Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Radioaktivita z Fukušimy zasáhla sociální sítě, ukázala česká firma

  15:30aktualizováno  15:30
Jaderná havárie v Japonsku svědčila internetovým sociálním sítím. Projevila se na nich výrazným nárůstem uživatelů. Díky české firmě se můžete podívat jak.
Radioaktivita - ilustrační foto

Radioaktivita - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Radioaktivní materiál z Fukušimy nebude mít podle všeho žádný zdravotní dopad na obyvatele, kteří nežili za humny elektrárny. Bez následků ale nezůstal. "Po havárii jsme zaznamenali enormní nárůst registrací blogů a nových komentářů ohledně nebezpečné situace v Japonsku," říká Vít Vrba, šéf firmy Westcom, která provozuje projekt Webnode pro snadnou tvorbu webu.

Po nějaké době se ukázalo, že nejlepším zrcadlem zájmu bude mikroblogovací síť Twitter. Její uživatelé během prvního měsíce napsali 500 milionů zpráv o katastrofě ve Fukušimě. Ve Westcomu začali (pomocí Google Realtime) monitorovat tweety z celého světa na slova jako Fukušima či radioaktivní mrak.

Brzy se ukázala jedna poměrně nápadná souvislost. "Intenzita tweetů dramaticky roste, jakmile se radioaktivní mrak přiblíží k danému státu, nebo je přímo nad ním," říká Vrba. Nejjasnější je trend u Severní Ameriky a Evropy, kde je internet dostupný všem obyvatelům. Údaje zpracovala česká firma do podoby jednoduché animace, která zobrazuje intenzitu provozu na internetových sítích zároveň se šířením radiace z Fukušimy v zemské atmosféře. 

Jak radioaktivní mrak z Fukušimy ovlivnil sociální sítě

Mikroblogeři křičí "Vlk!"

"Asi nejzajímavějším poselstvím naší statistiky je, jak rychle se informace šíří," říká technický ředitel Westcom Ondřej Kratěna. Jak mrak dorazí nad danou zemi, hned se o tom na sociálních sítích začne debatovat, a to bez zpoždění obvyklého u informací šířících se přes běžná média. 

Ukazuje se také, že sociální sítě nemají zcela dobrý odhad týkající se důležitosti zprávy. "Intenzita provozu neodpovídá míře skutečného nebezpečí," upozorňuje Kratěna. Dopad radioaktivity z Fukušimy na Evropu či Ameriku totiž odborníci svorně považují za zanedbatelný. Uživatelé sociálních sítí se tím od svých komentářů ovšem odradit nenechali. 

"Ale i když třeba to náš výzkum nezmění, snad by mohl přispět k něčemu jinému," říká Kratěna a vysvětluje: "Nad grafikou si snad leckdo uvědomí, jak je celý svět propojený, jak rychle doputuje vítr z Japonska k nám."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hacker Marcus Hutchins (na snímku z 15. května 2017)
V USA zatkli hackera, který zastavil šíření viru WannaCry

Hacker, kterému se v květnu podařilo zastavit masové šíření vyděračského počítačového viru WannaCry, byl zatčen v USA. Mladý Brit Marcus Hutchins, vystupující...  celý článek

Samizdat.cz
Tipy na zajímavé weby: Najděte si nápad na nový byznys

V jakém oboru se vyplatí začít podnikat a jak je to s konkurencí ve vybraných částech ČR, prozradí mapa malého podnikání na Samizdat.cz. Dodavatele čerstvých...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Upozornil MHD na ostudnou chybu. Maďarská policie ho zatkla jako „hackera“

Maďarský provozovatel hromadné dopravy v Budapešti zavedl nový systém pro placení lístků on-line. Narychlo spuštěné stránky však obsahovaly řadu zásadních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.