Zkušený kosmonaut Vladimir Komarov byl vybrán pro první pilotovaný let nové kosmické lodi Sojuz. Přípravu již od počátku provázely problémy, které však sovětské vedení tehdy ignorovalo kvůli honbě za prvenstvím v nevyhlášeném kosmickém souboji se Spojenými státy. Při přistávání Sojuzu-1 24. dubna 1967 se zamotal padák a Komarov zahynul. Ve svých čtyřiceti letech byl prvním kosmonautem, který zemřel při letu do vesmíru.
"Kosmická loď Sojuz-1, úspěšně zbrzděná z první kosmické rychlosti, prolétla hustými vrstvami atmosféry. Ve výši sedm kilometrů se zkroutily šňůry hlavního padáku a Sojuz-1 dopadl na zem velkou rychlostí.
Vladimir Komarov s prvním kosmonautem světa Jurijem Gagarinem
Při dopadu zahynul kosmonaut Vladimir Komarov," znělo první oficiální oznámení katastrofy. Na problémy kolem vývoje Sojuzu přitom již před startem upozorňoval sovětské vedení v čele s Leonidem Brežněvem například první kosmonaut světa Jurij Gagarin, který při osudném letu dělal Komarovovi náhradníka. Brežněv se o tragédii dozvěděl v Karlových Varech, kde se účastnil konference komunistických a dělnických stran o evropské bezpečnosti.
Moskevský rodák (narozen 16. března 1927) Komarov snil od dětství o kariéře stíhacího letce. V roce 1949 vystudoval vojenské letecké učiliště a potom sloužil u stíhacího letectva. V roce 1952 vstoupil do KSSS a v roce 1959 ukončil leteckou inženýrskou akademii Žukovského. Kosmickou kariéru zahájil v roce 1960 zařazením do prvního oddílu kosmonautů.
V roce 1964 úspěšně velel misi Voschod-1 s první vícečlennou posádkou. Let byl realizován na příkaz tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který požadoval vypuštění lodi se třemi kosmonauty nejpozději do oslav VŘSR. Jelikož se loď Sojuz teprve rodila, byl sovětský hlavní konstruktér a šéf kosmického programu Serhij Koroljov nucen upravit stávající loď Vostok.
Po úpravách neměla loď žádný záchranný systém a kosmonauti letěli do vesmíru bez skafandrů.
Přípravy projektu Sojuz provázely od počátku technické problémy a podle historiků také spory o místa v posádkách mezi civilními a vojenskými organizacemi.
Jedna z posledních fotografií Komarova těsně před osudným startem
Plán prvního letu Sojuzu byl takový, že loď se měla po několika obletech Země setkat se Sojuzem-2, který měl odstartovat o den později, a kosmonauti měli přejít volným prostorem mezi svými plavidly. Na nové lodi se údajně vyskytovalo více než 200 chyb, které ale sovětské vedení ignorovalo. Sovětský svaz začal po počátečních úspěších pokulhávat v kosmickém "závodě" s USA a bylo třeba vyzkoušet novou loď, která měla v budoucnu sloužit pro let k Měsíci.
Sojuz-1 s Komarovem odstartoval z Bajkonuru 23. dubna 1967. Komarov pozdravil sovětský lid a také například bojující Vietnam, ale ihned po výstupu na oběžnou dráhu začaly problémy. Nevyklopil se solární panel, systémy měly nedostatek energie, vynechávala klimatizace a zhoršilo se spojení. Horší ale byly poruchy systému orientace lodi, která začínala rotovat, a Komarov ji musel ručně stabilizovat. Bylo rozhodnuto přerušit let a odvolat start Sojuzu-2. Loď zahájila sestup na 19. oběhu.
