Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První život vznikl ve stínu gejzírů. Z páry, Slunce a minerálů

  21:00aktualizováno  21:00
První buňky se zrodily ve vodě kondenzované z páry horkých gejzírů, tvrdí nová studie. Podaří se jejím autorům vrátit kolébku života zpět na souš?

Začal život jako pára nad gejzírem? | foto: Profimedia.cz

I stará myšlenka si občas zaslouží převléct do nového kabátu, ukazuje Armen Mulkidjanian z univerzity v Osnabrücku a jeho kolegové v novém čísle časopise PNAS (článek zde ). Jeho tým hledal odpověď na starou otázku, kde vznikl život, a inspiroval se přitom starým nápadem. Jeho řešení je ale příjemně novátorské.

Stejně jako řada starších autorů i Mulkidjanian a spol. vychází z domněnky, že si informace o svém původu neseme v sobě – přímo v buňkách. Už před více než sto lety si totiž lidé všimli toho, že voda v našich buňkách je slaná. Vůbec se tak nepodobá vodě, kterou pijeme, a naše těla vydávají spoustu energie, aby to tak zůstalo, jinak zaniknou.

Podivná skutečnost byla považována za doklad toho, že život nejspíše pochází z moře. Ale chemici brzy zaznamenali i to, že podobnost mezi vodou v našem těle a tou v moři není úplná. Vnitřní prostředí našich buněk je sice slané, ale nachází se v něm řada minerálů, které v dnešním moři nenajdeme.

První formy života přitom podle dnešních představ jen těžko mohly dokázat něco tak složitého jako měnit chemické složení vody uvnitř svých "těl". Nejspíše šlo jen o malé, spontánně se tvořící kapičky ze složitějších organických sloučenin, ve kterých byla patrně uzavřena voda ve stejném složení jako voda v okolí. Je jen stěží uvěřitelné, že by tyto primitivní útvary mohly mít ve svých membránách stejně složité molekulární "pumpy", které zajišťují stabilní prostředí dnešním buňkám.

Stačí tedy najít místo, kde mohlo být v (jen odhadované) době vzniku života složení vody podobné jako v dnešních buňkách, a ejhle! Máme odpověď na otázku po původu života.

Malá meteoritická komplikace

Bohužel toto pátrání není příliš jednoduché. Život patrně vznikl v dobách před více než čtyřmi miliardami let, a z těch mnoho dokladů nemáme. Vlastně téměř žádné. Na povrchu Země je jen několik míst, kde se zachovaly horniny alespoň s matnými vzpomínkami na tyto doby. Většina zemské kůry od té doby prošla nejméně jednou roztavením buď v zemském plášti nebo při jenom z velkých meteoritických bombardování Země v době před zhruba 3,8 miliardami let.

Ale nechali se lidé někdy ve svých intelektuálních výpadech odradit nedostatek hmatatelných důkazů? Případ hledání původu života to ukazuje jasně. Vědci z Německa se pokusili ke starému problému přikročit trochu jinak a najít houštinou nástrah, které ho obklopují, najít relativně novou a neprošlapanou cestu.

Na rozdíl od minulých kolegů mají samozřejmě po ruce jemnější nástroje a pustili se do hledání "pramene života" tedy s jejich pomocí. Cestování časem sice stále k dispozici nemají, zato mají díky počítačům a kupě znalostí shromážděných jejich předchůdci k dispozici lepší modely geologických podmínek v minulosti Země. S jeho pomocí se snažili vytipovat prostředí, ve kterém by se nachází například velké množství kladných iontů sodíků a draslíku nebo hojně zinku a manganu.

Výsledek je v oboru hledání původu života nový. Vhodná chemická "protopolévka" se podle nové publikace nenacházela v mořích, ale spíše v místech, které bychom dnes považovaly za vhodná pro stavbu lázní. Tedy v pevninských oblastech s vysokou geotermální aktivitou.

V dávných dobách, kdy atmosféře Země vévodilo CO2, a kyslík se prakticky nevyskytoval, by se podmínky měly blížit těm, jaké najdeme v dnešních buňkách. Na základě této (v detailech rafinované a promyšlené) rekonstrukce dospěli k závěru, že život mohl vznikat v mělkých jezírkách kondenzované vody z gejzírů a zchlazených horkých pramenů.

Návrat k Darwinovi? To snad ne...

Jak sami autoři poznamenávají, jejich představa o vzniku života se trochu podobá Darwinově představě o vzniku života v malém, teplé jezírku, ale podobnost je skutečně jenom povrchní. Darwin nemohl mít ani tušení o biomolekulárních metodách, které při argumentaci používají Mulkidjanian a spol.

Však také mnoho autorů na "otce biologie" vůbec nedbá a vznik života kladlo v předchozích pracích na zcela jiná místa, než jaké si Darwin představoval: populární byla v posledních letech například hlubokomořská zřídla, jejichž voda je plná složitých chemických sloučenin. V jejich blízkosti mělo být dostatečně stabilní prostředí, které dávalo dost času na přírodní experimenty, na jejichž konci měl stát (či lépe řečeno plavat) život.

Místa v blízkosti pravěkých gejzírů se těmto hlubokomořským oázám v mnohém podobají. Jen v nich můžeme počítat ještě s působením Slunce a drobnými odlišnosti v chemii prostředí.

Jestli tyto "maličkosti" přesvědčí odborníky, aby umístily kolébku života znovu na povrch Země, to se teprve uvidí v dalších měsících a letech, až podrobí argumenty německých vědců podrobnějšímu zkoumání a uskuteční se další pokusy. Nečekejme ovšem příliš rychlou reakci (pokud autoři neudělali někde chybu). Hledání počátků života ani na poměry biologie nejlukrativnější obor, a téměř nikdo se mu ve své výzkumné práci nemůže věnovat naplno.



Témata: lázně


Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.