Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prý vznikla chřipka, která může vyhladit lidstvo. Proč pochybovat?

  12:45aktualizováno  12:45
Vědci vytvořili virus ptačí chřipky, který by mohl vyhladit polovinu lidstva, tvrdila koncem minulého týdne zpráva, která se objevila na českém internetu. Situace je ovšem složitější a nic takového tvrdit nelze.

Ukázka práce v laboratoři s nadstandardním stupněm zabezpečení, kde se provádí například genetické úpravy patogenů. V plameni se plombuje nádobka s modifikovaným virem HIV, který byl v tomto případě vyvíjen pro genovou terapii. | foto: Profimedia.cz

Technet.cz se pokusí vysvětlit proč.

Odkud se zpráva vzala?

Zpráva informuje o výzkumu provedeném na medicínské fakultě Erasmovy univerzity v Rotterdamu (domovská stránka). Vědci vytvořili variantu viru ptačí chřipky (tedy chřipky H5N1) s údajně unikátními a nebezpečnými vlastnostmi (tiskové prohlášení je zde).

Zdrojem pro vznik zprávy byl ale článek na blogu slavného vědeckého časopisu Science (zde), který je na poměry časopisu místy nečekaně senzační. První zprávy o výzkumu se objevily ovšem v září, na vědecké konferenci na Maltě (zpráva prošla bez zájmu českých médií například zde a zde). Mezi podklady chybí vědecká zpráva o výzkumu.

Co se stalo?

Co se stalo, nevíme zcela přesně, protože přesná zpráva z pokusu (studie ve vědeckém časopise se všemi detaily a postupy) nebyla zveřejněna. Vědci z Rotterdamu vedení virologem Ronem Fouchierem dali údajně ve dvou krocích vzniknout novému kmeni ptačí chřipky.

Odborníci nejprve změnili několik vybraných genů viru, aby mohl lépe napadat savce. Ptáci a savci mají v dýchacím traktu buňky s trochu jinými bílkovinami na povrchu, tak virus upravili tak, aby lépe zakotvil na savčích buňkách.

Virus se ovšem stále nedokázal příliš účinně šířit vzduchem. V druhém kole se tedy vědci (zřejmě tak trochu ze zoufalství, jak naznačují některá Fouchierova vyjádření) vrátili do minulosti virologie a virus z laboratorních misek přenesli na zvířata. Nakazili jím fretku (proč právě fretku, o tom dále), nechali ho ve zvířeti chvíli vyvíjet a pak ho přenesli na další zvíře.

Je to běžný postup, který se používá například k omezení škodlivosti viru, aby se s ním dalo snáze pracovat. V tomto případě byl výsledkem prý (nemáme k dispozici přesné údaje) patogen, který si zachoval nebezpečné vlastnosti ptačí chřipky a zabíjel většinu nakažených zvířat, ale zároveň se snadno šířil vzduchem.

Co to znamená?

Na první pohled je zrod nového patogenu děsivý. Úmrtnost na ptačí chřipku je v průměru přes 50 procent pacientů. Statistiku trochu zkresluje, že se s virem potýkají hlavně rozvojové země, ale ani v těch vyspělých by epidemie nebyla nic hezkého. A virus, který se snadno šíří vzduchem, by ji mohl vyvolat.

Problém je, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by virus z Rotterdamu něco takového dokázal. Sám autor výzkumu, Ron Fouchier, něco takového novinářům sice řekl, ale jisté to není. I když neznáme jeho studii, je jasné, že lidem "svou" chřipku podat nemohl. Nakaženy byly pouze fretky v jeho laboratoři.

Tato zvířata se používají tradičně, protože jejich dýchací trakt se velmi podobá lidskému, a co funguje u fretek, mělo by fungovat i u člověka. Ale není to železné pravidlo. Před zhruba dvěma lety vědecká studie ukázala, že kmen ptačí chřipky z roku 2009 je pro fretky smrtelně nebezpečný, a varovala před nebezpečím pandemie. Jak se pak ukázalo, pro člověka tehdejší virus zdaleka tak nebezpečný nebyl.

My už sice o ptačí chřipce často neslýcháme, ale tato nákaza se objevuje na

My už sice o ptačí chřipce často neslýcháme, ale nákaza se objevuje na různých místech světa pravidelně. Na snímku jsou záběry ze začátku letošního roku v Japonsku, kde se chřipka objevila na drůbežích farmách.

Žádný jiný důkaz o "pandemickém potenciálu" viru neexistuje.

I tak, neunikne ten virus?

