Na první pohled nenápadný vynález - otvírák na konzervy

Na první pohled nenápadný vynález - otvírák na konzervy | foto: Profimedia.cz

První otvírák na konzervy byl vynalezen až 48 let po první konzervě

  • 29
Plechovka, ve které zůstane jídlo čerstvé mnoho měsíců, přinesla ve své době revoluci v zásobování. Nemenší revoluci přinesl vynález otvíráku na konzervy, který si ale dal pěkně na čas. Jak se hladoví lidé do konzervy dobývali předtím?

Ačkoli na první pohled se jídlo nezdá míti příliš technologický charakter, opak je pravdou. Jakožto jedna ze základních lidských potřeb motivovala snaha získat potravu nejeden objev a vynález. Ať už to byly různé zemědělské nástroje a nádoby, nebo zbraně sloužící k lovu a posléze porcování kořisti, vidina snáze a rychleji plného žaludku sehrála pro vynálezy důležitou úlohu.

Když mluvíme o zbraních, nemůžeme opomenout, že i válka, sama o sobě hrozná a tragická událost, inspirovala či urychlila mnohé vynálezy, bez kterých bychom si život nedokázali představit. A byla to právě armáda, která dala první impulz k vynálezu plechové nádoby pro dlouhodobé uchovávání potravy - konzervy.

Napoleon a lahve plné jídla

V roce 1795 Napoleon Bonaparte vyhlásil veřejnou státní zakázku - kdo najde způsob, jak uchovat jídlo pro armádu čerstvé po dostatečně dlouhý čas, získá 12 tisíc franků. Uvědomoval si, že přísun potravy je pro francouzská vojska životně důležitý.

Výzva inspirovala málo známého Nicholase Apperta, pařížského cukráře a kuchaře. Ten dostal ve své jednoduchosti geniální nápad - proč by se jídlo nemohlo uchovávat v lahvích, podobně jako víno? Začal s experimenty, které trvaly celých patnáct let. Za tu dobu napěchoval mnoho různých pochutin do lahví s různými uzávěry, až nakonec vypracoval fungující postup: povařené jídlo nalil do lahví, uzavřel korkovými zátkami, povařil ve vodě a zapečetil. Vynašel tak princip, který je dobře známý všem, kdo nyní v okurkové sezóně sklízejí a zavařují.

V roce 1810 to ale byla převratná novinka. Když se Appertem poskytnuté vzorky vrátily ze svého čtyřměsíčního pobytu na moři a komise je slavnostně ochutnala, šťastný vynálezce si poznamenal: "Po otevření jsme ochutnali osmnáct různých druhů jídla, které jsem předtím zakonzervoval. Každá pochutina si zachovala svoji čerstvost a ani jedna z přísad na moři nezaznamenala sebemenší změnu." Dvanáct tisíc franků prý Nicholasovi Appertovi vyplatil samotný Bonaparte.

Plechovka vydrží víc... možná až moc

Na druhé straně kanálu La Manche museli reagovat, aby také anglická vojska byla zásobena. A povedlo se jim to více než rychle, ještě tentýž rok přišel se svým vynálezem Peter Durand. Chtěl překonat francouzský "lahvový" nápad a povedlo se - použití plechu namísto skla se ukázalo jako rozumná volba. Plech byl odolnější, snáze se s ním pracovalo při výrobě a přitom šlo plechové konzervy utěsnit stejně dobře, jako lahve, ne-li lépe. Před korozí chránila plechovky vrstva cínu. V angličtině se konzerva řekne "tin can" (případně, ve zkrácené podobě, jenom jedno z těchto slov), tedy cínová nádoba.

Konzerva, otvírák

Peter Durand obdržel královský patent, ale sám konzervy nevyráběl. Výroby se o tři roky později ujali John Hall a Bryan Dorkin, kteří si roku 1813 otevřeli první komerční továrnu na konzervy. Armáda a námořnictvo si od nich na zkoušku objednali zásoby jídla.

Užitek z vynálezu neměla jen armáda, ale také cestovatelé. Nezapomínejme, že poslední tři staletí jsme svědky velkých přesunů obyvatelstva. Právě námořní výpravy se mohly z konzerv radovat nejvíce. Jedním z prvních civilistů byl ruský cestovatel Otto von Kotzebue, který o anglickém vynálezu slyšel a několik konzerv si s sebou přibalil: "Objev se zdál příliš důležitý na to, abych jej nevyužil."

Amerika a fazole

Záhy se vynález konzervy přesunul i na nový kontinent. Zasloužil se o to Thomas Kensett, který se přistěhoval z Anglie krátce po vynálezu konzervy. Už v roce 1812 začal v New Yorku vyrábět a prodávat první konzervy. Zpočátku používal skleněné nádoby, ale brzy s tchánem přešli na nádoby plechové. Roku 1825 jim prezident Monroe udělil patent na "uchovávání jídla v plechových nádobách."

Období zlaté horečky (začala 1849) a později občanská válka (1861 - 1865)znamenaly pro konzervy velký rozmach - uchovat jídlo po dlouhou dobu se stalo nezbytné pro přežití. Zatímco před válkou se konzerv v USA vyrobilo pět milionů ročně, po válce to již bylo 30 milionů ročně.

Zvláště cestovatelé a také osadníci ve všech koutech objevovaného kontinentu oceňovali, že díky konzervám je jejich jídelníček obohacen o důležité živiny. Kromě fazolí v konzervách našli třeba ovoce, okurky nebo mořské plody.

Víčko vzhůru, nebo střelím!

"Jak se to do háje otevírá," proběhlo asi mnoha vojákům při prvním pohledu na plechový válec, který byl mimochodem v roce 1814 výrazně těžší a odolnější, než dnešní konzervy. Standardně se k načetí konzervy používal bajonet. V nouzi ale posloužily i kameny nebo nože. Zvláště zoufalí (nebo možná hladem rozčilení) vojáci prý neváhali víčko odolné konzervy ustřelit.

Civilní obyvatelstvo, nemaje po ruce tyto sofistikované nástroje, bylo instruováno mírumilovněji. "Ploché víčko odstraňte dlátem a kladivem," psalo se na některých obalech.

Nenápadný vynález s všestranným použitím

Skoro půl století si konzervy musely počkat na nástroj určený speciálně jim. V roce 1858 jej konečně vynalezl Ezra Warner z amerického Connecticutu. Obsahoval špičku a srpovitě zahnuté ostří - práce s ním byla celkem nebezpečná a vyžadovala praxi. Nehodil se proto pro domácí použití, obchodníci tehdy proto zákazníkům nabízeli otevření konzervy ihned po nákupu. Armáda zato nástroj přijala s nadšením.

C-rations


Stejně tak i další patenty našly v armádě využití, ať už to byl motýlkový otvírák nebo dvojice kol. Nejslavnějším se zřejmě stal otvírák P-38, který armáda používala během druhé světové války. Na internetu dodnes najdeme celé stránky oslavující tento geniální vynález a navrhující desítky dalších možných využití, např. jako párátko, kuchač ryb nebo čistič bot.

P-38

Na úspěch konzerv navázaly tlakové nádoby na spreje a plechovky s nápoji. S nástupem umělých hmot, mrazniček i nových konzervačních postupů ztrácí konzerva postupem času své výjimečné postavení, ale to nemění nic na faktu, že ve své době otevřela jídlu nové obzory. O otvíráku na konzervy nemluvě.

Odkazy pro vás: