Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruská cesta: nové trendy v ručních palných zbraních

aktualizováno 
Ruský přístup ke konstrukcí zbraní měl a má svá specifika. Ruská výzbroj, ač možná nemá špičkové parametry v absolutním měřítku, je vždy velmi prakticky zaměřená, robustní a spolehlivá v nejrůznějších podmínkách použití. Ruční zbraně pěchoty nejsou výjimkou, spíše naopak. Právě o nich je čtvrtý díl krátké série o palných zbraních.

Automatická puška AN-94 "Abakan" | foto: Iževská zbrojovka

V předchozích dílech jsme si postupně představili projekt revoluční útočné pušky SPIW, evropské návrhy v rámci vývoje pokročilé bojové pušky ACR (Advanced Combat Rifle) a kulomet LSAT.  Nyní jsou na řadě moderní ruské pěchotní zbraně.

Automatická puška AEK-971

Automatická puška AEK-971 existuje ve třech verzích – AEK-971 (5,45 x 39 mm), exportní AEK-972 (5,56 x 45 mm NATO) a AEK-973 (7,62 x 39 mm). Všechny mají shodný operační princip založený na odběru plynu z hlavně. Režim palbou je jednotlivě, trojranou dávkou nebo automaticky.

Místem vzniku automatické pušky AEK-971 je Kovrovský mechanický závod a osobou odpovědnou za vývoj AEK-71 se stal Sergej Ivanovič Kokšarov.

Automatická puška AEK-971

Automatická puška AEK-971

Stručně řečeno zbraň využívá třetího Newtonova mechanického principu, tj. rovnováhy akce a reakce – proti sobě působící masy materiálu stejné hmotnosti.

Konstruktéři v případě AEK-971 přidali ke konvenčnímu pístovému mechanismu s dlouhým zdvihem (osvědčený typ Kalašnikov) přidanou hmotu (závaží), která se při každém výstřelu pohybuje opačným směrem proti sestavě píst/závěr, tedy pohybuje se dopředu.

AEK-971 má vlastně dva plynové kanály nad hlavní a dva písty, které se při výstřelu synchronizovaně pohybují v opačném směru. Výsledkem je vyšší stabilita zbraně, zvláště při střelbě dávkou, což se projevuje zlepšením pravděpodobnosti zásahu.

Tak jako u každé jiné zbraně prvotní impulz (což je produkt síly při výstřelu) je mechanicky vázán na tělo zbraně, konkretně pažbu, a v tom směru není žádná změna. Změna však nastává v důsledku pohybu zaklouzávajících a navracejících se částí vnitřního palebného mechanismu.

V běžném případě celá hmota mechanismu závěru po odemčení nábojové komory odjíždí vzad a tento pohyb způsobuje horší stabilitu zbraně. V konečné fázi tohoto pohybu mechanismus dopadne na vnitřní stěnu těla závěru, což způsobí další nežádoucí impulz.

Konečně při návratu mechanismus opět dopadne (během uzamčení dalšího náboje v nábojové komoře) na rám zbraně s určitým vlivem na stabilitu. To jsou faktory, s kterými se počítá jako se samozřejmostí.

Co však ruští konstruktéři v tomto případě dokázali, je to, že kromě prvního téměř plně eliminovali zbývající tři vlivy. V tom tkví jedinečnost konstrukce AEK-971. Výsledkem je o 20 % větší stabilita AEK-971 oproti standardním puškám ruské armády AK-74.

AEK-971 byla vyvíjená pro ruské ministerstvo vnitra s možností exportu zahraničním zájemcům. Vývoj a zkoušky začaly v závěru 80. let minulého století. Počátky vývoje však provázely problémy a zbraň při armádních testech neobstála.

Vývoj však pokračoval dále a kolem roku 2000 se AEK-971 dostala do omezené výroby, přičemž většina zbraní našla uplatnění v bezpečnostních složkách. Rázná změna však přišla v roce 2006, kdy Kovrovský Mechanický Závod opustil zbrojní výrobu a soustředil se pouze na civilní.

V současné době licenci na AEK-971 vlastní firma Děkťarev. AEK-971 podle ruské tiskové agentury ITAR-TASS AEK-971 soupeří s AK-12 v soutěží o novou útočnou pušku pro ruského vojáka budoucnosti Ratnik. Zatím však výroba AEK-971 není obnovena.

