Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tenkrát šlo o vše. První den nejdůležitější bitvy Spojeného království

  11:00aktualizováno  16:32
Před pětasedmdesáti léty začala bitva o Británii. Bitva, ve které dostal Hitler poprvé pořádně přes prsty. A také bitva, o níž bylo napsáno bezpočet článků. Přesto snad nebude tento, přibližující její úplný počátek, zcela zbytečný.

Aktualizováno: přidány fotografie z dnešní oslavy výročí a video.

Kdy to vlastně začalo?

Pravděpodobně nenajdete žádnou jinou bitvu v moderních dějinách lidstva, která by měla tak nejasné zahájení, co se týče datace, jako ta o Británii.

„Královští“ historikové kladou její počátek na 10. červenec 1940. Toho dne proběhl první větší nálet Luftwaffe na britský pobřežní konvoj. Ale je pravda, že nálety proti takovým konvojům a také proti přístavům se konaly již od počátku měsíce. Dokonce večer 7. července zaútočilo na konvoj u Doveru až 45 létajících tužek Dornier Do 17.

Fáze bitvy o Británii 1940

10.7. až 12.8. - Bitva o kanál. Luftwaffe útočila především na pobřežní konvoje, další cíle se nacházely na pobřeží, či v jeho blízkosti. Tato úvodní fáze byla oproti zbývajícím méně intenzivní (někteří němečtí piloti ostatně ještě čerpali letní dovolenou po francouzském tažení) a z hlediska ztrát obou stran nejméně bolestná.

13.8. až 23.8. - Operace Adlerangriff (útok orla) měla zničit RAF. Konaly se především nálety na britská letiště v jižní, východní a střední Anglii a pobřežní radarové stanice monitorující kanál La Manche. Samotný 13. srpen je pak nazýván jako Adlertag.

23.8. až 6.9. - V postupně upadající míře pokračovaly útoky na letiště a zároveň markantně vzrostl počet náletů na města. V noci z 5. na 6. září byl proveden první mohutný (mohutný měřítkem Luftwaffe a léta 1940, nedá se srovnávat s pozdějšími spojeneckými nálety) noční nálet na Londýn jako odplata rozzuřeného Hitlera za bombardování Berlína.

7.9. až 31.10. - Tato fáze byla ve znamení strategických náletů (i když prováděných v podstatě taktickými bombardéry) předznamenaných útokem na Londýn na konci předchozí fáze. Pokračovala snaha o vybombardování Londýna a své si užila i mnohá další města (například Coventry). Poté postupné německá aktivita ochabovala a nastal pozvolný konec bitvy o Británii.

Poznámka: Data začátků a konců jednotlivých fází se v různých zdrojích nepatrně a někdy i více liší.

Anglický publicista a historik Andy Saunders si pak dovolil v podtitulu své knihy Convoy Peewit uvést jako první den bitvy o Británii 8. srpen, byť s otazníkem. Během toho dne zaútočily ve třech vlnách masivní formace střemhlavých bombardérů Ju 87 Stuka pod ochranou messerschmittů na konvoj CW9 Peewit, který byl ještě ráno za tmy napaden rychlými torpédovými čluny. Již čluny uštědřily konvoji první ztráty, ale hlavně rozbily jeho sestavu. Stuky pak měly s rozptýlenými loděmi méně práce. Z 20 nákladních lodí dorazily bez úhony do cíle určení pouze čtyři, potopeno jich bylo sedm.

A někdy bývá začátek posouván až na 13. srpna, kdy Němci zahájili operaci Adlerangriff a činnost Luftwaffe se v markantně zesílené míře přesunula nad ostrov. Úkolem operace bylo rozdrtit RAF a připravit tak relativně bezpečné prostředí pro zamýšlenou invazi (operaci Seelöwe). Jen dodejme, že směrnici mimo jiné i s tímto úkolem vydal Hitler 16. července. Další směrnice z 1. srpna už hovořila přímo o vzdušné válce proti Británii. Mohutné letecké údery měly být zahájeny 10. srpna, ale pro nepřízeň počasí pak došlo ke skluzu v řádu dnů. Ale i kdyby se letci Luftwaffe rozkrájeli a náročný úkol se jim podařilo splnit, tak velkým problémem případné invaze by byl nedostatek a nevyhovující typy přepravních plavidel (sám velkoadmirál Erich Reader, vrchní velitel Kriegsmarine, navrhoval už v té době odložení invaze na jaro 1941).

