Ukázka nasazení ADE-651 v Iráku

Ukázka nasazení ADE-651 v Iráku | foto: US Army

Pavěda zabíjí: letiště hlídaly virgule za miliony. Nachytala se i ČR

  • 343
Nad pseudovědeckými podvody některých "léčitelů" či "senzibilů" obvykle shovívavě máváme rukou. Ale jejich dopad může být drastický. Podívejte se, jak se několika podvodníkům podařilo obrat státy o miliardy korun na zakázkách za nesmyslné "detektory".

Dvakrát během jednoho týdne zaútočil pákistánský Tálibán na jedno z nejlépe střežených míst v Pákistánu, mezinárodní letiště v Karáčí. Útočníci se samopaly a výbušninami na těle se k branám mezinárodního letiště dostali v převlečení za ozbrojenou složku letištní ostrahy. Prozradily je podle agentury Reuters až jejich boty. Místo "kanad" měli bílé tenisky. Ochranka letiště tak může mluvit o štěstí.

Již v roce 2010 si totiž pákistánské noviny Dawn všimly, že ostraha letiště v Karáčí používá k hledání výbušnin falešné detektory, které z části koupilo a částečně odkoukalo od usvědčeného britského podvodníka. I přes neochotné přiznání v používání "detektorů" pokračovalo a není příliš důvodů předpokládat, že by to dnes bylo jinak. Pod článkem stejných novin z minulého týdne o používání detektorů na letišti píší, že podobná zařízení se používají i na dalších kontrolních stanovištích po městě, včetně ostrahy vojenských objektů.

Kouzelná krabička pro důvěřivé vojáky

O co vlastně jde? V podstatě o vylepšenou virguli. Nabízela ji a nabízí řada podvodníků, z nichž tím nejznámějším je muž, který je dodával i do Pakistánu, Brit James McCormick. Zařízení se "proslavilo" pod názvem ADE-651.

Pohled do nitra balení s přístrojem ADE-651 na prospektu výrobce. Detektor je vpravo, nahoře jsou vidět zasunuté kartičky s "programem".

Je neuvěřitelné jednoduché. McCormick ho dodával ve značkovém kufru, který měl sám o sobě zřejmě větší cenu než jeho obsah. Detektor totiž tvoří plastový odlitek s otočnou teleskopickou anténou. Měla být "napájena" z krabičky na opasku operátora, která prý "sbírala" statickou elektřinu. Pro nabití přístroje tedy prý stačilo, aby operátor udělal pár kroků. Ovšem drát nebyl na jedné ani druhé straně k ničemu připojen.

Detektor šlo i "programovat", stačilo do něj dát fotku toho, co chcete vibracemi odhalit.

Zařízení ADE-651 bylo podle výrobce víceúčelové. McCormick ho dodával s "programovacími kartičkami", ze kterých se vyklubaly pouze radiofrekvenční štítky používané v obchodech proti krádežím. Údajně stačilo do zařízení vsunout příslušný štítek ("výbušniny", "drogy" atd.) a zařízení se okamžitě dalo použít k jinému účelu. Štítky, které se dostaly do rukou fyzikům, byly špatně vyrobené, a čárový kód neodpovídal vytištěnému číslu (přitom by mělo jít o jeho přepis). Popis rozboru "programovacích karet", plný kouzelných detailů, je v angličtině dostupný zde.

Není to nic neobvyklého, některé starší modely jiných podobných detektorů byly programovatelné ještě "hrubší" metodou. Stačilo do příslušné zdířky v přístroji zasunout malou fotografii hledaného předmětu, zvířete či osoby! Stroj byl dokonce někdy dodáván se sadou "programovacích instrukcí": tedy malou fotkou peněz, narkotik a zbraní. Někdy se také fotografie do přístroje dávaly už ve výrobě rozstříhané na kousky.

Anténko, otřes se!

V praxi to má fungovat také jednoduše: ve chvíli, kdy se anténa natočí směrem k hledanému předmětu, má začít vibrovat. Například irácká policie, která detektor také používala, uspořádala v prosinci 2009 veřejnou demonstraci, při které "operátor" obcházel stůl, na kterém byly otevřeně umístěny různé předměty od dětského krému přes kosmetiku po granáty. Anténa byla v klidu, dokud její nositel nedošel právě ke granátu, pak začala kmitat. Armáda tak chtěla dokázat, že detektor nespouští falešné poplachy, jak si stěžovala veřejnost a úspěšně hledá výbušniny. Den předtím totiž kontrolními body vybavenými detektory projely vozy s výbušninami, které zabily 127 lidí a na 400 zranily.

Irácká vojenská hlídka kontroluje vozidla s pomocí detektoru ADE-651.