V Rotterdamu pracují ve velmi dobře zabezpečené a kontrolované laboratoři. Samozřejmě, možné je všechno, ale v laboratořích s podobnou úrovní zabezpečení se prováděly nebo provádějí experimenty i s dalšími nebezpečnými patogeny, třeba neštovicemi. A žádná epidemie kvůli tomu nevznikla.

Proč něco takového dělali?

Pokud by cílem bylo vyrobit nejsilnější virus na světě, byl by to skutečně hloupý a nezodpovědný experiment. Ale takový pokus by je nenechala provést odborná rada jejich ústavu, která má dohlížet nad biologickou bezpečností a všechny podobné experimenty musí schválit. (A kdyby ho udělali bez schválení, už by v ústavu nepracovali.)

Vědci měli podle všeho jiný cíl: pochopit, jak genetické změny ovlivňují nebezpečnost viru. A nejsou jediní, kdo něco takového dělá. Jiná skupina zveřejnila zprávu o podobném pokusu s virem ptačí chřipky v prosincovém čísle časopisu Virology (zde). Jejich práce ovšem nevedla ke vzniku viru, který by se snadno přenášel vzduchem.

Fouchierův výsledek byl navíc nečekaný. Spíše se dalo čekat, že vznikne méně účinný než účinnější virus.

Otázkou ale je, proč dělali autoři svému výzkumu takovou reklamu. Pokud skutečně Fouchier řekl Science, že jde o jeden z nejnebezpečnějších virů všech dob, je to s podivem. Nemůže to totiž úplně jistě vědět. Na první pohled se zdá, že Fouchier se nechal výsledky trochu unést. Na druhou stranu je možná skutečně přesvědčený, že objevil něco zásadního. Ale dokud nebudeme znát výsledky jeho práce přesněji, jednoduše nevíme.

Dozvíme se to někdy?

Tak to je kardinální otázka. Zveřejnění publikace o pokusu, která již byla zaslána do nejmenovaného vědeckého časopisu k posouzení, bylo zatím pozastaveno. Čeká se, až k ní zaujme stanovisko americká organizace Národní vědecká expertní rada pro biologickou bezpečnost (NSABB).

To je v podstatě samoregulační orgán amerických mikrobiologů a virologů při americkém ministerstvu zdravotnictví. Má se postarat hlavně o to, aby někdo nezodpovědně nezveřejňoval informace, které by mohly být k užitku teroristům. Nemá výkonné pravomoci, ale může doporučit, aby studie nebyla zveřejněna. A vědecké časopisy její doporučení nejspíše vyslechnou.

Podobné studie zabývající se změnami virulence viru ptačí chřipky se objevují relativně běžně a nepředstavují bezpečnostní riziko. Pokud ale Fouchier skutečně narazil na něco nečekaného, možná přišel čas udělat výjimku. V tu chvíli je ovšem dvojnásob nepochopitelné, že by se výsledky předem chlubil.

Je snadné vyrobit v laboratoři tak nebezpečný virus?

Ne. I proto je překvapivé, že by se Fouchierovi podařilo vytvořit poměrně jednoduše tak nebezpečný virus. Neudělal mnoho změn a viry se přitom mění neustále. Příroda už většinu možných mutací zkoušela a stále zkouší nové. Její laboratoř je navíc mnohem větší než ty lidské a panují v ní ještě drsnější podmínky. Bylo by zvláštní, kdyby viry měly "v rukávu" genetické trumfy, které odmítají použít, dokud je k tomu člověk nepostrčí.

Navíc pošťouchnout virus k tomu, aby stal někým jiným, není nic jednoduchého. Dnes už je snadno k dispozici například genetická sekvence chřipky z roku 1918, nemluvě o celé řadě dalších patogenů, které nás soužily nebo svět stále souží. Pokud by tedy někdo chtěl vyrobit smrtelně nebezpečný virus, informací má dost. Ovšem sehnat vybavení, lidi a hradit provoz dlouhé roky nebo desítky let, než přijdou s něčím zajímavým (a to není jisté), to je úkol spíše pro státní grantové agentury než teroristické buňky v pákistánských jeskyních.

A postavit umělý účinný virus "jen tak od základu", je sci-fi. V budoucnosti se to možná změní, ale zatím je to nabubřelá představa o lidské všemohoucnosti. Odborníci sice mohou provádět drobné úpravy (např. vložení jednoho genu) tak, aby chod organismu nenarušili, přesto jsou si dobře vědomi, že v mnoha ohledech je pochopení celého genetického mechanismu hodně nedokonalé (více např. zde).





Hlavní zprávy

BBA HRANICE, spol. s r.o.
Procesní specialista

BBA HRANICE, spol. s r.o.
Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.