Při výročí proletěly nad Londýnem historické i nové stíhačky. Video z 10. července 2015:

První den pod drobnohledem

Fotogalerie

Chceme-li se podívat podrobněji na 10. červenec, musíme zmínit i příhodu, ke které došlo ještě před bojem o konvoj Bread. V 7:30 odstartoval na poplach tříčlenný roj spitfirů 66. perutě z letiště Coltishall v Norfolku na východě Anglie. Tamní radarová stanice u vesnice West Beckham totiž zaznamenala neidentifikovatelný letoun. V 8:15 pak stíhači konečně objevili osamocený Dornier Do 17Z na průzkumném letu. Německý letoun patřící jednotce KG 3 byl bez pardonu sestřelen.

Hlavní střetnutí toho dne však měla přijít až po poledni. Vše začalo tím, že kolem půl jedenácté objevil u North Forelandu průzkumný Dornier Do 17P velký konvoj s kódovým označením Bread. Konvoj mířil podél pobřeží do kanálu La Manche. Radista Dornieru předal ihned hlášení o pěkném nálezu a tím spustil lavinu. Mezitím ještě napadla průzkumníka šestice spitfirů 74. perutě. Dornier však chránilo více než 20 stodevítek z JG 51. Při leteckém boji nebyl nikdo sestřelen, došlo pouze k poškození několika letadel na obou stranách. Posádka průzkumníka nakonec potvrdila platnost rčení o božích mlýnech, protože při nouzovém přistání svůj poškozený letoun totálně zničila.

Zkratky jednotek Luftwaffe uvedených v článku

  • JG - Jagdgeschwader (stíhací eskadra)

  • KG - Kampfgeschwader (bombardovací eskadra)

  • ZG - Zerstörergeschwader (eskadra dvoumotorových stíhaček Bf 110)

Němci proti konvoji vyslali 24 bombardérů Dornier Do 17Z z KG 2 krytých třemi desítkami Messerschmittů Bf 110C ze ZG 26 a asi dvěma desítkami Messerschmittů Bf 109E z JG 3. Silný německý svaz se objevil na radaru ve 13:50. Proti nepříteli byly navedeny tři perutě hurricanů (32., 56. a 111.) a jedna peruť spitfirů (74.). Huricany ze 111. perutě se vrhly na bombardéry, zatímco ostatní britské stroje zaměstnaly německou eskortu.

I když se obloha nad konvojem hemžila desítkami bojujících letounů, nebyly skutečné ztráty nijak vysoké. RAF přišla v důsledku boje o konvoj Bread o jeden spitfire a jeden hurricane, Němci ztratili tři Do 17, dva Bf 109 a jeden Bf 110. A hlavně se obráncům podařilo ochránit konvoj, potopena byla pouze jedna menší nákladní loď. Samozřejmě každá ztráta nemusela přímo znamenat sestřel nepřítelem. Například zmiňovaný hurricane se při zuřivém boji srazil s jedním z dornierů.

Při leteckých soubojích se navíc poprvé výrazněji ukázaly limity tzv. „ničitelů“ (něm. Zerstörer) Bf 110. Tyto těžkopádné dvoumotorové stíhačky, byť se silnou výzbrojí, byly prakticky bezbranné vůči obratným stíhacím strojům protivníka. Jedinou účinnou obranou stodesítek bylo zaujmutí obranného kruhu, kdy každý stroj chránil ten před sebou silnou baterií 20 mm kanonů. Ale takto kroužit nešlo věčně, jednou jste se prostě museli vydat domů. Nakonec to došlo tak daleko, že stíhací Bf 110 musely samy létat pod ochranou Bf 109.

Co se ještě stalo toho dne

10. července 1940 vydalo britské ministerstvo letectví rozkaz ke zformování 310. československé stíhací perutě RAF. Samotné formování pak začalo 12. července na základně v Duxfordu a status operační získala jednotka 17. srpna.

Odpoledne také bombardovaly formace více něž 60 Junkersů Ju 88A přístavní města Falmouth na jihozápadním cípu Anglie (Devon) a Swansea ve Walesu. Zde nebyla zajištěna dostatečná stíhací obrana RAF, k leteckým bojům nedošlo. V přístavu Falmouth se po zásahu bomby potopil britský tanker Tescalusa.

Bojová činnost během 10. července, ať už tento den budeme, či nebudeme brát jako zahájení Bitvy o Británii, byla ve znamení jednoznačného vítězství RAF nad Luftwaffe. Z pohledu letecké bitvy činily celkové ztráty Britů tři stíhačky, Němci přišli o 13 letadel (pozn.: přesné údaje o ztrátách, stejně jako o počtech nasazených letadel, se zdroj od zdroje liší). V nadcházejících měsících však měly přijít nesrovnatelně horší dny, a to pro obě strany.

Hawker Hurricane Mk. I, především hurricany nesly hlavní tíhu bitvy o Británi.

Hawker Hurricane Mk. I, především hurricany nesly hlavní tíhu bitvy o Británi.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.