Rotace při sestupu ale způsobila stočení padákových šňůr, po hlavním padáku se zamotal i záložní a Sojuz-1 se zřítil kolem sedmé hodiny ranní moskevského času do Orenburské stepi východně od města Orsk. Po nárazu začala kabina hořet a Komarov, který měsíc před letem oslavil teprve čtyřicáté narozeniny, zahynul. Další Sojuz se vydal do vesmíru až o rok a půl později.
Vladimir Komarov (uprostřed) v roce 1964 s kolegy z lodě Voschod.
Komarov byl ženatý, měl dvě děti. Jeho ostatky byly dva dny po havárii uloženy při oficiální ceremonii bez účasti Brežněva ke Kremelské zdi. Je po něm pojmenován jeden z asteroidů a kráter na měsíci a skladatel Brett Dean napsal o katastrofě symfonickou báseň Komarov's Fall.
| Největší vesmírné katastrofy |
|
27. ledna 1967 (Apollo 1) - Během simulace startu kosmické lodi v důsledku zkratu na elektrické instalaci vzplála kabina. K tragické bilanci požáru, při kterém uhořeli tři astronauti, přispělo to, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru neumožňovala rychlou evakuaci. 24. dubna 1967 (Sojuz 1) - Přistávací padák modulu se nešťastnou náhodou omotal kolem kabiny, která následně dopadla plnou rychlostí na zem. Vladimir Komarov se stal vůbec prvním kosmonautem na světě, který zahynul při kosmickém letu. 30. června 1971 (Sojuz 11) - Při přistávání se předčasně otevřel větrací ventil a v kabině se udusili tři sovětští kosmonauti. 28. ledna 1986 (Challenger) - Krátce po startu ve výšce asi 14 kilometrů vybuchla hlavní nádrž raketoplánu, která byla poškozena vadným pomocným motorem na pevná paliva. Celá posádka - sedm astronautů, z toho dvě ženy - zahynula. 1. února 2003 (Columbia) - Při průletu atmosférou během přistávacího manévru selhal tepelný štít lodi, která se následně rozpadla. Tepelnou ochranu narušil náraz úlomku izolační pěny během startu. Zahynulo všech sedm členů posádky včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona. Další tragické události spojené s dobýváním kosmu: 24. října 1960 - Krátce před prvním pokusným startem vojenské mezikontinentální rakety R-16 (SS-7) vypukl na kosmodromu Bajkonur požár, následně explodoval motor a palivové nádrže s kyselinou dusičnou; upáleno a udušeno bylo asi 200 lidí, mimo jiné vrchní velitel raketových vojsk SSSR maršál Mitrofan Nědělin; oznámeno s dvacetiletým zpožděním. 23. března 1961 - Po požáru v přetlakové komoře zahynul člen prvního sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko. 31. ledna 1967 - Při požáru makety kosmické kabiny na letecké základně v San Antoniu v USA zahynuli dva astronauti. 2. dubna 1994 - V čínském kosmickém středisku v Si-čchangu vybuchla před startem nosná raketa s meteorologickou družicí; zabito bylo podle některých zdrojů až 23 lidí. 26. ledna 1995 - Čínská kosmická raketa Dlouhý pochod-2, která měla na oběžnou dráhu vynést telekomunikační družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu v Si-čchangu; úlomky rakety dopadly v okruhu sedmi kilometrů od odpalovací rampy, zranily 23 lidí, šest osob přišlo o život. 14. února 1996 - Nosná raketa Dlouhý pochod-3B, která měla vynést na oběžnou dráhu družici Intelsat, se 20 sekund po startu z kosmodromu Si-čchang v Číně zřítila a vybuchla; následkem pádu se uvolnily jedovaté plyny a neštěstí si vyžádalo minimálně čtyři mrtvé a 100 raněných. 22. srpna 2003 - Exploze brazilské nosné rakety VLS-3 na raketové základně Alcantara si vyžádala 21 obětí a 20 zraněných zejména mezi technickým personálem. Příčinou bylo, že se z neznámých příčin vznítila jedna ze čtyř hlavních pohonných jednotek rakety. |
