany Měsíce - míst, která do té doby člověk ještě nikdy nespatřil.
Povzbuzený Koroljov připravuje své svěřence na let do vesmíru. "Vostok je plně automatický, budeme jej řídit ze Země," uklidňuje vyděšeného pilota, který si vyzkoušel kabinu a zjistil, že v ní chybí řízení.
"A jak přistaneme?" zajímají se mladíci, kterým možná až teď dochází, jak nebezpečná jejich slavná mise může být. Odpověď jim asi moc odvahy nedodala: "Zkonstruovali jsme brzdné rakety, které vás vrátí zpátky na Zemi."
"Brzdné rakety musí pracovat s maximální přesností. Pokud by byly v činnosti příliš dlouho, kabina by vletěla do zemské atmosféry nadměrnou rychlostí a shořela by. A pokud moc krátce, odrazí se od horních vrstev atmosféry a vyletí (vymrští se)... na vyšší oběžnou dráhu," vědec udělá pauzu, a vybraným kosmonautům to dojde. Když tento jediný manévr nevyjde, není pro ně cesta zpět.
Nervozita, spěch, rivalita
Oba konstruktéři se musejí potýkat s problémy. Von Braun bojuje s nadřízenými o více času na zkoušky, má obavy o bezpečnost kosmonautů ve špatně upevněné kabině. Koroljov zase musí soupeřit o finanční prostředky podobně, jako jeho americké protějšek v "minulém kole." Jeho protivníkem je opět Valentin Gluško, který vyvinul nový typ motoru. Jeho úspěšná zkouška ohrozila Koroljovovo místo šéfkonstruktora.
Aby zapůsobil na vedení komunistické strany, rozhodne se Koroljov pro další historický krok - vyslat do kosmu první živá stvoření, která se vrátí zpátky na zem. Lisička a Čajka si vyzkouší tutéž kabinu Vostok, která by měla být použita pro kosmonauty.
Ale let je neúspěšný, ve dvacáté osmé sekundě raketa vybuchuje a oba pejskové uhoří. Koroljov nechce riskovat život mladého kosmonauta, a tak se o měsíc později opět koná zkouška se psy. Bělka a Stelka mají větší štěstí, a ocitnou se na oběžné dráze.
A co je důležitější, oba pejskové se vrátí v pořádku na Zem, kam přistanou za pomocí padáků. Jejich návrat znamená další průlom v dobývání vesmíru. Chruščov poslal do Bílého domu jedno ze štěňat psa astronauta. Kennedy v děkovném dopise uznal současnou převahu Sovětů v dobývání vesmíru.
Amerika se plahočí do kosmu
Američané nejdřív musejí předvést, že vůbec dokáží dostat astronauta z odpalovací rampy. První z Braunových upravených raket Redstone s kabinou Mercury bez lidské posádky je za přítomnosti zástupců světových médií připravena ukázat, jestli je schopná splnit svůj úkol.
V nově vybudovaném centru pro řízení vesmírných letů, které stálo mnoho milionů dolarů, se ale musí smířit s velkým neúspěchem - raketa vůbec neopustí rampu.
Katastrofa zaviněná spěchem
Bez pozornosti médií dojde mezitím v Sovětském svazu k mnohem větší katastrofě. Při zrychlených pracích na raketě dojde 24. října 1960 vinou špatného zabezpečení k obrovskému výbuchu paliva přimo v době, kdy jsou přípravy na rampě v plném proudu.
Následky jsou tragické - zahynulo devadesát dva lidí. Důstojníci, vědci, konstruktéři i dělníci. Největší rána pro sovětský vesmírný program se utajovala ještě třicet let poté.
Amerika vysílá do vesmíru pasažéra
První let živého tvora nedopadl dobře - šimpanz číslo 65 zemřel krátce po startu kvůli chybě v řízení rakety na přetížení.
Druhý pokus už byl úspěšný a šimpanz Hem se stal prvním americkým zástupcem ve vesmíru.
Ale jeho let zdaleka neprobíhal bez problémů - selhal palivový systém a nechybělo moc k tomu, aby se i Ham stal obětí vesmírného programu. Braun ví, že musí problémy vyřešit, než pošle do vesmíru člověka.