Automatická puška AN-94 "Abakan“

Pokud existuje skutečně něco unikátního „z prkna“ ruských konstruktérů, tak je to útočná puška Genadije Nikonova z Iževské zbrojovky známá jako AN-94 „Abakan“. Munice AN-94 je shodná s municí AK-74 (5,45 x 39 mm).
Nikonov se vypořádal s problematickým zpětným rázem velmi originálně. Nikonov nechal celou vnitřní sestavu včetně hlavně „klouzat“ zpět a tak se vyhnout onomu zmámenu „kopnutí“.

Navíc pomocí lanka a kladky připojeného k rámu zbraně získal pohyb v opačném směru. Při pohybu mechanismus vzad nabíječ ze zásobníku stáhne nový náboj a posune jej vpřed na speciální „podnos“. Při návratu mechanismu závěru vpřed takto položený náboj je zachycen zavorníkem a bryskně komorován.

Automatická puška AN-94

Automatická puška AN-94 "Abakan"

U konvenčního mechanismu musí závěr poměrně pomalu nejprve sejmout ze zásobníku náboj za odporu pružiny a tření ve vyústění zásobníku – tím je proces nabíjení značně zpomalen. V případě AN-94 jde tedy o jakýsi „dvousměrný provoz“ v nabíjecím prostoru. Proto bylo nutné posunout a pootočit zásobník, což je na obrázcích patrné.

Dopad řešení v případě AN-94 zvyšuje kadenci u dvouranného cyklu z obvyklých 500-800 ran/min na 1800 ran/min. Při běžné plné dávce je rychlost střelby asi 550 ran/min.

Mechanismus je uzpůsoben tak, že při krátké dávce o dvou nábojích dojde k odpálení obou nábojů a teprve poté závěr skončí svou pouť na dorazu uvnitř pouzdra závěru – velmi podobné mechanismu G11. Přitom byly vypáleny dvě mířené rány bez jakéhokoliv rušení zpětným rázem. Stručně řečeno, výsledek je stejný jako u G11, ale s běžnou municí.

Zbraň zůstává relativně stabilní i během této fáze. K tomu napomáhá zvláštní konstrukce nástavce ústí hlavně, a to tím, že převádí část tlaku plynu vpřed a navíc rozloží část zvukového spektra výstřelu na neslyšitelný ultrazvuk. Za tuto skvělou práci byl Nikonov odměněn vysokým ruským vyznamenáním.

AN-94 vznikla jen v omezené sérii několika tisíc kusů, převážně pro potřeby Federálního bezpečnostního úřadu (FSB). Ruská armáda zatím o nákupu neuvažuje. Jako důvod se udává jednak 8 milionů AK-74 ve výzbroji ruské armády, jednak o 30 % větší cena oproti AK-74. Dalšími důvody jsou větší hmotnost a také konstrukční složitost, která stěžuje výcvik nebo rozborku zbraně.

Text vznikl pro server Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní podobu včetně několika videí najdete zde. Na stránkách Armádních novin je k dispozici i pátý díl seriálu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ACAVP (Advanced Composite Armoured Vehicle Platform)
Tanky z plastových kompozitů: budoucnost, či slepá ulička?

V 90. letech minulého století nastal masivní rozvoj moderních plastů a kompozitních materiálů na bázi skelných vláken. A tak se začalo testovat využití těchto...  celý článek

Španělská tradice stávek je stará už 100 let
Španělská vláda nařídila během války kulometnou palbu do stávkujících odborářů

VIDEO Zatímco Evropa válčila, Španělé řešili úplně jiné problémy - generální stávku. Začala 10. srpna 1917 a zorganizovaly ji dvě největší odborové organizace té...  celý článek

Stanné právo začalo v Plzni platit před 100 lety
Plzeň prožívala před 100 lety krizové dny, bylo vyhlášeno stanné právo

VIDEO Už od výbuchu v bolevecké muničce v květnu 1917 zmítal Plzní neklid. V ulicích se téměř každý den střídaly demonstrace a nepokoje. Situace vyvrcholila v srpnu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.