Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Raci jsou jako chemická laboratoř. Vědci s nimi testují kvalitu vody

  9:29aktualizováno  9:29
O racích koluje spousta historek a pověr. Málokdo však ví, že jsou živou chemickou laboratoří. Vědci z Jihočeské univerzity je právě proto využívají jako ukazatele při sledování kvality vody.

Rak říční | foto: M. Chochel

Odborníci z fakulty rybářství a ochrany vod představili před několika dny své objevy při křtu obsáhlé knihy Biologie a chov raků.

"Publikace shrnuje poznatky o rozšíření, anatomii, biologii a ochraně raků. V moderní české literatuře taková souborně pojatá kniha dosud chyběla. Náš tým na ní pracoval přes dva roky," naznačil Pavel Kozák, šéf autorského týmu a ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech.

Jihočeští vědci už několik let raky využívají jako bioindikátory ve vodě. "Srdeční činnost raka odráží kvalitu vody. Na zádech má senzor, malou vysílačku. Signál můžeme vizualizovat v počítači," popisuje Petr Císař z ústavu komplexních systémů.

Raci jsou největší sladkovodní bezobratlí živočichové, kteří jsou schopni zachytit nízkou koncentraci škodlivých látek rozpuštěných ve vodě.

"Dnes se hodně využívají ryby. Jenže tam se změny ve vodě poznají jen podle úmrtí. Rak je chemická laboratoř. Zjištění jsou tak mnohem přesnější," dodává Kozák.

Po dalších testech odborníci plánují, že si svůj prototyp pojistí ochrannou známkou a budou ho více uvádět do praxe. "Raky by mohly více využívat vodárny a zdroje pitné vody," podotýká Kozák.

Objev u raků pruhovaných

Když nemám samce, rozmnožím se i bez něj, vzkazuje samice. Tak se dá shrnout další objev jihočeských výzkumníků. Zjistili, že samice raka pruhovaného dokáže produkovat potomstvo i bez přispění samce.

"Vzhledem k možnému šíření tohoto druhu i při vysazení pouze jediné samice je to zásadní poznatek. K objevu jsme došli náhodou. V experimentu zaměřeném na důležitost jarního a podzimního páření se nám rozmnožily samice v kontrolní skupině bez samců. Souběh konkrétních faktorů je stále hádankou a je výzvou pro další výzkum," líčí Miloš Buřič z fakulty rybářství. Tento objev publikovali vědci v prestižním časopise Plos One.

Jihočeši se dále ve spolupráci s dalšími českými laboratořemi věnují i ohrožení původních raků račím morem. Na českém území jsou původními druhy jen rak říční a kamenáč. Na konci 19. století začali lidé vysazovat jiné druhy. Jenže právě ti zanesli na naše území vysoce infekční onemocnění.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sklizeň fazolí v Etiopii.
Proč jsou některé země věčně chudé? Možná proto, že zemědělci leží

Při boji s extrémní chudobou by měly mít prioritu investice do zdravotnictví. Velká část nejchudších na světě je zjednodušeně řečeno tak nemocná, že se z bídy...  celý článek

Bolid z 10. srpna 1972 byl dobře pozorovatelný i za denního světla.
O bolidu, který zasvítil nad USA, nakonec zjistil nejvíce Čech

Před 45 lety zemskou atmosféru „lízl“ bolid, který na nezvykle dlouho dobu rozsvítil oblohu nad několika státy USA. Nejpodrobněji se mu kupodivu věnoval až...  celý článek

Chronologická sekvence vývoje geneticky upravených lidských embryí z dílny týmu...
Vědci opravili DNA lidského embrya. Ale „Homo GMO“ zatím nehrozí

Na univerzitě v Oregonu proběhl první americký pokus s úpravou DNA lidského embrya pomocí moderních nástrojů genetického inženýrství. Ale byť výsledky byly...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.