Přestože žvýkací guma se zdá býti poměrně moderním vynálezem, nedávné archeologické výzkumy naznačují, že žvýkačku kousali naši předci dávno před rokem nula. Tvůrci reklam propagujících žvýkání jako prevenci zubního kazu budou mít radost – právě k opečovávání ústní dutiny nejspíše sloužila žvýkačka i našim praprapředkům.
První známá žvýkačka - tři tisíce let před Kristem
Objevitelkou toho, co se zdá býti žvýkací „gumou“, je třiadvacetiletá Sarah Pickinová, britská studentka archeologie. Během archeologické expedice ve Finsku našla toto zkamenělé cukrátko a i podle otisků zubů odhadla, že by mohlo jít o žvýkačku. Přesto se prý raději kolegů zeptala, aby se ujistila, že je její podezření správné a že nejde třeba o nějaký fosilizovaný zvířecí exkrement.
Studentka, která si přivydělává také jako barmanka, byla jednou z pěti účastníků dobrovolnického programu v Kierkki Centre na západním pobřeží Finska. Výzkumníci z tohoto centra, kam její objev neprodleně putoval, potvrdili, že jde o sežvýkaný bochánek z březové kůry. "Objev je důležitý zvláště kvůli dobře zřetelnému otisku zubu na gumě, kterou Sarah objevila," vysvětluje profesor Trevor Brown z Univerzity of Derby, kde Sarah studuje.
Sarah Pickin, objevitelka zatím nejstarší dochované žvýkačky.
Podle prozatímních odhadů a výzkumu zřejmě lidé z neolitu tuto žvýkačku používali kvůli jejím blahodárným účinkům lékařským. Pravděpodobně pomáhala léčit infekce dásní, obsažený fenol má totiž antiseptické účinky. Nešlo přitom jen o nějakou rozžvýkanou rostlinu, směs nejspíše musela projít varem, aby se z kůry vyextrahoval dehet. Ten také mohli používat např. k utěsňování a opravám nádob a nástrojů.
To, že lidé žvýkali různé rostliny už v mezolitickém období, se historici ostatně domnívají již delší dobu. Objev ve finském Kierkki tak spíše potvrdil jejich teorii, než aby přinesl nějakou revoluci.
Žvýkačka v průběhu věků
Stopa žvýkačky nicméně na několik tisíciletí mizí. Pravděpodobné je, že další výskyty nemají na březovou kůru návaznost, ostatně žvýkaní není člověku cizí a tak je pochopitelné, že si k němu vždy něco více či méně vhodného našel. Kromě notoricky známého žvýkání tabáku žvýkali lidé z celého světa lecos. Staří Řekové třeba v ústech žmoulali pryskyřici ze stromu Pistacia letiscus (není to pistáciový strom, na kterém rostou lentilky, ale Řečík lentišek), která při žvýkání získá do běla zakalenou barvu. Tuto pryskyřici dnes známe jako součást tureckého medu.
Severoameričtí Indiáni žvýkali upravenou smůlu ze smrků. Zajímavější je ale z historického hlediska to, že středoameričtí Indiáni v Mexiku žvýkali gumu získanou ze stromu Sapodilla, sapotová šťáva totiž obsahuje 15 % gumy a 38 % pryskyřice. Materiálu se říká chicle, je to hmota bez chuti a škodlivých účinků na organismus.
Z generála vynálezcem žvýkaček
Generál, který se podílel na osvobození Mexika, bojoval proti Španělům. Politik, který provedl puč a později byl zvolen mexickým prezidentem (prezidentský úřad zastával celkem jedenáctkrát!). A také člověk, který stál u zrodu žvýkačky jakožto běžné součásti amerického cukrárenství.
