Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První papírový model raketoplánu poletí vesmírem

aktualizováno 
Papírový model raketoplánu bude japonskými kosmonauty vypuštěn z vesmírné mezinárodní stanice ISS. Díky speciálnímu nátěru by měla papírová vlaštovka vydržet i žár při průchodu atmosférou a přistát na Zemi.

Miniaturní Origami raketoplán v hypersonickém tunelu

Vědečtí pracovníci z University of Tokyo ve spolupráci s japonskou asociací pro Origami letadla (Japan Origami Airplane Association) začali pracovat na projektu papírového raketoplánu. Ten by podle profesora Shinji Suzuki z uvedené univerzity mohl přispět k vývoji nových ultralehkých a opakovaně použitelných plavidel pro průzkum horních vrstev atmosféry a vesmíru.

Vědci nejprve otestovali žáruvzdornost a odolnost osmicentimetrového papírového modýlku proti mechanickému poškození. Pokusy proběhly již v lednu v aerodynamcikém tunelu na půdě univerzity. Papírový kluzák by měl odolat teplotám až 300 stupňů Celsia, což by na průchod atmosférou mělo stačit.

Na základě těchto testů bude složen dvaceticentimetrový papírový raketoplán ošetřený silikonem proti vysokým teplotám, který bude vypuštěn z vesmírné stanice ISS. Předpokládá se, že na začátku své pouti z výšky 420 kilometrů by mohl dosáhnout až dvacetinásobku rychlosti zvuku (Mach 20) a při průchodu horními vrstvami atmosféry zpomalit na sedminásobek (Mach 7).

Vlaštovku by mohl vypustit již letos v listopadu japonský kosmonaut Koiči Wakata při výstupu do volného prostoru nebo z přechodové komory ISS.

Profesor Suzuki doufá, že pokud vlaštovka nespadne do oceánu a někdo ji najde, vrátí ji asociaci. Z tohoto důvodu chce opatřit papírový raketoplán nápisy v několika světových jazycích, vyzývající k navrácení modelu do Japonska.

Je však velmi pravděpodobné, že se nikdy nedozvíme, jak to s prvním Origami raketoplánem dopadlo a zda průlet vesmírem přestál a neshořel přitom v atmosféře. Podle profesora Schneidera, který se na jeho vývoji také podílel, je totiž sledování tak malého plavidla takřka nemožné. Suzuki se však nevzdává a hodlá za tímto účelem vyvinout speciální sledovací zařízení.  

Možnost, že Origami raketoplán skutečně jednoho dne úspěšně proletí vesmírem pak potvrzuje i profesor Jim Longuski, expert na letectví z Purdue univerzity v Indianě v USA. "Vůbec to není bláznivé," řekl magazínu New Scientist.

Základem je Origami

Papírový model raketoplánu byl složen za použití postupů japonského umění Origami. Origami vzniklo z japonského oru = skládat a kami = papír.

Počátky Origami se datují již do 9. století, kdy bylo využíváno při náboženských obřadech. Podle Wikipedie se pak jako lidová zábava rozšířilo v 17. století a i dnes je jeho popularita v Japonsku značná. Skládanky se učí už děti v mateřské školce. Maskota zimních olympijských her v Naganu vytvořil jeden z největších mistrů tohoto umění Joseph Wu. Součástí pomníku obětem atomové bomby v Hirošimě je děvčátko skládající z papíru jeřába (orizuru). V Evropě se skládání z papíru vyvinulo na Origami nezávisle během 13. století - zdroj Wikipedia.

Jak složit nejlepší vlaštovku na světě

Mohlo by vás zajímat:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.