Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První programátorka se narodila před 200 lety. Pochopila možnosti počítačů

  15:00aktualizováno  11. prosince 22:03
Dcera britského básníka lorda Byrona dokázala neobvyklým způsobem zkombinovat vášeň k matematice a smysl pro poezii. Už v roce 1842 napsala první publikovaný počítačový algoritmus v historii a je všeobecně považována nejen za první programátorku, ale za zakladatelku počítačové vědy vůbec.

Ada Lovelaceová (portrét z roku 1836) | foto: Margaret Carpenter

Programování a práce s počítači je v posledních letech doménou spíše mužů než žen (více v našem rozhovoru s Judith Bishopovou). Řada firem se snaží tento stereotyp prolomit (ne vždy úspěšně) a nalákat do oborů souvisejících s programováním více dívek. Paradoxní však je, že první známý počítačový algoritmus v historii navrhla a napsala žena - Ada Lovelaceová.

Fotogalerie

K matematice se dostala celkem kuriózní cestou. Když se 10. prosince 1815 Ada narodila, její otec, slavný britský básník lord Byron, neskrýval své zklamání. Přál si chlapce. Problémů bylo zřejmě více, protože měsíc po narození Byron svou ženu Anabelle vykázal z domu a krátce na to podepsal rozlukový list a opustil Británii. Šlechtický původ i otcova sláva nicméně zajistily Byronově dceři a bývalé ženě ve Viktoriánské Anglii věhlas i majetkové zajištění.

Mladá Ada byla často nemocná, ale to jí nebránilo v četbě a ve vášni se vzdělávat, naopak. Matka, která si nepřála, aby Ada našla zalíbení v poezii a literatuře, ji zásobovala především knihami o matematice a platila jí soukromé kurzy. Ve studiu sedmnáctiletou Adu povzbudila především Mary Somervillová, podle jejíchž textů se matematické koncepty učili i studenti na prestižní University of Cambridge. A přes Somervillovou se Ada seznámila s Charlesem Babbagem.

Univerzální počítač, který předběhl svou dobu

V roce 1821 přišel britský matematik a vynálezce Charles Babbage s konceptem mechanického stroje, který by matematikům usnadnil složité výpočty. Jeho „diferenční počítací stroj“ dokázal pomocí důmyslně mechanizovaného sčítání vypočítat průběh prakticky libovolné funkce. Vládě se nápad líbil - i proto, že měl použití ve vojenství - a Babbage se pustil do práce. Kvůli neshodám s kolegou nakonec z projektu sešlo (více v našem předchozím článku) a nezlomený Babbage se místo toho pustil do ještě ambicióznějšího projektu, „analytického počítacího stroje“.

Ukázka diferenčního počítacího stroje v kalifornském muzeu počítačů:

V roce 1833 Babbage potkal tehdy osmnáctiletou Adu Lovelaceovou na večeři u společných přátel a akademicky řečeno si padli do oka. Když tedy o Babbagově počítacím stroji napsal italský matematik Luigi Menabrea odborné pojednání, Ada jej přeložila do angličtiny. Babbage ji požádal, aby překlad doplnila svými vysvětlujícími poznámkami. Ty byly nakonec po téměř roce práce delší než článek (v elektronické verzi dostupný zde). Jedním z vysvětlujících doplňků byl právě i první publikovaný program pro počítač v historii. Využívá možnosti ukládání čísel do „zásobníku“ a kombinace opakovaných číselných operací sčítání čísel. Ada jej navrhla pro stroj, který existoval pouze jako koncept, a nemohla jej tedy vyzkoušet prakticky. V úvahu přicházel pouze teoretický důkaz.

Diagram prvního známého algoritmu počítající tzv. Bernoulliho čísla (Ada Lovelaceová, 1842)

Diagram prvního známého algoritmu počítající tzv. Bernoulliho čísla (Ada Lovelaceová, 1842)

Někteří autoři poznamenávají, že role Lovelaceové se přeceňuje a Ada počítačový algoritmus nenapsala, pouze upravila. Ale Babbage sám napsal, že přestože Lovelaceové s algoritmy pomáhal, návrh „programu“ byl jen na ní. A i v tom algoritmu, který navrhoval on, našla Lovelaceová klíčovou chybu. Algoritmy byly každopádně poprvé publikovány pod jejím jménem, přestože na nich Babbage pracoval již dříve.

Zatímco Babbage považoval svůj počítač za veskrze matematický nástroj, Ada Lovelaceová viděla potenciál i pro zpracování jazyka či skládání hudby: „Analytický počítač může pracovat nejen s čísly. Stačí najít objekty, které lze číselně popsat, a jejich akce lze rovněž vyjádřit jako číselné operace. Například vlnovou délku zvuků lze použít pro číselný popis hudební harmonie a skládání hudby. Počítač by mohl složit hudební kompozice libovolné složitosti.“ I proto je Lovelacové přisuzován titul zakladatelky moderní počítačové vědy.

Ada Lovelaceová zemřela stejně jako její otec velmi mladá, v pouhých 36 letech. Příčinou smrti byla rakovina dělohy a pravděpodobně se její stav zhoršil i kvůli pouštění krve žilou, což byla tehdy uznávaná léčba.

Na její počest se slaví mezinárodní „Den Ady Lovelaceové“ s cílem podpořit roli žen v přírodních vědách, technice a matematice. Alan Turing označil její poznámky za významnou inspiraci při jeho práci o více než sto let později, kdy se na počátky programování navázalo s počítači nikoli mechanickými, ale elektronickými.

Upřesnění: V článku jsme sjednotili terminologii na základě připomínek čtenářů v diskuzi. Obecné slovo „algoritmus“ bylo dle kontextu upřesněno či nahrazeno přesnějším výrazem „program pro počítač“.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.