Ale stejně jako detektory nezastavily vozy s výbušninami, ani demonstrace neprokázala jejich účinnost. Dokázala snad jen, že operátor není slepý a viděl, co leží před ním na stole. Kdyby se podobná zkouška konala za plentou a operátor by neměl tušení, co před ním kde leží, a kdyby se i pak anténa rozvibrovala ve správnou chvíli, to by bylo něco jiného. Ale v takových zaslepených zkouškách přístroje vždy selhaly, například při zkouškách podobného zařízení jiného výrobce (DKL LifeGuard Model 2) odborníky z velké americké laboratoře Sandia (PDF dostupné zde).

Vojáci se "učili" anténku rozvibrovat, v čemž byli svými nadřízenými utvrzováni. Je celkem možné, že sami věřili ve schopnosti virgule.

Chvění antény způsobuje jen podvědomý pohyb samotného operátora ve chvíli, kdy si myslí, že by přístroj měl začít vibrovat. V podstatě spočívá v tom, že nějaký podvědomý pocit či efekt se projeví pohybem bez vědomí samotného člověka (tzv. ideomotorika). Tento efekt hraje velký vliv v proutkaření či práci s duchařskými kyvadly, ale má i mnohem běžnější projevy, třeba spontánní pláč. U operátorů detektorů se tento efekt ještě zesiluje během výcviku s přístrojem, kdy ho instruktoři za podobné "úspěchy" chválí a povzbuzují ho, aby je zopakoval. Anténa pak tyto drobné pohyby zesílí díky své délce.

Irácké zlaté tele: 75 % zisků šlo na úplatky

Pákistán si podle dostupných údajů pořídil jen několik McCormickových detektorů, ale u toho nezůstalo. Ostraha letiště si vyráběla, nebo nechala vyrobit další klony. Nikdy se v zemi ovšem nedočkaly takového rozšíření jako v ještě neklidnějším Iráku. Země nakoupila od roku 2007 do roku 2009 několik tisíc zařízení s cenovkou až 20 tisíc dolarů (600 tisíc korun) za jedno. Jejím největším dodavatelem byl McCormick. Už jeho první kontrakt na zařízení dosahoval výše 13 milionů dolarů, tedy čtvrt miliardy korun.

Detektory byly fenomenálně nefunkční. Vyšetřování ukázalo, že výbušniny šlo provézt přes desítky kontrolních stanovišť.

ADE-651 se stal nakonec zcela běžným příslušenstvím vojáků na checkpointech na iráckých silnicích. Hlídaly i bezpečnou "Zelenou zónu" v centru Bagdádu. Při procesu s McCormickem irácké úřady doložily příklad, kdy protivládní bojovníci provezli výbušninami a raketami naložený nákladní vůz přes 23 kontrolních stanovišť, která "detektory" používala.

Jak mohl podvodný obchod fungovat ve velkém? Podle odhadů americké armády šlo 75 procent z McCormickova obratu v Iráku na úplatky. Byl to velmi úspěšný obchodní model. Když v roce 2009 McCormicka zatkla britská policie, zjistila, že prodal po celém světě zřejmě 7 000 kusů svých "detektorů" v cenách od tisíců do desítek tisíc dolarů za kus. Koupil si jachtu, dům po Nicolasi Cageovi a pro dceru pořídil vysněnou stáj s poníky.

James McCormick před budovou londýnského soudu, kde nakonec dostal nepodmíněný trest 10 let vězení za podvod.

I když většina McCormickem prodaných "detektorů" skončila právě v Iráku, zákazníky byli například i Libanon, Keňa, hongkongská a belgická policie, ostraha rumunských letišť, Organizace spojených národů či hotelová skupina Mövenpick. Pokud příslušná organizace podrobila zařízení rigorózním zkouškám založeným na vědecké metodě, brzy zjistila, že nejsou vůbec funkční. Třeba belgická policie koupila jen pár ověřovacích kusů (za půl milionu korun za kus) a nechala je prozkoušet armádními pyrotechniky, kteří podvod rychle odhalili. Ale v zemích se špatnou vládou a vysokou mírou korupce se omyly napravovaly mnohem hůře.

"Víme, že byl odsouzen jako podvodník, ale jsme rádi, že jsme ta zařízení koupili. Skutečně fungují."

Vyjádření keňských autorit pro BusinessWeek

V Iráku se ADE-651 používaly prokazatelně ve velkém ještě v roce 2012, tři roky po McCormikově zatčení. A k vidění byly podle řady svědectví i po jeho odsouzení v dubnu 2013 (dostal 10 let, tedy maximum za podvod). A není to jen případ Iráku či Pákistánu. Když se britští detektivové ptali v Keni, kam McCormick zařízení také prodal, dostalo se jim podle časopisu Businessweek odpovědi, že o rozsudku ví, ale jsou se zařízeními a jejich výsledky spokojeni.

Podobná zařízení nabízeli i další "obchodníci", třeba Gary Bolton, další Brit odsouzený loni v srpnu na sedm let vězení (viz BBC). Jeho výrobky odebíralo ve velkém třeba Mexiko nebo Thajsko. Výrobky si byly vzájemně velmi podobné vzhledem i obsahem: také šlo jen o prázdné plastové krabičky s virgulí.