Když totiž po americké občanské válce generál Antonia López de Santa Anna dorazil do New Yorku, měl plán na zbohatnutí. Chtěl vyrábět lacinou náhradu gumy, a to právě ze zmíněné sapodilové šťávy, dovážené z Yucatanského poloostrova. Spolu s vynálezcem Thomasem Adamsem se pokoušeli vyrobit z chicle náhradu gumy, ale ačkoli se výsledek velice podobal gumě z gumovníku, neměl potřebnou trvanlivost. Adams si ale všiml, že guma se dá žvýkat. Když pak jednoho dne viděl, že dítě ze sousedství si nakupuje parafín právě za účelem žvýkání, napadlo jej prodávat k tomu svoji vlastní "gumu".
Malé kuličky z vařené a vychladlé chicle šly velice dobře na odbyt, za jediný den prodali zásoby týden vyráběné. Tak odstartoval americký žvýkačkový průmysl, zpočátku plně kontrolovaný Adamsem.
Chuť, která vydržela
Další výrobci ale ucítili příležitost a podnikali vlastní experimenty. Drogista John Colgan dal žvýkačce roku 1879 chuť. Jeho "Taffy Tolu", ochucené výtažkem z Vododřevu balzámového (Myroxylon Balsamum) si získaly velkou popularitu.
Dodnes nejpopulárnější ale zůstává příchuť, kterou pro nás objevil William J. White, clevelandský prodavač popcornu. Zjistil, že přimícháním kukuřičného sirupu docílí u žvýkačky možnost ochucení prakticky libovolnou příchutí. Kdo ví, proč se tehdy rozhodl použít právě mátu peprnou... Každopádně se strefil. Jak určitě víte, peprmintová žvýkačka patří k nejprodávanějším nejen v USA.
Společnosti žvýkačkové
Po období jednotlivců, nadšených to vynálezců a podnikatelů, následuje v Americe období velkých firem. Do výroby žvýkaček se pouštějí firmy jako Wrigley (historie této společnosti od roku 1891 zde) nebo Clark Gum Company. První automaty na žvýkačky pocházejí z roku 1888 a prodávaly Thomasovy "Tutti Frutti".
Dnes už nežvýkáme pryskyřici ani výtažky ze stromů, většinou se nám v puse převaluje polyvinyl acetát nebo jiné syntetické gumy. Tělo je nevstřebává a jsou netečné. Rozpouští se ovšem velmi dlouho, proto po nich zůstávají na chodnících rozpláclé upomínky.
Česká žvýkačka
První českou žvýkačkou byla guma RICI vyráběná od roku 1910. Šlo o okopírovanou americkou žvýkačku, vyráběla se ve Velimi. Po druhé světové válce byla výroba žvýkačky na čas zakázána z hygienických důvodů a obnovena až roku 1956, a to v závodech Lipo a Figaro (dnešní jména). Kromě toho jsme importovali žvýkačkovou technologii i zboží z Holandska (Maple Leaf Amsterdam, holandsky). Známé žvýkačky PEDRO pocházejí právě z této dohody.
Po roce 1992 byl závod ve Velimi zprivatizován firmou Nestlé a výroba se vrátila z Velimi do Liberce.
Žvýkačka v armádě
Také americká armáda přijala žvýkačku za svoji. Během druhé světové války se tak žvýkací guma rozšířila do čelistí celého světa a stala se symbolem americké kultury. V současné době spolupracuje americká armáda na vývoji žvýkací gumy, která by umožnila plně nahradit péči o ústní dutinu a ušetřila cenné minuty, které jinak vojáci stráví čištěním zubů.
Čím by pak ale vojáci za trest drhli záchody?
Odkazy
-
Žvýkací guma - historie (Jiří Kuba, česky)
-
Žvýkací guma, Žvýkací guma v českých zemích (labuznik.com, česky, v době vydání nedostupné)
-
České papírky na žvýkačky (česky)
-
Příběh, do kterého se můžete zakousnout (anglicky)
- Žvýkačka stará pět tisíc let (anglicky)
-
Žvýkací guma - milníky (anglicky)
-
Historie žvýkačky (česky)
-
Thomas Adams - vynález žvýkačky (anglicky)
-
Žvýkací guma (Wikipedia.org, anglicky)
