Willis Carrier spustí motor, který bude pohánět první moderní klimatizační

Willis Carrier spustí motor, který bude pohánět první moderní klimatizační systém, instalovaný v létě roku 1902. (Představa ilustrátora ze srpna 1954) | foto: Carrier

Před 110 lety instalovali v Americe první klimatizaci - sušila papír

  • 8
Mladý americký inženýr Willis Carrier instaloval před 110 lety, 17. července 1902, první chladicí zařízení - předchůdce klimatizace. Po zkušenostech z léta 1901, kdy kvůli vedru špatně schly barvy a papír měnil rozměry, si ji objednala tiskárna Sackett-Wilhelm z newyorského Brooklynu.

Carrier, mladý zaměstnanec strojírenské firmy Buffalo Forge, tehdy pomáhal tiskařům tyto problémy se špatně schnoucími barvami vyřešit. Teprve pětadvacetiletý Carrier se u tiskařské firmy dobře uvedl už v předchozí zimě, kdy díky jeho vylepšení kotlů společnost ušetřila velké peníze.

Nyní se musel vypořádat s papírem, který kvůli vysoké vlhkosti měnil rozměry a kvůli tomu také tiskaře zlobily barvy. Původně chtěl inženýr pro zachycení vodní páry ze vzduchu použít textilie napuštěné solným roztokem a nápad také vyzkoušel, šťastná volba to ale nebyla. Moc nefungovalo a sůl navíc působila korozi strojů.

Už ve starém Římě...

A abychom nezapomněli na obligátní starý Řím, již v tehdejších dobách dokázali obyvatelé ochlazovat své obydlí. Stačilo jim k tomu nechat prostřednictvím akvaduktů proudit vodu kolem zdí. Nemohl si to však dovolit každý.

Legenda praví, že na stopu správného řešení William Carrier přišel, když jednoho mlhavého večera čekal na vlak a v hlavě mu "docvakl" vztah mezi teplotou, vlhkostí a rosným bodem. Řešení, s nímž nakonec vyzrál na potíže tiskařů, se ve své podstatě používá dodnes. Teplý a vlhký vzduch vhání kompresor přes filtry ke studeným stočeným trubicím, v nichž proudí chladivo. Na trubicích se voda obsažená ve vzduchu sráží a zpět do místnosti se vrací vzduch ochlazený a také mnohem sušší.

Vycházel přitom z objevu z první poloviny devatenáctého století. Jako ten, který v roce 1820 představil britský vědec Michael Faraday. Ten zjistil, že stlačený čpavek (NH3) v kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěn.

Willis Carrier, který původně do firmy Buffalo Forge přišel konstruovat sušičky dřeva a pražící stroje na kávu, tak začátkem 20. století položil základ technologii, která mimo jiné pomohla osídlit další části Ameriky.

Vždyť takové Las Vegas by bez funkční klimatizace bylo odsouzeno k tomu, aby zůstalo nevýznamným městečkem u železniční trati kdesi v poušti, prakticky by nemohly existovat ani velké obchodní domy. A díky Carrierově vynálezu také mohly vzniknout i slavné mrakodrapy.

Pomalé začátky

První roky to ale nevypadalo, že by klimatizaci čekala slavná budoucnost, technická novinka se šířila jen pomalu. Poměrně velké zařízení bylo nákladné a ve výrobním programu Buffalo Forge nepatřilo mezi nejdůležitější výrobky. Carrier, který roku 1906 na "aparát na ošetřování vzduchu" získal patent, se ale nevzdal. Spolu s šesti dalšími inženýry založil v New Jersey v roce 1915 vlastní společnost, do které vložil životní úspory, a vrhl se na vylepšování klimatizací.

Mezi prvními sáhly po zařízení pro ochlazování vzduchu biografy, které tak chtěly přilákat diváky i v parných letních dnech. Zpočátku foukalo poněkud těžkopádné zařízení studený vzduch lidem na nohy, pak ale Carrier připevnil výdechy - při konstrukci těch prvních mimochodem použil trysky z rozprašovače insekticidu - na strop a diváci byli mnohem spokojenější. První se z této novinky mohli těšit návštěvníci sálu Rivoli v New Yorku v roce 1925.

Willis Carrier před prvním centrifugálním chladícím systémem

K důležitým Carreirovým zákazníkům patřily ve 20. letech i americký Kongres, Bílý dům nebo hala Madison Square Garden otevřená v roce 1925, pro kterou dodala firma i zařízení na výrobu ledu.

Velký rozmach klimatizací přišel poté, co Carrier v roce 1922 nahradil toxický čpavek méně nebezpečným chladícím médiem, a hlavně když konstruktér zmenšil klimatizační jednotky tak, aby se daly umístit na běžné budovy. Do domácností se ale klimatizace i tak začala ve velkém šířit až v 60. letech. Ještě před tím se musela ještě vypořádat s nepříliš bezpečnými chladícími směsmi například na bázi propanu. Nahradil je nyní nechvalně známý freon, který v roce 1928 objevil Thomas Midgley.

To už zařízení na ochlazování vzduchu dobývalo i automobily, nejprve samozřejmě v Americe. Pokusy o zabudování klimatizace do aut se objevily již ve 30. letech, tehdy ale byly příliš velké, málo účinné a navíc drahé.

Novou kapitolu začala psát v roce 1953 automobilka Chrysler a po ní i další výrobci. Vynálezce Willis Carrier se ale toho již nedožil, zemřel v říjnu 1950 ve věku 73 let. Jím založená značka ale existuje dodnes a patří k největším výrobcům klimatizací na světě. Její historii v obrazech si můžete prohlédnout zde.

Ze společnosti, kterou Carrier založil, je dnes jeden z největších výrobců klimatizací s ročními tržbami v řádech miliard dolarů. Po celém světě zaměstnává desítky tisíc lidí.

, ,