Sto padesát let se prý cizím peřím chlubil tvor, jehož stopy byly poprvé objeveny ve střední Evropě, v bavorském Solnhofenu. Údajnou nespravedlnost chce uvést na pravou míru studie čínských vědců v časopise Nature.
Zatím jediná zkamenělina druhu Xiaotingia zhengi. Slouží jako tzv. holotyp, tedy určující exemplář pro popis daného druhu.
Její hlavní autor Sing Sü získal od soukromého nálezce kostru, kterou hned od pohledu identifikoval jako blízkého příbuzného Archeopteryxe. Vzhledem k původu fosílie není jasné, odkud přesně pochází, ale nepochybně je ze stejné doby (je tedy stará zhruba 150 milionů let). Druh byl nazván Xiaotingia zhengi.
Bližší srovnání skutečně ukázalo, že oba druhy byly blízce příbuzné a patří do jedné rodiny. Ale do které? Vědci udělali "průnik" obou druhů (vybrali seznam společných znaků) a hledali podle nich jejich nejbližší společné příbuzné. Dospěli k závěru, že oběma nejblíže je skupina dinosaurů malých dravých dinosaurů, nazývaných deinonychosaurové. A tak se k nim stěhoval i Archeopteryx.
Samá voda, samá voda
Není to úplné překvapení. O sesazení Archeopteryxe z jeho výsostného postavení se mluví již delší dobu. "Archaeopteryx byl dlouho pták, protože měl pera a nic jiného je nemělo," shrnul to jednoduše paleontolog Lawrence Witmer z univerzity v Ohiu pro časopis Nature.
Evoluční miláčekArcheopteryx proslul zřejmě i díky historickým okolnostem. První exemplář jurského tvora byl objeven v roce 1861, nedlouho po uveřejnění knihy O původu druhů od Darwina. Objev, který spojoval "plazí" a ptačí rysy, představoval vítanou příležitost ukázat, jak evoluce může podle nových představ probíhat, a i proto se mu dostalo značné pozornosti. Moderní paleontologie jasný obrázek hodně zkomplikovala, takže titul "prvního zástupce ptáků" asi zůstane ještě nějakou dobu neobsazený. K vývoji letu došlo u dinosaurů zřejmě vícekrát. A my nevíme jistě, který z těchto létavců se stal předchůdcem moderních ptáků. |
Hlavně díky objevům v Číně se vědci od 90. let přesvědčovali, že jeho ptačí rysy nebyly zdaleka tak unikátní, jak se myslelo. Archeopteryx měl řadu blízkých příbuzných, kteří také měli pera, křídla a stejné detaily kostry. Také ovšem měli řadu rysů, které u moderních ptáků nejsou (např. konstrukci lebky). Protože tyto rysy u nich převažovaly, vědci je proto řadili mezi dinosaury (byli to příbuzní například Velociraptorů).
Pozice Archeopteryxe byla ovšem stále nejednoznačná: na pomezí dinosaurů a ptáků. Objev druhu Xiaotingia zhengi to změnil. Archeopteryxe připoutal pevným příbuzenským poutem ke skupině létavých dinosaurů.
Neznamená to ale, že by se situace úplně vyjasnila. Odborníci se shodují, že objev další fosílie může tenkou hranici mezi moderními ptáky a ostatními dinosaury znovu posunout na tu či onu stranu.
Čtete nás rádi? Nominujte Technet.cz v kategorii "Zájmové weby" v anketě Křišťálová Lupa 2011.
