Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na italské tratě vyrazil vlak s geny ferrari. Testoval se v Česku

aktualizováno 
Nejrychlejší vlak pro Evropu vyrazil na trať. První souprava nové generace vlaků označovaných jako AGV startuje v Itálii. Firma Alstom ji vyrobila pro společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori, kterou spoluzakládal vedoucí představitel Ferrari.

V České republice má změna na železnici zatím barvu žlutou, brzy i černou, v Itálii červenou. U nás státní monopol vyzvaly žluté soupravy RegiotJet, letos by měl následovat i černý Leo Expres, v Itálii mají poměry na kolejích změnit soupravy v tradiční barvě Ferrari.

Společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV) od 28. dubna provozuje první soukromý rychlovlak na světě. Červená barva nebyla vybrána náhodou; jedním ze zakladatelů společnosti je Luca di Montezemolo, dlouholetý šéf Ferrari (a jeden ze šéfů Fiatu, kterému Ferrari patří). Červené barvy tak fungují jako poznávací znamení a účinný PR trik.

Za kolik?

Pokud byste si chtěli vyrazit během návštěvy Itálie na projížďku prvním soukromým rychlovlakem, jízdenky si můžete objednat na stránce Italtreno.it.

Ceny nové společnosti jsou v průměru o něco nižší než u italského státního dopravce Trentitalia, ale ne vždy. Za cestu z Neapole do Říma dáte s NTV místo 29 eur 20 eur. U delší cesty z Milána do Říma naopak podle ceníku dáte za cestu s NTV více; 43 eur místo 39. (NTV má ovšem na tuto trať zvláštní nabídku za 30 eur.) Nejdražší jízdenky jsou v čtyřsedadlovém salonku v luxusní třídě "Club". V tom dáte na trase Řím-Milán za osobu 390 eur.

Na závěr jedno varování. V Římě a Miláně NTV nejezdí z hlavních nádraží, která jsou nejsnáze dostupná z letišť u těchto měst. Tady se podle komentátorů projevil vliv státního provozovatele železničních spojů.

Podobně jako u nás, i v Itálii se první soukromý dopravce na kolejích nejprve zaměřil na nejlukrativnější dálkové tratě. NTV zatím provozuje vlaky na trase mezi pěti městy, a to na trati mezi Milánem, Římem a Neapolí. Během následujících měsíců chce spoje rozšířit na devět měst.

Firma má zatím objednáno 25 vlakových souprav a na dalších deset drží opci. V jednom vlaku je 450 míst k sezení v několika třídách. Společnost tvrdí, že se jí postupně podaří získat přibližně 25 procent trhu a přilákat osm až devět milionů cestujících.

Zákazníky vedle rychlosti přepravy láká i tím, že nabízí lepší služby na palubě jako wi-fi, televizní vysílání nebo možnost sledovat filmy. Velmi pohodlná mají být i sedadla, ale uvidíme, co jim řeknou zkušenosti cestujících. Vlaky také nabízí několik tříd, od "turistické" až po luxusní s jenom 19 sedadly (včetně dvou soukromých salonků pro čtyři osoby, které se musí objednávat najednou). Bude zajímavé sledovat, zda o tuto business třídu bude zájem.

Lokomotivu nepotřebujeme!

S čím vyráží tohle železniční ferrari na koleje? Používá vlaky AGV od společnosti Alstom. Cena jedné soupravy se pohybuje kolem 30 milionů eur (zhruba 726 milionů korun) a v podstatě jde o nástupce legendárních TGV. Rozdílů mezi oběma typy je celá řada, třeba že nový vlak výrazně zhubnul. Díky vyššímu využití hliníku a jeho slitin váží 395 tun místo 430 tun u staršího typu.

Jak se liší TGV od AGV?

Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou

AGV - nástupce rychlovlaku TGV

TGV ve francouzštině znamená Train à Grande Vitesse, což terminologicky zcela přesně přeloženo znamená "vysokorychlostní vlaková souprava".

AGV je zkratka výrazu Automotrice à Grande Vitesse. Což znovu přesně přeloženo znamená "vysokorychlostní motorový vlak" - tedy vlak bez lokomotivy. AGV nemá silnou lokomotivu vpředu nebo vzadu, ale využívá motory umístěné v podvozcích pod vlakem.

Pro laika je na první pohled nejpřekvapivější asi fakt, že nový vlak nemá lokomotivu. Pohání ho motory umístěné přímo v podvozcích pod vlakem. Umožňuje to i fakt, že nové pohonné jednotky jsou podstatně menší a lehčí než u starších typů. A to hlavně díky použití kovů vzácných zemin, o kterých jsme psali nedávno.  

Stroj sice může dosáhnout cestovní rychlosti 360 km/h a maximální povolené 400 km/h, ale na italských tratích musí jezdit o něco pomaleji. Papírově jsou o 40 km/h rychlejší než TGV a o 10 km/h překonává doposud nejrychlejší evropský vlak Velaro E, který jezdí ve Španělsku. Absolutní rychlostní rekord pro kolejové vozidlo drží jiný vlak firmy Alstom, vlak V150 (upravený TGV), který dosáhl v roce 2007 rychlosti  574,8 km/h. Rychlejší byl na kolejích už jen japonský Maglev na magnetickém polštáři, který v roce 2003 překonal rychlost 581 km/h.

Testováno v Česku

Tuto čtvrtou generaci vysokorychlostního vlaku od společnosti Alstom bylo možné vidět před čtyřmi roky na kolejích Výzkumného ústavu železničního (VUZ). Tady probíhaly testy na okruhu před začátkem zkušebního provozu na běžné vysokorychlostní infrastruktuře (více si o testování AGV na okruhu ve Velimi přečtěte zde včetně podrobné fotogalerie).

Jak vypadá AGV

Jak vypadá AGV

Vlak má propracovanou aerodynamiku a také aeroakustiku. Díky konkávnímu tvaru spodní části čela soupravy se podařilo odklonit turbulentní víry. Ze závodních vozů se tvůrci inspirovali ochranou kabiny strojvedoucího. Ta je projektována jako nedeformovatelný prostor, aby byl strojvedoucí velmi dobře chráněn. Před ním jsou tři systémy absorpce deformační energie.

Vozy mají kloubové spojení, jeden podvozek slouží pro dva vozy. Řešení snižuje hmotnost soupravy a opotřebení železniční infrastruktury. Má na druhou stranu tu nevýhodu, že vlak nejde rozpojit jinde než ve specializovaném depu.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letuška Alžběta Krauskopfová (15. 6. 1937)
Přežila nálet, protože nedoběhla do krytu. Příběhy prvních letušek

Palubnatka, drakařka, sestra letounu nebo také děvče do větru. To jsou jen některé z návrhů, které vznikly přesně před 80 lety, kdy se do oblak na palubách...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak udělat z elektrické sítě tržiště, kde může obchodovat každý

Projekt SHAR-Q se pokouší navrhnout a připravit systém, který by umožnil spotřebitelům elektřiny přímo se domlouvat a obchodovat s jinými uživateli a vytvářet...  celý článek

Dvojité přistání Airbus A380
Podívejte se, jak musel obří Airbus A380 v Praze opakovat přistání

Přerušené přistání obřího airbusu neuvidíte na vlastní oči každý den. Přestože jde o běžný a z pohledu pilota rutinní manévr, záběry, kdy se letadlo již takřka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.