Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První kosmodrom pro veřejnost odstartoval havárií

aktualizováno  8:31
Lety do vesmíru už určitou dobu nejsou doménou jen vládních organizací. Nově se do pronikání za naši orbitu zapojuje i kosmodrom soukromého subjektu. Hned první start, který měl ukázat, jak levněji proniknout do vesmíru, se ale nezdařil.

Letecký pohled na SpacePort America

INFOGRAFIKA: Jak vypadá Spaceloft XL

Zahájení provozu nového kosmodromu na území Spojených států obstarala raketa SpaceLoft XL, která má být levnou alternativou nákladních vesmírných lodí. Její nosnost je sice pouze kolem 50 kg, ale to stačí na vynesení menších umělých družic.

Raketa SpaceLoft XL, vypuštěná společností UP Aerospace, nese podle agentury Reuters zhruba 50 různých předmětů a je téměř obalena logy sponzorů. Firma tvrdí, že bude schopna vyslat do vesmíru několikagramové předměty za ceny pohybující se v řádech stovek dolarů a větší za desítky tisíc USD.

„Je to poprvé, co může nějaká společnost nabídnout veřejnosti vstup do vesmíru,“ uvedl pro Reuters šéf firmy Eric Knight.

Raketa SpaceLoft Xl na základně Spaceport America

O opravdový kosmický let se však nejedná, to by raketa musela obletět Zemi ve výšce nejméně 200 km nebo v této minimální výšce setrvat asi 90 minut. Nepilotovaný suborbitální let SpaceLoft XL má trvat zhruba 13 minut. Raketa se dostane až do výšky 112,5 km. Poté se zbytky rakety snesou na padácích ve vzdálenosti zhruba 150 km od startovací rampy.

Firma UP Aerospace má zamluveno dalších devět letů v následujících 12 měsících, které ji mají pomoci vychytat případné chyby.

Náklady na základnu Spaceport America dosáhly asi 225 milionů USD, to je asi 5 mld. Kč, což není zase až tak vysoké číslo. Na druhou stranu bude potřeba do kosmodromu dále investovat. Například britský magnát Richard Branson hodlá na základně umístit svou firmu Virgin Galactic, která má vysílat do vesmíru turisty.

Zlevnění letů do vesmíru je jedním z hlavním úkolů firem zabývajících se dobýváním vesmíru. Například drahý provoz raketoplánů je jedním z důvodů, proč mají v roce 2010 končit. Svá želízka v ohni přitom nemají jen Američané. Levnou nákladní raketu chystá i Rusko. Více zde

Skupina investorů zase chce vytvořit kosmodrom ve Spojených arabských emirátech.

Aktualizováno 8:31:
SpaceLoft XL se nepodařilo splnit misi, když se ve výšce 12 200 metrů vychýlila ze svého kurzu a poté narazila do pouště. Důvod havárie zatím není znám.

Problémy byly již před startem rakety, který se musel podle BBC odložit zhruba o tři  hodiny poté, co se zjistilo, že transpnodér na raketě není schopen komunikovat se zařízením v předpokládaném místě přistání.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.