Jak zaměnitelná je tato "technologie", dokázal koneckonců i samotný McCormick. Když byl zahlcen iráckou dodávkou, koupil od jiného amerického obchodníka "detektory na hledání golfových míčků" po 20 dolarech za kus. Přelepil značku, "přeprogramoval je" (vyměnil fotku), několikasetnásobně zvýšil cenu a poslal je do Iráku hledat výbušniny.

V Česku to umíme také! Plastová krabička dostala 29 milionů

Pákistánská či irácká zakázka však nemusela nutně skončit u britského podvodníka. Konkurenceschopné výrobky v této kategorii nabízel i český průmysl. Přesvědčili jsme se o tom v roce 2009, kdy se tomuto výrobku dostalo proslulého ocenění. Naštěstí jim byla anticena Bludný balvan spolku Sisyfos. Dostalo ji tehdy ministerstvo průmyslu a obchodu za podporu výzkumného projektu "Zařízení pro usnadnění detekce osob za překážkou". Dva soukromé subjekty subjekty - Z.L.D. s.r.o. (řešitel Bořivoj Bohuslav) a AKADEMIE, o.p.s. (řešitel Vladimír Klaban), totiž uspěly u ministerstva s žádostí o podporu výzkumného záměru s tímto názvem.

Výsledkem jejich práce byla jednoduše řečeno plastová krabička s virgulí uvnitř, umístěna na stativu s připojeným fonendoskopem (ta pomůcka, kterou lékaři nosí neustále kolem krku a používají k poslechu pacienta). Vytrénovaný senzibil vybavený tímto přístrojem prý dokáže odhalit člověka za jakoukoliv překážkou. Na výbušniny se při vývoji nepomyslelo, což je z odbytového hlediska zřejmě chyba.

Schéma "Zařízení pro usnadnění detekce osob za překážkou" podle jeho řešitelů. Na jednoduché konstrukci jsou umístěny "zaměřovací trubice" s připojeným fonendoskopem.

Autoři výzkumu požadovali celkem 29 milionů korun (s tím, že dalších 46 milionů "na vývoj" poskytnou jiné subjekty) a od ministerstva je dostali. Svůj nápad si také chránili, a tak si dodnes můžeme v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví přečíst vysvětlení, jak podobná zařízení asi "fungují" (jde o užitné vzory 17504 a 17505 z května 2007):

"Je známo, že živé organismy vydávají různé formy záření. Sem patří i záření vyvolané pohybem krve, respektive jejích kmitajících molekul v krevním řečišti. Jedná se v podstatě o obdobný typ záření, jaký vyvolává podélné stojaté vlnění vody, které se využívá při vyhledávání zdrojů vody pomocí virgule. Toto vlnění se šíří v hmotném prostředí obsahujícím molekuly vody od zdrojů všemi směry přímočaře v kulových vlnoplochách... Na tom je založena metoda vyhledávání osob zasypaných v lavinách nebo v závalech po zemětřesení pomocí virgule."

Jde tedy jen o variaci rozšířeného a velmi nekonkrétního přesvědčení, že živé organismy nějakým způsobem "září". Jen vylepšenou o termíny, pod kterými si laik nedokáže nic představit, ale ví, že je v hodinách fyziky zřejmě slyšel ("podélné stojaté vlnění", "kulové vlnoplochy").

Při neformálním testování se ani jednou nepodařilo odhalit, za kterými z pěti dveří stojí reportérka. Chybu prý způsobil stavební materiál budovy.

Úspěšní řešitelé tohoto projektu chtěli zařízení prodávat hasičům, policistům či záchranářům se senzibilním talentem. Reportérům České televize řekli, že počítali s jednotkovou cenou kolem 50 tisíc korun. Stejnému pořadu také vycvičení senzibilové předváděli schopnosti systému, ale příliš se jim nedařilo. Například se jim nepodařilo objevit, za kterými z pěti dveří se skrývá redaktorka ČT (chyba prý byla ve stavebních materiálech budovy). Nešlo samozřejmě o vědecky provedený test, k rigoróznímu testování má daleko, ale není důvod předpokládat, že by si při podrobnější zkoušce vedl přístroj lépe.

Naštěstí zůstalo v tomto českém případě jen u jediné dotace a zejména tedy kvůli vykutálenému detektoru osob snad nepřišel nikdo o život. To jinde ve světě byly dopady mnohem smutnější. V principu ovšem rozdíl není. Podvody totiž fungují přesně tak, jak jejich autoři plánují. James McCormick podle svědectví u londýnského soudu na skeptického známého, který Brita nařkl, že detektory nic nedělají, zakřičel: "Funguje, jak má! Vydělává peníze!"

Zítra pokračování: Jak pavěda a konspirační teorie zabily statisíce lidí.

,