"V českém autorském zákoně je možnost vytvořit si kopii autorského díla pro vlastní potřebu," říká specialistka na autorské právo Dagmar Hartmanová. Samozřejmě při tom nesmíte účinně překonávat ochranu nastavenou výrobcem, protože to by už v pořádku nebylo. Klidně si tak můžete ze zakoupeného CD udělat jednu kopii do auta, jednu do "věže" a originál bezpečně uložit do šuplíku.
Podobně můžete autorské dílo také půjčit kamarádovi. On si může ze zapůjčeného díla udělat kopii pro vlastní potřebu. Tato možnost jde ovšem pouze v Evropě, protože v USA si nemůžete udělat kopii ani vy sami. Takže CD sice kamarádovi půjčit můžete, ale ten si kopii vyrobit nesmí.
K tomu, abychom si mohli vyrábět kopie pro vlastní potřebu, slouží poplatky, které platíme z CD, DVD a dalších médií, na kterých můžeme ukládat autorsky chráněná data, tedy flash disků, pevných disků aj. Poplatky se poté rozdělují mezi kolektivní správce, tedy OSA, Intergram a Dilia, a ti je rozdělují mezi umělce.
Autorské poplatky čeká změnaProtože vyhláška o kompenzačních poplatcích nepostihuje například Blu-ray (psali jsme o tom), připravuje se její novelizace. "Návrh vyhlášky o nenahraných nosičích je již hotov, ministerstvo kultury čeká na podklady pro legislativní proces. K vyhlášce se bude pravděpodobně ještě vyjadřovat MPO. Vyhláška však zatím veřejná není," řekla iDNES.cz Kateřina Šebková z OSA. |
A přicházejí MP3 soubory. Možná si řeknete, že když platíme kompenzační poplatky, tak snad není problém zacházet s MP3 stejně jako s klasickým CD. Ale je tady jeden podstatný rozdíl, protože tyto soubory nejsou vázané na žádný nosič.
"Pokud není žádné další ujednání, tak prodejce vám uvolní obsah pro pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu," říká Hartmanová. Přeloženo do srozumitelné podoby, prodejce vám umožní si soubor stáhnout.
Podobně mluví také manažer allmusic.cz David Sláma: "Zakoupením souborů (ať už s ochranou, nebo bez ní) dochází de facto k zakoupení licence k poslechu daného hudebního díla, případně k vytvoření jeho rozmnoženiny pro vlastní potřebu (tato možnost bývá DRM ochranou omezena počtem takových rozmnoženin). Licence už ale zákazníka neopravňuje dílo dále užít, tedy i někomu půjčit."
Jinými slovy: zakoupený MP3 soubor bez ochrany nemůžete nahrát na flash disk a půjčit kamarádovi. Dokonce ho ani nemůžete vypálit na CD a to kamarádovi půjčit, protože by mohlo jít o porušení zákona.
Zatímco v českých obchodech s digitální hudbou nenajdete téměř žádná pravidla, případně jste ujišťováni, že jde o stejný princip jako u nákupu CD, v zahraničí jsou striktnější. Například Amazon má jasně definováno, že zakoupené MP3 jsou pouze pro vaši potřebu, nemůžete je nikde pouštět, kopírovat ani je nemůžete prodat. Podobná pravidla mají i ostatní.
Existuje jedna výjimka. Pokud totiž koupíte MP3 skladby na datovém nosiči, například jako součást MP3 přehrávače nebo na paměťové kartě, můžete přístroj i takto zakoupené skladby půjčovat. "Pokud si digitální hudbu zakoupíte na nosiči, bude u něj stejný režim jako u CD," říká Hartmanová. Ale zatímco v zahraničí se již takové tituly výjimečně prodávají, u nás se zatím nic nechystá.
Osobní potřeba? Rodina, ale i blízký kamarád
Samozřejmě také záleží na výkladu pojmu "osobní potřeba". Protože podle OSA se pod tímto pojmem nemusí chápat pouze osoba, která si skladbu zakoupila, ale také osoby blízké, kterým může skladbu pouštět. Jinými slovy, když si pořídíte MP3 pro osobní potřebu, těžko si budete skladbu pouštět pouze sami, ale můžete ji přehrávat také svým blízkým.
"Zákonná definice osob blízkých by se v tomto smyslu mohla vztahovat na rodinu v užším slova smyslu, případně na opravdu nejbližší přátele," říká Kateřina Šebková z organizace OSA.
Právníci říkají, že kde není žalobce, není ani soudce. To platí i v tomto případě. Čistě podle litery zákona byste zakoupenou hudbu v elektronické podobě nikomu půjčovat neměli, ale těžko vás za to někdo bude žalovat.