Další zkouška mu vrátí sebevědomí - kabina Mercury se po bezproblémovém letu trvajícím pouhých patnáct minut vrátí do oceánu, odkud je vylovena. Za čtyři týdny má vyletět do vesmíru kosmounaut Shepard. První ale nebude...
Jurij Gagarin - první člověk ve vesmíru
Sověti už totiž mají jasno - poletí Gagarin, jeho dělnický původ a reprezentativní vzhled mu zajistily těsné místo v kabině rakety Vostok 1.
Je 12. dubna 1961 a raketa R7 je připravena na historický let. A to i přes to, že Koroljov si není zcela jist bezpečností takového letu. Přesto ale vydává povel: "Zažiganie!"
Po třech minutách letu se odděluje první stupeň rakety R7. Po pěti minutách od startu se Gagarin stává prvním člověkem, který se dívá na naši planetu z kosmického prostoru.
Po devíti minutách letu se kosmonaut dostává do stavu beztíže. "Je to krása!" hlásí rádiem dolů. Brzy se ale rádiové spojení přeruší a Vostok 1 letí nad Tichým oceánem. O chvíli později se už vznáší nad hlavami Američanů, kteří ještě nevědí o ruském triumfu.
Přesně po hodině letu se řídící středisko připravuje na návrat lodi do atmosféry. Kdyby špatně spočítali úhel návratu, Gagarin uhoří, nebo se odrazí zpět do vesmíru.
Brzdné rakety se, sice se zpožděním, zažehly, ale ještě stále není vyhráno. Přistávací modul se totiž neoddělil od zbytku lodi, a oba objekty se dostaly do zběsilého tance. Kosmonauta uvnitř to málem umlátilo.
Žár, který při návratu do atmosféry vznikl, naštěstí přetavil pojící kabel a Vostok se od přístrojového modulu oddělil. O chvíli později se otřesený Gagarin ve výšce 6,5 km nad zemí vystřelil z kabiny. S padákem se snesl na ruskou zem.
Během letu, který trval sto osm minut, Gagarin urazil přes čtyřicet tisíc kilometrů - a stal se prvním člověkem, který obletěl Zemi. Sovětští konstruktéři oprávněne slavili triumf. Brzy se o něm dovídá celý svět a oslavy, využity stranou pro prezentaci jejich převahy nad USA, neberou konce.
Amerika dotahuje
Nedlouho poté, pátého května 1961, je na mysu Canaveral připravená i raketa NASA. Startu ale brání špatné počasí. Alan Shepard již ale čeká v kabině, oblečen do skafandru. Po pěti hodinách čekání požaduje pauzu, potřebuje si odskočit: "Praská mi měchýř, už to nevydržím."
Ale svlečení ze skafandru by mohlo svojí zdlouhavostí ohrozit celou misi. Wernher Von Braun nakonec souhlasí s netradičním a jednoduchým řešením, které svlékání nevyžaduje...
Brzy následuje bezproblémový start a také Alan Sheperd si užije během svého 16minutového letu šest minut ve stavu beztíže. To stačilo, aby také Wernher Von Braun mohl světu oznámit, že také Amerika měla ve vesmíru svého člověka.
Výzva - kdo bude první na Měsíci?
Bylo ale jasné, že USA musejí předvést více, aby se vrátily do hry o vesmír. Prezident John F. Kennedy krátce po letu, 25. května, oznamuje novou iniciativu: "Oči celého světa nyní hledí do vesmíru. A my jsme přísahali, že nedovolíme, aby v něm vlála vlajka dobyvatelů, ale vlajka svobody. Rozhodli jsme se, že poletíme na Měsíc. Ještě v tomto desetiletí přistaneme na Měsíci včetně řady dalších věcí. Ne proto, že je to snadné, ale proto, že je to těžké."
Mezinárodní napětí se přitom ten rok ještě stupňuje. Doslova ze dne na den začala růst Berlínská zeď, symbol železné opony. Jaderný konflikt ještě nikdy nebyl tak blízko.
